Skip to main content

Kapitola osmá

제8장

Dosažení Nejvyššího

절대자에게 이르기

TEXT 1:
Arjuna se otázal: Ó můj Pane, Nejvyšší Osobo, prosím vysvětli mi: Co je Brahman? Co je vlastní já? Co jsou činnosti s touhou po jejich plodech? Co je tento hmotný projev? A kdo jsou polobozi?
제1절:
아르주나가 여쭈었습니다: 오 주님, 오 최고의 인간이시여, 브라흐만이란 무엇입니까? 자아란 무엇입니까? 결실적 행위란 무엇입니까? 이 물질적 발현이란 무엇입니까? 그리고 데바들이란 무엇입니까? 부디 저에게 설명해 주십시오.
TEXT 2:
Ó Madhusūdano, kdo je Pán oběti a jak žije v těle? A jak Tě mohou ti, kdo vykonávají oddanou službu, znát v čase smrti?
제2절:
누가 희생의 주인이며, 그는 어떠한 몸으로 살고 있습니까, 오 마두수다나? 그리고 봉헌에 종사하는 자들은 어떻게 죽음의 순간에 당신을 알 수 있습니까?
TEXT 3:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.
제3절:
최고인격신께서 말씀하셨습니다: 파괴될 수 없고 초월적인 생명체를 브라흐만이라고 하고, 그의 영원한 본성을 아디아뜨마(adhyātma), 자아라고 한다. 생명체가 물질적 육신을 발전시키는 데 관련된 행위를 까르마, 즉 결실적 행위라고 한다.
TEXT 4:
Ó nejlepší ze vtělených bytostí! Hmotná příroda, která se neustále mění, se nazývá adhibhūta (hmotný projev). Vesmírná podoba Pána, zahrnující všechny polobohy, jako jsou bozi Slunce a Měsíce, se nazývá adhidaiva. A Já, Nejvyšší Pán, zastoupený Nadduší v srdci každé vtělené bytosti, jsem adhiyajña (Pán oběti).
제4절:
오 육체화된 존재 중에서 최고의 존재여, 계속해서 변하는 물질의 성질을 아디부따(adhibhūta 물질적 발현)라고 하느니라. 태양과 달 같은 모든 데바를 포함한, 주의 우주적 형상을 아디다이바(adhidaiva)라고 한다. 그리고 육체 속에 갇힌 모든 존재의 가슴속에 있는 초영혼으로서의 지고한 주, 나는 아디야갸(adhiyajña 희생의 주인)로 불린다.
TEXT 5:
A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.
제5절:
그리고 생의 마지막에 나를 기억하며 육신을 떠나는 자는 누구나 즉시 나의 본성에 이를 것이다. 이에 관해 조금의 의심도 없다.
TEXT 6:
Ó synu Kuntī, každý naprosto jistě dosáhne právě toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.
제6절:
오 꾼띠의 아들이여, 현생의 몸을 버리는 순간에 기억하는 어떠한 것이든, 다음 생에서 반드시 바로 그 존재를 얻는다.
TEXT 7:
Proto bys měl, Arjuno, neustále myslet na Mě v Mé podobě Kṛṣṇy a zároveň konat svou předepsanou povinnost — bojovat. Když své činnosti zasvětíš Mně a soustředíš na Mě svou mysl a inteligenci, bezpochyby ke Mně dospěješ.
제7절:
그러므로 아르주나여, 끄리쉬나의 모습으로 항상 나를 기억할 것이며, 동시에 규정된 네 의무인 전투를 다 하여라. 너의 행위를 나에게 바치고, 너의 마음과 지성을 나에게 집중하면 틀림없이 나에게 이를 것이다.
TEXT 8:
Ó Pārtho! Ten, kdo o Mně medituje jako o Nejvyšší Osobnosti Božství, jehož mysl je neustále pohroužena ve vzpomínkách na Mě a neodbíhá, Mě zaručeně dosáhne.
제8절:
최고인격신으로서 나를 명상하고, 그 길에서 벗어남 없이 마음을 지속적으로 나를 기억하는 데 두는 자는, 오 빠르타, 반드시 나에게 이를 것이다.
TEXT 9:
O Nejvyšší Osobě se má meditovat jako o tom, kdo zná vše, je nejstarší, je vládce, je menší než ta nejmenší věc, je udržovatelem všeho, je mimo veškeré hmotné pojetí, je nepochopitelný a je vždy osobou. Září jako slunce a je transcendentální, nad touto hmotnou přírodou.
