Skip to main content

Kapitola osmá

Chapter Eight

Dosažení Nejvyššího

Attaining the Supreme

TEXT 1:
Arjuna se otázal: Ó můj Pane, Nejvyšší Osobo, prosím vysvětli mi: Co je Brahman? Co je vlastní já? Co jsou činnosti s touhou po jejich plodech? Co je tento hmotný projev? A kdo jsou polobozi?
TEXT 1:
Arjuna inquired: O my Lord, O Supreme Person, what is Brahman? What is the self? What are fruitive activities? What is this material manifestation? And what are the demigods? Please explain this to me.
TEXT 2:
Ó Madhusūdano, kdo je Pán oběti a jak žije v těle? A jak Tě mohou ti, kdo vykonávají oddanou službu, znát v čase smrti?
TEXT 2:
Who is the Lord of sacrifice, and how does He live in the body, O Madhusūdana? And how can those engaged in devotional service know You at the time of death?
TEXT 3:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.
TEXT 3:
The Supreme Personality of Godhead said: The indestructible, transcendental living entity is called Brahman, and his eternal nature is called adhyātma, the self. Action pertaining to the development of the material bodies of the living entities is called karma, or fruitive activities.
TEXT 4:
Ó nejlepší ze vtělených bytostí! Hmotná příroda, která se neustále mění, se nazývá adhibhūta (hmotný projev). Vesmírná podoba Pána, zahrnující všechny polobohy, jako jsou bozi Slunce a Měsíce, se nazývá adhidaiva. A Já, Nejvyšší Pán, zastoupený Nadduší v srdci každé vtělené bytosti, jsem adhiyajña (Pán oběti).
TEXT 4:
O best of the embodied beings, the physical nature, which is constantly changing, is called adhibhūta [the material manifestation]. The universal form of the Lord, which includes all the demigods, like those of the sun and moon, is called adhidaiva. And I, the Supreme Lord, represented as the Supersoul in the heart of every embodied being, am called adhiyajña [the Lord of sacrifice].
TEXT 5:
A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.
TEXT 5:
And whoever, at the end of his life, quits his body remembering Me alone at once attains My nature. Of this there is no doubt.
TEXT 6:
Ó synu Kuntī, každý naprosto jistě dosáhne právě toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.
TEXT 6:
Whatever state of being one remembers when he quits his body, O son of Kuntī, that state he will attain without fail.
TEXT 7:
Proto bys měl, Arjuno, neustále myslet na Mě v Mé podobě Kṛṣṇy a zároveň konat svou předepsanou povinnost — bojovat. Když své činnosti zasvětíš Mně a soustředíš na Mě svou mysl a inteligenci, bezpochyby ke Mně dospěješ.
TEXT 7:
Therefore, Arjuna, you should always think of Me in the form of Kṛṣṇa and at the same time carry out your prescribed duty of fighting. With your activities dedicated to Me and your mind and intelligence fixed on Me, you will attain Me without doubt.
TEXT 8:
Ó Pārtho! Ten, kdo o Mně medituje jako o Nejvyšší Osobnosti Božství, jehož mysl je neustále pohroužena ve vzpomínkách na Mě a neodbíhá, Mě zaručeně dosáhne.
TEXT 8:
He who meditates on Me as the Supreme Personality of Godhead, his mind constantly engaged in remembering Me, undeviated from the path, he, O Pārtha, is sure to reach Me.
TEXT 9:
O Nejvyšší Osobě se má meditovat jako o tom, kdo zná vše, je nejstarší, je vládce, je menší než ta nejmenší věc, je udržovatelem všeho, je mimo veškeré hmotné pojetí, je nepochopitelný a je vždy osobou. Září jako slunce a je transcendentální, nad touto hmotnou přírodou.
TEXT 9:
One should meditate upon the Supreme Person as the one who knows everything, as He who is the oldest, who is the controller, who is smaller than the smallest, who is the maintainer of everything, who is beyond all material conception, who is inconceivable, and who is always a person. He is luminous like the sun, and He is transcendental, beyond this material nature.
TEXT 10:
Ten, kdo při umírání soustředí vzduch života mezi obočí a silou yogy vzpomíná s neodbíhající myslí a naprostou oddaností na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, k Němu bezesporu dospěje.
TEXT 10:
One who, at the time of death, fixes his life air between the eyebrows and, by the strength of yoga, with an undeviating mind, engages himself in remembering the Supreme Lord in full devotion, will certainly attain to the Supreme Personality of Godhead.
TEXT 11:
Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím.
TEXT 11:
Persons who are learned in the Vedas, who utter oṁ-kāra, and who are great sages in the renounced order enter into Brahman. Desiring such perfection, one practices celibacy. I shall now briefly explain to you this process by which one may attain salvation.
TEXT 12:
Setrvávat v yoze znamená být odpoután od všech činností smyslů. Yogī k tomuto spočinutí v yoze dospěje, když uzavře všechny brány smyslů, soustředí mysl na srdce a pozvedne vzduch života do vrcholu hlavy.
TEXT 12:
The yogic situation is that of detachment from all sensual engagements. Closing all the doors of the senses and fixing the mind on the heart and the life air at the top of the head, one establishes himself in yoga.
TEXT 13:
Když je ustálen v této yoze a pronáší posvátnou slabiku oṁ, svrchovanou kombinaci písmen, a pak opustí tělo s myšlenkami na Nejvyšší Osobnost Božství, určitě dospěje na duchovní planety.
TEXT 13:
After being situated in this yoga practice and vibrating the sacred syllable oṁ, the supreme combination of letters, if one thinks of the Supreme Personality of Godhead and quits his body, he will certainly reach the spiritual planets.
