Skip to main content

TEXT 3

VERŠ 3

Verš

Verš

śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ
śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ

Synonyma

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; akṣaram — nezahubitelný; brahma — Brahman; paramam — transcendentální; svabhāvaḥ — věčná povaha; adhyātmam — vlastní já; ucyate — nazývá se; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — vytvářející hmotná těla živých bytostí; visargaḥ — stvoření; karma — jednání s vidinou jeho plodů; saṁjñitaḥ — nazývá se.

śrī-bhagavān uvāca — Kṛṣṇa, Najvyšší Pán, riekol; akṣaram — nezničiteľná; brahma — Brahman; paramam — transcendentálna; svabhāvaḥ — večná podstata; adhyātmam — vlastné ja; ucyate — nazýva sa; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — vytvárajúca hmotné telá živých bytostí; visargaḥ — stvorenie; karma — činnosť konaná pre zisk; saṁjñitaḥ — nazýva sa.

Překlad

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.

Kṛṣṇa, Najvyšší Pán riekol: „Nezničiteľná, transcendentálna živá bytosť sa nazýva Brahman a jej večná podstata sa nazýva adhyātma, vlastné ja. Činnosť vytvárajúca hmotné telá živých bytostí sa nazýva karma, plodonosná činnosť.

Význam

Význam

Brahman nelze zničit, je věčný a jeho povaha se nikdy nemění. Nad Brahmanem je však Parabrahman. Brahmanem se rozumí živá bytost a Parabrahman je Nejvyšší Osobnost Božství. Přirozené postavení živé bytosti je jiné než to, které zaujímá v hmotném světě. Když je její vědomí hmotné, snaží se ovládat hmotu, ale má-li duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy, slouží Nejvyššímu. Pokud má hmotné vědomí, musí přijímat různá těla v hmotném světě. To se nazývá karma neboli rozmanité tvoření vynucené silou hmotného vědomí.

Brahman je nezničiteľný, nepominuteľný a vo svojej povahe nemenný. Nad Brahmanom je však Parabrahman. Brahman označuje živé bytosti a Parabrahman je Najvyššia Božská Osobnosť. Pôvodné postavenie živej bytosti sa líši od pozície, ktorú zaujíma v hmotnom svete. V duchovnom svete (pokiaľ má duchovné vedomie) slúži oddane Najvyššiemu, no v hmotnom svete (pokiaľ má hmotné vedomie) sa snaží ovládať hmotu a musí meniť svoje telá. To sa nazýva karma alebo rôznorodá činnosť pod vplyvom hmotného vedomia.

Ve védské literatuře je živá bytost nazývána jīvātmā a Brahman, ale nikdy ne Parabrahman. Živá bytost (jīvātmā) zaujímá různá postavení, někdy vstoupí do temné hmotné přírody a ztotožňuje se s hmotou, a jindy se ztotožňuje s vyšší, duchovní přirozeností. Proto se říká, že je okrajovou energií Nejvyššího Pána. Podle toho, zda se ztotožňuje s hmotnou nebo s duchovní přírodou, dostává hmotné nebo duchovní tělo. V oblasti hmotné přírody může dostat jakékoliv z 8 400 000 druhů těl, ale v oblasti duchovní energie má tělo jen jedno. V hmotné přírodě se projevuje někdy jako člověk, jindy jako polobůh, zvíře, pták a podobně, podle své karmy. Někdy koná oběti (yajñi), aby dosáhla hmotných nebeských planet a mohla si tam užívat, ale jakmile vyčerpá výhody, které takovými oběťmi získala, vrací se znovu na Zemi do lidského těla. Tento proces se nazývá karma.

