Skip to main content

TEXT 3

TEXT 3

Verš

Text

śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ
śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; akṣaram — nezahubitelný; brahma — Brahman; paramam — transcendentální; svabhāvaḥ — věčná povaha; adhyātmam — vlastní já; ucyate — nazývá se; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — vytvářející hmotná těla živých bytostí; visargaḥ — stvoření; karma — jednání s vidinou jeho plodů; saṁjñitaḥ — nazývá se.

śrī-bhagavān uvāca — the Supreme Personality of Godhead said; akṣaram — indestructible; brahma — Brahman; paramam — transcendental; svabhāvaḥ — eternal nature; adhyātmam — the self; ucyate — is called; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — producing the material bodies of the living entities; visargaḥ — creation; karma — fruitive activities; saṁjñitaḥ — is called.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.

The Supreme Personality of Godhead said: The indestructible, transcendental living entity is called Brahman, and his eternal nature is called adhyātma, the self. Action pertaining to the development of the material bodies of the living entities is called karma, or fruitive activities.

Význam

Purport

Brahman nelze zničit, je věčný a jeho povaha se nikdy nemění. Nad Brahmanem je však Parabrahman. Brahmanem se rozumí živá bytost a Parabrahman je Nejvyšší Osobnost Božství. Přirozené postavení živé bytosti je jiné než to, které zaujímá v hmotném světě. Když je její vědomí hmotné, snaží se ovládat hmotu, ale má-li duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy, slouží Nejvyššímu. Pokud má hmotné vědomí, musí přijímat různá těla v hmotném světě. To se nazývá karma neboli rozmanité tvoření vynucené silou hmotného vědomí.

Brahman is indestructible and eternally existing, and its constitution is not changed at any time. But beyond Brahman there is Para-brahman. Brahman refers to the living entity, and Para-brahman refers to the Supreme Personality of Godhead. The constitutional position of the living entity is different from the position he takes in the material world. In material consciousness his nature is to try to be the lord of matter, but in spiritual consciousness, Kṛṣṇa consciousness, his position is to serve the Supreme. When the living entity is in material consciousness, he has to take on various bodies in the material world. That is called karma, or varied creation by the force of material consciousness.

Ve védské literatuře je živá bytost nazývána jīvātmā a Brahman, ale nikdy ne Parabrahman. Živá bytost (jīvātmā) zaujímá různá postavení, někdy vstoupí do temné hmotné přírody a ztotožňuje se s hmotou, a jindy se ztotožňuje s vyšší, duchovní přirozeností. Proto se říká, že je okrajovou energií Nejvyššího Pána. Podle toho, zda se ztotožňuje s hmotnou nebo s duchovní přírodou, dostává hmotné nebo duchovní tělo. V oblasti hmotné přírody může dostat jakékoliv z 8 400 000 druhů těl, ale v oblasti duchovní energie má tělo jen jedno. V hmotné přírodě se projevuje někdy jako člověk, jindy jako polobůh, zvíře, pták a podobně, podle své karmy. Někdy koná oběti (yajñi), aby dosáhla hmotných nebeských planet a mohla si tam užívat, ale jakmile vyčerpá výhody, které takovými oběťmi získala, vrací se znovu na Zemi do lidského těla. Tento proces se nazývá karma.

In Vedic literature the living entity is called jīvātmā and Brahman, but he is never called Para-brahman. The living entity (jīvātmā) takes different positions – sometimes he merges into the dark material nature and identifies himself with matter, and sometimes he identifies himself with the superior, spiritual nature. Therefore he is called the Supreme Lord’s marginal energy. According to his identification with material or spiritual nature, he receives a material or spiritual body. In material nature he may take a body from any of the 8,400,000 species of life, but in spiritual nature he has only one body. In material nature he is manifested sometimes as a man, demigod, animal, beast, bird, etc., according to his karma. To attain material heavenly planets and enjoy their facilities, he sometimes performs sacrifices (yajña), but when his merit is exhausted he returns to earth again in the form of a man. This process is called karma.

Chāndogya Upaniṣad líčí způsob védské oběti. Na obětním oltáři se nabízí pět druhů obětin do pěti druhů ohně. Pět druhů ohně představuje nebeské planety, oblaka, Zemi, muže a ženu a pěti druhy obětin jsou víra, požitek na Měsíci, déšť, zrno a sperma.

The Chāndogya Upaniṣad describes the Vedic sacrificial process. On the sacrificial altar, five kinds of offerings are made into five kinds of fire. The five kinds of fire are conceived of as the heavenly planets, clouds, the earth, man and woman, and the five kinds of sacrificial offerings are faith, the enjoyer on the moon, rain, grains and semen.

Živá bytost koná příslušné oběti, aby se dostala na určité nebeské planety. Když jsou poté na nebeských planetách její výhody získané obětí vyčerpány, vrací se na Zemi v podobě deště, přijme podobu zrna, to se stane potravou muže a přemění se ve sperma, kterým je oplodněna žena. Tímto způsobem živá bytost opět získá lidské tělo umožňující konat oběti, a celý koloběh může začít znovu. Tak neustále přechází sem a tam po hmotné cestě a trpí. Osoba vědomá si Kṛṣṇy se však takových obětí straní. Vydává se přímo cestou vědomí Kṛṣṇy, a tak se připravuje na návrat k Bohu.

In the process of sacrifice, the living entity makes specific sacrifices to attain specific heavenly planets and consequently reaches them. When the merit of sacrifice is exhausted, the living entity descends to earth in the form of rain, then takes on the form of grains, and the grains are eaten by man and transformed into semen, which impregnates a woman, and thus the living entity once again attains the human form to perform sacrifice and so repeat the same cycle. In this way, the living entity perpetually comes and goes on the material path. The Kṛṣṇa conscious person, however, avoids such sacrifices. He takes directly to Kṛṣṇa consciousness and thereby prepares himself to return to Godhead.

Impersonalističtí autoři komentářů k Bhagavad-gītě se nerozumně domnívají, že Brahman v hmotném světě přijímá podobu jīvy, a snaží se to doložit sedmým veršem z patnácté kapitoly. I v něm však Pán poukazuje na živou bytost slovy “Má věčná dílčí část”. Dílčí část Boha, živá bytost, může poklesnout do hmotného světa, ale Nejvyšší Pán (Acyuta) nepoklesne nikdy. Mínění, že Nejvyšší Brahman přijímá podobu jīvy, proto nelze uznat. Je důležité mít na paměti, že védská literatura rozlišuje mezi Brahmanem neboli živou bytostí a Parabrahmanem, Nejvyšším Pánem.

Impersonalist commentators on the Bhagavad-gītā unreasonably assume that Brahman takes the form of jīva in the material world, and to substantiate this they refer to Chapter Fifteen, verse 7, of the Gītā. But in this verse the Lord also speaks of the living entity as “an eternal fragment of Myself.” The fragment of God, the living entity, may fall down into the material world, but the Supreme Lord (Acyuta) never falls down. Therefore this assumption that the Supreme Brahman assumes the form of jīva is not acceptable. It is important to remember that in Vedic literature Brahman (the living entity) is distinguished from Para-brahman (the Supreme Lord).