Skip to main content

TEXT 3

TEXT 3

Verš

Tekst

śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ
śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; akṣaram — nezahubitelný; brahma — Brahman; paramam — transcendentální; svabhāvaḥ — věčná povaha; adhyātmam — vlastní já; ucyate — nazývá se; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — vytvářející hmotná těla živých bytostí; visargaḥ — stvoření; karma — jednání s vidinou jeho plodů; saṁjñitaḥ — nazývá se.

śrī-bhagavān uvāca — Jumala Kõrgeim Isiksus ütles; akṣaram — hävitamatu; brahma — Brahman; paramam — transtsendentaalne; svabhāvaḥ — igavene loodus; adhyātmam — „mina"; ucyate — nimetatakse; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — elusolendite materiaalseid kehasid tootev; visargaḥ — loomine; karma — karmalised tegevused; saṁjñitaḥ — nimetatakse.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.

Jumala Kõrgeim Isiksus vastas: Hävitamatut ja transtsendentaalset elusolendit nimetatakse Brahmaniks ning tema igavest olemust nimetatakse adhyātmaks ehk „minaks". Elusolendite materiaalsete kehade arengule suunatud tegevusi nimetatakse karmaks ehk resultaatidele suunatud tegevusteks.

Význam

Purport

Brahman nelze zničit, je věčný a jeho povaha se nikdy nemění. Nad Brahmanem je však Parabrahman. Brahmanem se rozumí živá bytost a Parabrahman je Nejvyšší Osobnost Božství. Přirozené postavení živé bytosti je jiné než to, které zaujímá v hmotném světě. Když je její vědomí hmotné, snaží se ovládat hmotu, ale má-li duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy, slouží Nejvyššímu. Pokud má hmotné vědomí, musí přijímat různá těla v hmotném světě. To se nazývá karma neboli rozmanité tvoření vynucené silou hmotného vědomí.

Brahman on hävitamatu ja igavene ning tema algne olemus ei muutu kunagi. Kuid Brahmanist kõrgemal asetseb Parabrahman. Brahman viitab elusolendile, Parabrahman aga Jumala Kõrgeimale Isiksusele. Elusolendi algolemuslik positsioon on erinev positsioonist, mille ta võtab materiaalses maailmas. Materiaalse teadvuse tasandil püüab elusolend valitseda mateeriat, kuid vaimse teadvuse tasandil, Kṛṣṇa teadvuses, on tema positsiooniks teenida Kõrgeimat. Kui elusolend viibib materiaalses teadvuses, on ta sunnitud materiaalses maailmas erinevaid kehasid omandama. Seda nimetatakse karmaks ehk materiaalse teadvuse mõjul loodud mitmekesisuseks.

Ve védské literatuře je živá bytost nazývána jīvātmā a Brahman, ale nikdy ne Parabrahman. Živá bytost (jīvātmā) zaujímá různá postavení, někdy vstoupí do temné hmotné přírody a ztotožňuje se s hmotou, a jindy se ztotožňuje s vyšší, duchovní přirozeností. Proto se říká, že je okrajovou energií Nejvyššího Pána. Podle toho, zda se ztotožňuje s hmotnou nebo s duchovní přírodou, dostává hmotné nebo duchovní tělo. V oblasti hmotné přírody může dostat jakékoliv z 8 400 000 druhů těl, ale v oblasti duchovní energie má tělo jen jedno. V hmotné přírodě se projevuje někdy jako člověk, jindy jako polobůh, zvíře, pták a podobně, podle své karmy. Někdy koná oběti (yajñi), aby dosáhla hmotných nebeských planet a mohla si tam užívat, ale jakmile vyčerpá výhody, které takovými oběťmi získala, vrací se znovu na Zemi do lidského těla. Tento proces se nazývá karma.

Vedalikus kirjanduses nimetatakse elusolendit jīvātmāks ja Brahmaniks, kuid mitte kunagi Parabrahmaniks. Elusolend (jīvātmā) omandab erinevaid positsioone – vahel liitub ta pimeda materiaalse loodusega ja samastab end mateeriaga, vahel aga samastab ta end kõrgema, vaimse loodusega. Seepärast nimetatakse teda Kõigekõrgema Jumala marginaalseks energiaks. Vastavalt enese samastamisele kas materiaalse või vaimse loodusega omandab ta kas materiaalse või vaimse keha. Materiaalses looduses võib ta omandada ükskõik millise vormi 8,4 miljoni erineva liigi hulgast, kuid vaimses looduses on tal ainult üks keha. Materiaalses looduses on ta vastavalt oma karmale vahel inimene, vahel pooljumal, loom, lind jne. Jõudmaks materiaalse maailma taevalikele planeetidele, et nautida sealseid võimalusi, sooritab ta vahel ohverdusi (yajñasid). Ent kui tema heategude määr on ammendunud, pöördub ta taas inimesena tagasi Maale. Seda protsessi nimetatakse karmaks.

