TEXT 10
VERSO 10
Verš
Texto
sūyate sa-carācaram
hetunānena kaunteya
jagad viparivartate
sūyate sa-carācaram
hetunānena kaunteya
jagad viparivartate
Synonyma
Sinônimos
Překlad
Tradução
Ó synu Kuntī! Tato hmotná příroda, která je jednou z Mých energií, jedná pod Mým dohledem a přivádí na svět všechny pohyblivé a nehybné bytosti. Jejím působením je tento projev znovu a znovu tvořen a ničen.
Esta natureza material, que é uma das Minhas energias, funciona sob Minha direção, ó filho de Kuntī, produzindo todos os seres móveis e imóveis. Obedecendo-lhe ao comando, esta manifestação é criada e aniquilada repetidas vezes.
Význam
Comentário
Zde je jasně řečeno, že Nejvyšší Pán zůstává nejvyšším vládcem, přestože je stranou všech činností hmotného světa. Je svrchovanou vůlí a příčinou stojící za tímto hmotným projevem, ale o řízení se zde stará hmotná příroda. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě také říká, že je otcem všech živých bytostí v různých podobách a druzích. Otec vpraví semeno do lůna matky, z něhož se pak narodí dítě — a Nejvyšší Pán pouhým pohledem vpravuje do lůna hmotné přírody všechny živé bytosti, které se pak podle svých posledních tužeb a činností objevují v odpovídajících druzích a podobách. Přestože se tyto bytosti narodily z Pánova pohledu, přijímají různá těla v závislosti na svých dřívějších skutcích a touhách. Pán tedy není s tímto hmotným stvořením přímo spojen. Pouze pohlédne na hmotnou přírodu, tím ji uvede do chodu a vše je neprodleně stvořeno. To, že na ni pohlédne, je nepochybně Jeho činnost, ale sám přímo nemá s projevením hmotného světa nic společného. Smṛti uvádějí tento příklad: když máme před sebou vonící květinu, vůně se dotkne našeho čichu, ale přesto nejsou čich a květina navzájem poutány. Podobné je spojení mezi hmotným světem a Nejvyšší Osobností Božství: Pán ve skutečnosti nemá s tímto světem nic společného — svým pohledem ho však tvoří a nastoluje řád. Bez dohledu Pána, Nejvyšší Osobnosti Božství, tedy není hmotná příroda ničeho schopna; a přesto je On sám od všech hmotných činností odpoutaný.
Aqui se afirma claramente que o Senhor Supremo, embora alheio a todas as atividades do mundo material, permanece o diretor supremo. O Senhor Supremo é a vontade suprema e o sustentáculo desta manifestação material, mas a administração está sendo conduzida pela natureza material. Kṛṣṇa também declara no Bhagavad-gītā que de todas as entidades vivas em diferentes formas e espécies, “Eu sou o pai”. O pai introduz no ventre da mãe a semente que produzirá a criança, e da mesma forma, o Senhor Supremo, com Seu mero olhar, injeta todas as entidades vivas no ventre da natureza material, e elas saem em suas diferentes formas e espécies, conforme seus últimos desejos e atividades. Todas essas entidades vivas, embora nascidas sob o olhar do Senhor Supremo, recebem seus diferentes corpos conforme seus atos e desejos passados. Assim, o Senhor não está diretamente vinculado a esta criação material. Tudo o que Ele faz é lançar Seu olhar à natureza material; com isto, a natureza material é ativada, e tudo se cria num instante. Porque lança Seu olhar à natureza material, sem dúvida o Senhor Supremo age, mas o fato é que Ele nada tem a ver com a manifestação do mundo material de maneira direta. No smṛti dá-se este exemplo: quando existe diante de alguém uma flor perfumada, a fragrância é tocada por seu poder olfativo, mesmo assim, o olfato e a flor estão separados um do outro. Existe uma conexão semelhante entre o mundo material e a Suprema Personalidade de Deus; na verdade, Ele nada tem a ver com este mundo material, mas Ele cria por meio de Seu olhar e é Ele quem dita as ordens. Em resumo, a natureza material, sem a superintendência da Suprema Personalidade de Deus, nada pode fazer. Todavia, a Suprema Personalidade de Deus está alheio a todas as atividades materiais.