Vo vedskej literatúre sa živé bytosti nazývajú jīvātmā alebo Brahman, ale nikde sa o nich nehovorí ako o Parabrahmane. Živá bytosť (jīvātmā) prežíva rôzne situácie — niekedy vstúpi do temného hmotného sveta a stotožňuje sa s hmotou a inokedy sa stotožňuje s vyššou duchovnou podstatou. Preto sa nazýva okrajovou energiou Najvyššieho Pána. Podľa toho, či sa stotožňuje s hmotnou alebo s duchovnou podstatou, získava hmotné alebo duchovné telo. V hmotnom svete môže živá bytosť získať akékoľvek z 8 400 000 druhov tiel, napríklad telo človeka, poloboha alebo zvieraťa, podľa svojej karmy, no v duchovnom svete má len jedno telo. V hmotnom svete niekedy koná obete, aby sa dostala na nebeské planéty a užívala si ich bohatstva, no keď sa výsledky dobrých skutkov vyčerpajú, vtelí sa späť na túto planétu do ľudského tela. To sa volá karma.

Chāndogya Upaniṣad líčí způsob védské oběti. Na obětním oltáři se nabízí pět druhů obětin do pěti druhů ohně. Pět druhů ohně představuje nebeské planety, oblaka, Zemi, muže a ženu a pěti druhy obětin jsou víra, požitek na Měsíci, déšť, zrno a sperma.

V Chāndogya Upaniṣade sa opisuje obeť, pri ktorej sa na obetnom oltári obetuje päť druhov obetín do piatich ohňov. Päť ohňov predstavuje nebeské planéty, mraky, zem, muža a ženu a piatimi druhmi obetín sú viera, užívateľ na Mesiaci, dážď, obilie a semeno.

Živá bytost koná příslušné oběti, aby se dostala na určité nebeské planety. Když jsou poté na nebeských planetách její výhody získané obětí vyčerpány, vrací se na Zemi v podobě deště, přijme podobu zrna, to se stane potravou muže a přemění se ve sperma, kterým je oplodněna žena. Tímto způsobem živá bytost opět získá lidské tělo umožňující konat oběti, a celý koloběh může začít znovu. Tak neustále přechází sem a tam po hmotné cestě a trpí. Osoba vědomá si Kṛṣṇy se však takových obětí straní. Vydává se přímo cestou vědomí Kṛṣṇy, a tak se připravuje na návrat k Bohu.

Živá bytosť sa môže dostať na rôzne nebeské planéty podľa toho, aké obete vykonáva. Keď výsledok obetí skončí, zostúpi na Zem v podobe dažďa, vezme na seba podobu obilia, ktoré zje muž a tak sa premiestni do spermie, ktorá oplodní ženu. Takto získa živá bytosť znovu ľudské telo, začne konať nové obete a celý kolotoč sa opakuje. Tak sa živá bytosť od nepamäti trmáca po hmotnej ceste. Človek vedomý si Kṛṣṇu sa však takým obetiam vyhýba. Pripravuje sa na návrat k Bohu tak, že priamo oddane slúži Kṛṣṇovi.

Impersonalističtí autoři komentářů k Bhagavad-gītě se nerozumně domnívají, že Brahman v hmotném světě přijímá podobu jīvy, a snaží se to doložit sedmým veršem z patnácté kapitoly. I v něm však Pán poukazuje na živou bytost slovy “Má věčná dílčí část”. Dílčí část Boha, živá bytost, může poklesnout do hmotného světa, ale Nejvyšší Pán (Acyuta) nepoklesne nikdy. Mínění, že Nejvyšší Brahman přijímá podobu jīvy, proto nelze uznat. Je důležité mít na paměti, že védská literatura rozlišuje mezi Brahmanem neboli živou bytostí a Parabrahmanem, Nejvyšším Pánem.

Neosobný komentátori Bhagavad-gīty sa bezdôvodne domnievajú, že Brahman v hmotnom svete reprezentuje jīvu, a aby to podložili, odkazujú na siedmy verš z pätnástej kapitoly Gīty. V tomto verši sa však Kṛṣṇa zmieňuje o živých bytostiach ako o „Mojich večných čiastočkách“. Čiastočka Boha, živá bytosť, môže poklesnúť do hmotného sveta, ale Najvyšší Pán — Acyuta, nikdy nepoklesne. Domnienka, že Najvyšší Brahman získava podobu jīvy, je neprijateľná. Treba si zapamätať, že vo vedskej literatúre sa rozlišuje medzi Brahmanom (živou bytosťou) a Parabrahmanom (Najvyšším Pánom).