Chāndogya Upaniṣad líčí způsob védské oběti. Na obětním oltáři se nabízí pět druhů obětin do pěti druhů ohně. Pět druhů ohně představuje nebeské planety, oblaka, Zemi, muže a ženu a pěti druhy obětin jsou víra, požitek na Měsíci, déšť, zrno a sperma.

„Chāndogya Upaniṣadis" kirjeldatakse vedalikke ohverdusi. Ohvrialtaril sooritatakse viit laadi ohverdusi, viide erinevasse tulle. Viis erinevat tuld sümboliseerivad taevalikke planeete, pilvi, maad, meest ja naist; viis erinevat ohverdust on usk, Kuul olev nautija, vihm, vili ja seemnevedelik.

Živá bytost koná příslušné oběti, aby se dostala na určité nebeské planety. Když jsou poté na nebeských planetách její výhody získané obětí vyčerpány, vrací se na Zemi v podobě deště, přijme podobu zrna, to se stane potravou muže a přemění se ve sperma, kterým je oplodněna žena. Tímto způsobem živá bytost opět získá lidské tělo umožňující konat oběti, a celý koloběh může začít znovu. Tak neustále přechází sem a tam po hmotné cestě a trpí. Osoba vědomá si Kṛṣṇy se však takových obětí straní. Vydává se přímo cestou vědomí Kṛṣṇy, a tak se připravuje na návrat k Bohu.

Ohverdusprotsessis sooritab elusolend kindlaid ohverdusi teatud taevalikele planeetidele jõudmiseks ning lõpptulemusena ta ka jõuab sinna. Kui ohverduste abil teenitud hea karma on ammendunud, laskub elusolend vihmana Maale, omandab seejärel vilja kuju, ning kui mees seda vilja sööb, muutub see seemnevedelikuks, mis viljastab naise. Seeläbi omandab elusolend taas inimkeha, et sooritada ohverdusi ja korrata sama tsüklit. Sel moel ringleb elusolend materiaalses maailmas lakkamatult. Kṛṣṇa teadvuses viibiv inimene aga väldib selliseid ohverdusi, praktiseerides otseselt Kṛṣṇa teadvust ning valmistades end sel viisil ette Jumala juurde tagasi pöördumiseks.

Impersonalističtí autoři komentářů k Bhagavad-gītě se nerozumně domnívají, že Brahman v hmotném světě přijímá podobu jīvy, a snaží se to doložit sedmým veršem z patnácté kapitoly. I v něm však Pán poukazuje na živou bytost slovy “Má věčná dílčí část”. Dílčí část Boha, živá bytost, může poklesnout do hmotného světa, ale Nejvyšší Pán (Acyuta) nepoklesne nikdy. Mínění, že Nejvyšší Brahman přijímá podobu jīvy, proto nelze uznat. Je důležité mít na paměti, že védská literatura rozlišuje mezi Brahmanem neboli živou bytostí a Parabrahmanem, Nejvyšším Pánem.

„Bhagavad-gītā" impersonalistidest kommenteerijad oletavad ilma igasuguse põhjenduseta, et materiaalses maailmas omandab Brahman jīva kuju, ning selle väite tõestamiseks viitavad nad „Gītā" viieteistkümnenda peatüki seitsmendale värsile. Kuid ka selles värsis räägib Jumal elusolendist kui „Minu igavesest osakesest". Elusolend, Jumala väike osake, võib langeda materiaalsesse maailma, kuid Kõigekõrgem Jumal (Acyuta) ei lange kunagi. Seepärast pole ka vastuvõetav oletus, nagu omandaks Kõigekõrgem Brahman jīva kuju. On oluline meeles pidada, et vedakirjanduses eristatakse Brahmanit (elusolendit) Parabrahmanist (Kõigekõrgemast Jumalast).