Skip to main content

TEXT 14

TEXT 14

Verš

Texto

satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate
satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate

Synonyma

Palabra por palabra

satatam — vždy; kīrtayantaḥ — opěvující; mām — Mě; yatantaḥ — usilovně se snažící; ca — také; dṛḍha-vratāḥ — s rozhodností; namasyantaḥ — klanící se; ca — a; mām — Mně; bhaktyā — s oddaností; nitya-yuktāḥ — trvale zaměstnáni; upāsate — uctíváním.

satatam — siempre; kīrtayantaḥ — cantando; mām — acerca de Mí; yatantaḥ — esforzándose plenamente; ca — también; dṛḍha-vratāḥ — con determinación; namasyantaḥ — ofreciendo reverencias; ca — y; mām — a Mí; bhaktyā — con devoción; nitya-yuktāḥ — dedicados perpetuamente; upāsate — adoran.

Překlad

Traducción

Tyto velké duše vždy s velkou rozhodností opěvují Mou slávu, klaní se přede Mnou a tak Mě neustále s oddaností uctívají.

Siempre cantando Mis glorias, esforzándose con gran determinación y postrándose ante Mí, estas grandes almas Me adoran perpetuamente con devoción.

Význam

Significado

Mahātmu nelze vytvořit “onálepkováním” obyčejného člověka. Zde čteme, podle čeho se mahātmā pozná: neustále opěvuje slávu Nejvyššího Pána Kṛṣṇy, Osobnosti Božství. Nemá žádnou jinou starost; stále se věnuje oslavování Pána. To znamená, že není impersonalista. Oslavováním se rozumí nutnost opěvovat Nejvyššího Pána, velebit Jeho svaté jméno, věčnou podobu, transcendentální vlastnosti a neobyčejné zábavy. To vše se musí opěvovat. Mahātmā je tedy poután k Nejvyšší Osobnosti Božství.

No se puede fabricar un mahātmā estampándole un sello a un hombre ordinario. Las características propias de un mahātmā se describen aquí: el mahātmā siempre está dedicado a cantar las glorias del Supremo Señor Kṛṣṇa, la Personalidad de Dios. Él no tiene ninguna otra ocupación. Él siempre está dedicado a la glorificación del Señor. En otras palabras, él no es un impersonalista. Cuando se habla de glorificación, hay que glorificar al Señor Supremo, alabando Su santo nombre, Su forma eterna, Sus cualidades trascendentales y Sus extraordinarios pasatiempos. Uno tiene que glorificar todas esas cosas; por lo tanto, un mahātmā está apegado a la Suprema Personalidad de Dios.

Toho, kdo lpí na brahmajyoti, neosobním rysu Nejvyššího Pána, Bhagavad-gītā jako mahātmu neuvádí. V dalším verši ho líčí jinak. Mahātmā je vždy zaměstnán různými činnostmi oddané služby, jež jsou popsány ve Śrīmad-Bhāgavatamu — nasloucháním o Viṣṇuovi a opěvováním Viṣṇua, ne nějakého poloboha nebo člověka. To je oddanost: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, a smaraṇam — vzpomínání na Něho. Takový mahātmā je pevně rozhodnut získat nakonec společnost Nejvyššího Pána na úrovni kterékoliv z pěti transcendentálních ras. Aby dosáhl tohoto úspěchu, zapojuje všechny činnosti — mysli, těla i hlasu, naprosto všeho — do služby Nejvyššímu Pánu, Śrī Kṛṣṇovi. To se nazývá úplné vědomí Kṛṣṇy.

A aquel que está apegado al aspecto impersonal del Señor Supremo, el brahma-jyotir, no se lo describe como mahātmā en el Bhagavad-gītā. A él se lo describe de otra manera en el próximo verso. El mahātmā siempre está dedicado a diferentes actividades del servicio devocional, tal como se describe en el Śrīmad-Bhāgavatam, oyendo hablar de Viṣṇu y cantando acerca de Él, no de un semidiós o de un ser humano. Eso es devoción: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, y smaraṇam, recordándolo a Él. Esa clase de mahātmā tiene la firme determinación de conseguir al final la compañía del Señor Supremo en cualquiera de los cinco rasas trascendentales. Para lograr ese éxito, él pone todas las actividades —las mentales, las físicas y las vocales, todo— al servicio del Señor Supremo, Śrī Kṛṣṇa. Eso se denomina plena conciencia de Kṛṣṇa.

K oddané službě patří určité stanovené činnosti, které vyžadují rozhodnost — například držet půst v některé dny, jako je jedenáctý den po novu a úplňku (Ekādaśī) a den zjevení Pána. Tato pravidla předkládají velcí ācāryové těm, kdo se skutečně ucházejí o přijetí do společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství v transcendentálním světě. Mahātmové, velké duše, je všechna striktně dodržují, a proto zaručeně dosáhnou vytouženého cíle.

En el servicio devocional hay ciertas actividades que se llaman «determinadas», tales como el ayuno en ciertos días, como el undécimo día de la Luna, ekādaśī, y el día de la aparición del Señor. Todas esas reglas y regulaciones las presentan los grandes ācāryas para aquellos que verdaderamente están interesados en ganarse la compañía de la Suprema Personalidad de Dios en el mundo trascendental. Los mahātmās, las grandes almas, observan estrictamente todas esas reglas y regulaciones, y, en consecuencia, es seguro que conseguirán el resultado deseado.

Jak je uvedeno ve druhém verši této kapitoly, oddaná služba je nejen snadná, ale také ji každý může vykonávat s radostnou náladou. Člověk se nemusí podrobovat žádné přísné askezi. Tento život může zasvětit oddané službě, pod vedením zkušeného duchovního učitele, bez ohledu na to, zda je hospodář, sannyāsī nebo brahmacārī — v jakémkoliv postavení a kdekoliv na světě může prokazovat oddanou službu Nejvyšší Osobnosti Božství a tak se stát skutečným mahātmou, velkou duší.

Como se describe en el segundo verso de este capítulo, el servicio devocional no solo es sencillo, sino que además se puede ejecutar alegremente. Uno no tiene que someterse a ninguna austeridad o penitencia severa. Se puede llevar esta vida en medio del servicio devocional, bajo la guía de un maestro espiritual experto, y en cualquier posición, ya sea como casado, como sannyāsī o como brahmacārī; en cualquier posición y en cualquier parte del mundo se puede llevar a cabo ese servicio devocional que se le presta a la Suprema Personalidad de Dios, y de ese modo llegar a ser realmente un mahātmā, una gran alma.