제9절:
모든 것을 알고, 가장 나이가 많고, 통제자이며, 가장 작은 것보다 더 작고, 모든 것의 유지자이며, 모든 물질적 개념을 넘어서고, 상상을 초월하며, 항상 사람인 지고의 인간을 명상하여라. 그는 태양처럼 빛나고, 이 물질적 본성을 넘어서는 초월적 존재이다.
TEXT 10:
Ten, kdo při umírání soustředí vzduch života mezi obočí a silou yogy vzpomíná s neodbíhající myslí a naprostou oddaností na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, k Němu bezesporu dospěje.
제10절:
요가의 힘과 흔들리지 않는 마음으로, 죽음의 순간에 생명의 기를 미간에 집중하고, 완전한 헌애심으로 지고한 주를 기억하는 데 전념하는 자는 분명 최고인격신에 이를 것이다.
TEXT 11:
Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím.
제11절:
베다에 능통하고, 옴까라를 발성하고, 버리는 삶의 질서에 있는 위대한 성자들은 브라흐만 안에 들어가느니라. 사람들은 그러한 완성을 희망하며 독신 수행을 한다. 이제 내가 구원을 얻을 수 있는 이 과정을 네게 간략히 설명해 줄 것이다.
TEXT 12:
Setrvávat v yoze znamená být odpoután od všech činností smyslů. Yogī k tomuto spočinutí v yoze dospěje, když uzavře všechny brány smyslů, soustředí mysl na srdce a pozvedne vzduch života do vrcholu hlavy.
제12절:
요가의 경지란 모든 감각적 활동에서 초연한 상태이다. 모든 감각의 문을 닫고, 마음을 가슴에 집중하며 생명의 기를 머리 꼭대기에 두는 것이 요가 안에 자기를 확립하는 것이다.
TEXT 13:
Když je ustálen v této yoze a pronáší posvátnou slabiku oṁ, svrchovanou kombinaci písmen, a pak opustí tělo s myšlenkami na Nejvyšší Osobnost Božství, určitě dospěje na duchovní planety.
제13절:
이 요가 수행을 한 후, 문자 가운데 최상의 결합, 신성한 음절 옴을 소리내며 최고인격신을 생각하면서 육신을 떠나면 분명 영적 행성들에 이를 것이니라.
TEXT 14:
Ó synu Pṛthy! Pro toho, kdo na Mě vždy bez odchýlení vzpomíná, jsem snadno dosažitelný, díky jeho neustálé oddané službě.
제14절:
벗어남 없이 항상 나를 기억하는 자에게 나는 쉽게 얻어진다. 오 쁘리타의 아들이여, 그것은 그의 끊임없는 봉헌 때문이니라.
TEXT 15:
Velké duše, oddaní yogīni, kteří Mne dosáhli, se nikdy nevracejí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dospěli k nejvyšší dokonalosti.
제15절:
헌애하는 요기들, 이 위대한 영혼들은 나에게 이른 후, 괴로움으로 가득한 이 일시적 세계에 절대 다시 돌아오지 않느니라. 그 이유는 그들은 가장 높은 완성을 달성했기 때문이다.
TEXT 16:
Všechny planety v hmotném světě, od té nejvýše až po tu nejníže ležící, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému rození a umírání. Ó synu Kuntī, avšak ten, kdo dosáhne Mého sídla, se již nikdy znovu nerodí.
제16절:
물질계의 가장 높은 행성에서 가장 낮은 행성에 이르기까지 모든 곳은 생사가 반복되는 고통스러운 곳이다. 그러나 나의 보금자리에 이르는 자는, 오 꾼띠의 아들이여, 두 번 다시 태어나지 않느니라.
TEXT 17:
Tisíc věků podle lidských počtů je jeden Brahmův den a stejně dlouho trvá i jeho noc.
제17절:
인간의 계산법으로, 브라흐마의 낮은 네 유가를 천 번 거치는 기간이다. 그리고 그의 밤 역시 이와 같다.
TEXT 18:
Na počátku Brahmova dne se všechny živé bytosti projeví z neprojeveného stavu, a když nastane Brahmova noc, opět splynou s neprojeveným.
제18절:
브라흐마의 하루가 시작될 때 모든 생명체는 비발현의 상태에서 발현하게 되고, 밤이 되면 그들은 다시 비발현의 상태에 들어가게 된다.
TEXT 19:
Ó Pārtho, znovu a znovu se s příchodem Brahmova dne všechny živé bytosti projevují a s příchodem Brahmovy noci jsou bezmocně ničeny.
제19절:
다시 또다시, 브라흐마의 낮이 되면 모든 생명체는 존재의 세계로 나오고, 브라흐마의 밤이 되면 그들은 어쩔 수 없이 소멸의 세계로 들어가느니라.
TEXT 20:
Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené a neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, ona zůstává beze změny.
제20절:
그러나 또 다른 발현되지 않는 본성이 있는데, 이것은 영원하고, 발현과 비발현되는 물질을 초월한 것이다. 그것은 가장 높고 절대 소멸하지 않는다. 이 세상 모든 것이 소멸할 때, 그것만은 있는 그대로 남느니라.
TEXT 21:
To, co vedāntisté popisují jako neprojevené a neměnné, co je známé jako nejvyšší cíl — místo, odkud se ten, kdo ho dosáhne, nikdy nevrací — to je Mé svrchované sídlo.
제21절:
베단따 학자들이 발현하지 않았고 오류가 없다고 묘사하는 것, 최상의 목적지로 알려진 것, 도달하면 두 번 다시 돌아오지 않는 곳, 그것은 나의 지고한 보금자리이니라.
TEXT 22:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž převyšuje všechny, je dosažitelný čistou oddaností. Třebaže je ve svém sídle, prostupuje vším a vše spočívá v Něm, synu Pṛthy.
제22절:
모든 것보다 위대한 최고인격신은 진실한 헌애로 얻을 수 있다. 그는 자기 보금자리에 있지만 모든 곳에 두루 있고, 그 안에 모든 것이 있느니라.
TEXT 23:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní ti popíši různé doby odchodu z tohoto světa, za kterých se yogī buď vrátí, nebo nevrátí.
제23절:
오 바라따 중 최고여, 나는 이제 너에게 요기가 이 세상을 떠나는 때에 따라 돌아오고, 돌아오지 않는 것을 설명할 것이다.
TEXT 24:
Ti, kdo znají Nejvyšší Brahman, Ho dosahují tak, že odcházejí ze světa během vlivu boha ohně, za světla, v příznivém okamžiku dne, v období čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje na severu.
제24절:
지고의 브라흐만을 아는 자들은 화신(불의 신)의 영향을 받아 빛 속에서, 상서로운 낮의 순간에, 달이 차는 보름 기간에, 또는 태양이 북반구를 지나는 6개월 동안에 이 세상을 떠남으로써 절대자에 이른다.
TEXT 25:
Mystik, který opouští tento svět v době kouře, v noci, v období čtrnácti dnů ubývajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje k jihu, dospěje na Měsíc, ale vrátí se.
제25절:
연기 속에서, 밤에, 달이 기우는 보름 동안, 또는 태양이 남반구를 지나는 동안 이 세상을 떠나는 요기는 달에 이르게 되지만, 다시 이 세상으로 돌아오느니라.
TEXT 26:
Podle vyjádření Ved existují dvě cesty odchodu z tohoto světa, jedna plná světla a druhá temná. Ten, kdo odchází cestou světla, se nevrací, zatímco ten, kdo odchází tmou, se musí vrátit.
제26절:
베다의 의견에 따르면 이 세상을 떠나는 두 가지 방법이 있다. 하나는 빛 속에서, 그리고 다른 하나는 어둠 속에서이다. 빛 속에서 떠나면 다시 돌아오지 않지만 어둠 속에서 떠나면 다시 돌아오느니라.
TEXT 27:
Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.
제27절:
헌애자들은 이 두 가지 길을 알고 있지만, 오 아르주나, 그들은 절대 당황해하지 않느니라. 그러므로 항상 봉헌에 전념하여라.
TEXT 28:
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.
제28절:
봉헌의 길을 받아들인 자가 베다를 공부하고, 어려운 제사를 거행하고, 고행하고, 자선하고 또는 철학적이거나 결실적 행위를 추구하는 데에서 오는 결과를 얻지 못하는 것이 아니다. 그저 봉헌을 행함으로써 그는 이 모든 것을 달성하게 되고, 결국 최상의 영원한 보금자리에 이르게 되느니라.