TEXT 14:
Ó synu Pṛthy! Pro toho, kdo na Mě vždy bez odchýlení vzpomíná, jsem snadno dosažitelný, díky jeho neustálé oddané službě.
TEXT 14:
For one who always remembers Me without deviation, I am easy to obtain, O son of Pṛthā, because of his constant engagement in devotional service.
TEXT 15:
Velké duše, oddaní yogīni, kteří Mne dosáhli, se nikdy nevracejí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dospěli k nejvyšší dokonalosti.
TEXT 15:
After attaining Me, the great souls, who are yogīs in devotion, never return to this temporary world, which is full of miseries, because they have attained the highest perfection.
TEXT 16:
Všechny planety v hmotném světě, od té nejvýše až po tu nejníže ležící, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému rození a umírání. Ó synu Kuntī, avšak ten, kdo dosáhne Mého sídla, se již nikdy znovu nerodí.
TEXT 16:
From the highest planet in the material world down to the lowest, all are places of misery wherein repeated birth and death take place. But one who attains to My abode, O son of Kuntī, never takes birth again.
TEXT 17:
Tisíc věků podle lidských počtů je jeden Brahmův den a stejně dlouho trvá i jeho noc.
TEXT 17:
By human calculation, a thousand ages taken together form the duration of Brahmā’s one day. And such also is the duration of his night.
TEXT 18:
Na počátku Brahmova dne se všechny živé bytosti projeví z neprojeveného stavu, a když nastane Brahmova noc, opět splynou s neprojeveným.
TEXT 18:
At the beginning of Brahmā’s day, all living entities become manifest from the unmanifest state, and thereafter, when the night falls, they are merged into the unmanifest again.
TEXT 19:
Ó Pārtho, znovu a znovu se s příchodem Brahmova dne všechny živé bytosti projevují a s příchodem Brahmovy noci jsou bezmocně ničeny.
TEXT 19:
Again and again, when Brahmā’s day arrives, all living entities come into being, and with the arrival of Brahmā’s night they are helplessly annihilated.
TEXT 20:
Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené a neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, ona zůstává beze změny.
TEXT 20:
Yet there is another unmanifest nature, which is eternal and is transcendental to this manifested and unmanifested matter. It is supreme and is never annihilated. When all in this world is annihilated, that part remains as it is.
TEXT 21:
To, co vedāntisté popisují jako neprojevené a neměnné, co je známé jako nejvyšší cíl — místo, odkud se ten, kdo ho dosáhne, nikdy nevrací — to je Mé svrchované sídlo.
TEXT 21:
That which the Vedāntists describe as unmanifest and infallible, that which is known as the supreme destination, that place from which, having attained it, one never returns – that is My supreme abode.
TEXT 22:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž převyšuje všechny, je dosažitelný čistou oddaností. Třebaže je ve svém sídle, prostupuje vším a vše spočívá v Něm, synu Pṛthy.
TEXT 22:
The Supreme Personality of Godhead, who is greater than all, is attainable by unalloyed devotion. Although He is present in His abode, He is all-pervading, and everything is situated within Him.
TEXT 23:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní ti popíši různé doby odchodu z tohoto světa, za kterých se yogī buď vrátí, nebo nevrátí.
TEXT 23:
O best of the Bhāratas, I shall now explain to you the different times at which, passing away from this world, the yogī does or does not come back.
TEXT 24:
Ti, kdo znají Nejvyšší Brahman, Ho dosahují tak, že odcházejí ze světa během vlivu boha ohně, za světla, v příznivém okamžiku dne, v období čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje na severu.
TEXT 24:
Those who know the Supreme Brahman attain that Supreme by passing away from the world during the influence of the fiery god, in the light, at an auspicious moment of the day, during the fortnight of the waxing moon, or during the six months when the sun travels in the north.
TEXT 25:
Mystik, který opouští tento svět v době kouře, v noci, v období čtrnácti dnů ubývajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje k jihu, dospěje na Měsíc, ale vrátí se.
TEXT 25:
The mystic who passes away from this world during the smoke, the night, the fortnight of the waning moon, or the six months when the sun passes to the south reaches the moon planet but again comes back.
TEXT 26:
Podle vyjádření Ved existují dvě cesty odchodu z tohoto světa, jedna plná světla a druhá temná. Ten, kdo odchází cestou světla, se nevrací, zatímco ten, kdo odchází tmou, se musí vrátit.
TEXT 26:
According to Vedic opinion, there are two ways of passing from this world – one in light and one in darkness. When one passes in light, he does not come back; but when one passes in darkness, he returns.
TEXT 27:
Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.
TEXT 27:
Although the devotees know these two paths, O Arjuna, they are never bewildered. Therefore be always fixed in devotion.
TEXT 28:
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.
TEXT 28:
A person who accepts the path of devotional service is not bereft of the results derived from studying the Vedas, performing sacrifices, undergoing austerities, giving charity or pursuing philosophical and fruitive activities. Simply by performing devotional service, he attains all these, and at the end he reaches the supreme eternal abode.