Skip to main content

TEXT 3

TEXT 3

Verš

Tekst

śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ
śrī-bhagavān uvāca
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; akṣaram — nezahubitelný; brahma — Brahman; paramam — transcendentální; svabhāvaḥ — věčná povaha; adhyātmam — vlastní já; ucyate — nazývá se; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — vytvářející hmotná těla živých bytostí; visargaḥ — stvoření; karma — jednání s vidinou jeho plodů; saṁjñitaḥ — nazývá se.

śrī-bhagavān uvāca — Guddommens Højeste Personlighed sagde; akṣaram — uforgængelig; brahma — Brahman; paramam — transcendental; svabhāvaḥ — evig natur; adhyātmam — selvet; ucyate — kaldes; bhūta- bhāva-udbhava-karaḥ — som frembringer de levende væseners materielle kroppe; visargaḥ — skabelsen; karma — frugtstræbende handlinger; saṁjñitaḥ — kaldes.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.

Guddommens Højeste Personlighed sagde: Det uforgængelige transcendentale levende væsen kaldes Brahman, og hans evige natur betegnes som adhyātma, selvet. Handlinger i relation til udviklingen af de levende væseners materielle kroppe kaldes karma, frugtstræbende handlinger.

Význam

Purport

Brahman nelze zničit, je věčný a jeho povaha se nikdy nemění. Nad Brahmanem je však Parabrahman. Brahmanem se rozumí živá bytost a Parabrahman je Nejvyšší Osobnost Božství. Přirozené postavení živé bytosti je jiné než to, které zaujímá v hmotném světě. Když je její vědomí hmotné, snaží se ovládat hmotu, ale má-li duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy, slouží Nejvyššímu. Pokud má hmotné vědomí, musí přijímat různá těla v hmotném světě. To se nazývá karma neboli rozmanité tvoření vynucené silou hmotného vědomí.

FORKLARING: Brahman er uforgængelig og evigt eksisterende, og dets væsen forandrer sig på intet tidspunkt. Men over Brahman findes Parabrahman. Brahman refererer til det levende væsen, og Parabrahman refererer til Guddommens Højeste Personlighed. Det levende væsens naturlige position er forskellig fra den position, han indtager i den materielle verden. I materiel bevidsthed er det hans natur at prøve at blive herre over materien, men når han befinder sig i åndelig bevidsthed eller Kṛṣṇa-bevidsthed, er hans position at tjene den Højeste. I materiel bevidsthed tvinges det levende væsen til at antage forskellige kroppe i den materielle verden. Det kaldes karma eller forskelligartet skabelse fremtvunget af materiel bevidsthed.

Ve védské literatuře je živá bytost nazývána jīvātmā a Brahman, ale nikdy ne Parabrahman. Živá bytost (jīvātmā) zaujímá různá postavení, někdy vstoupí do temné hmotné přírody a ztotožňuje se s hmotou, a jindy se ztotožňuje s vyšší, duchovní přirozeností. Proto se říká, že je okrajovou energií Nejvyššího Pána. Podle toho, zda se ztotožňuje s hmotnou nebo s duchovní přírodou, dostává hmotné nebo duchovní tělo. V oblasti hmotné přírody může dostat jakékoliv z 8 400 000 druhů těl, ale v oblasti duchovní energie má tělo jen jedno. V hmotné přírodě se projevuje někdy jako člověk, jindy jako polobůh, zvíře, pták a podobně, podle své karmy. Někdy koná oběti (yajñi), aby dosáhla hmotných nebeských planet a mohla si tam užívat, ale jakmile vyčerpá výhody, které takovými oběťmi získala, vrací se znovu na Zemi do lidského těla. Tento proces se nazývá karma.

I den vediske litteratur betegnes det levende væsen som jīvātmā eller Brahman, men han bliver aldrig kaldt Parabrahman. Det levende væsen (jīvātmā) antager forskellige positioner. Sommetider forsvinder han ind i den mørke materielle natur og identificerer sig med materien, og somme tider identificerer han sig med den højere åndelige natur. Derfor bliver han betegnet som den Højeste Herres marginale energi. Alt efter om han identificerer sig med den materielle eller åndelige natur, får han en materiel eller åndelig krop. I den materielle natur kan han få en krop fra en hvilken som helst af de 8.400.000 arter, men i den åndelige natur har han kun én krop. Afhængigt af sin karma manifesterer han sig sommetider i den materielle natur som menneske og sommetider som halvgud eller dyr, fugl osv. For at komme til de materielle himmelske planeter og nyde de goder, der findes der, udfører det levende væsen sommetider ofringer (yajña), men når hans fortjeneste er opbrugt, kommer han atter tilbage til Jorden som menneske. Denne proces kaldes karma.

Chāndogya Upaniṣad líčí způsob védské oběti. Na obětním oltáři se nabízí pět druhů obětin do pěti druhů ohně. Pět druhů ohně představuje nebeské planety, oblaka, Zemi, muže a ženu a pěti druhy obětin jsou víra, požitek na Měsíci, déšť, zrno a sperma.

I Chāndogya Upaniṣad beskrives de vediske offermetoder. På offeralteret bliver fem slags offergaver tilbudt til fem former for ild. De fem former for ild repræsenterer de himmelske planeter, skyerne, Jorden, manden og kvinden, og de fem former for offergaver er tro, nyderen på Månen, regn, korn og sæd.

Živá bytost koná příslušné oběti, aby se dostala na určité nebeské planety. Když jsou poté na nebeských planetách její výhody získané obětí vyčerpány, vrací se na Zemi v podobě deště, přijme podobu zrna, to se stane potravou muže a přemění se ve sperma, kterým je oplodněna žena. Tímto způsobem živá bytost opět získá lidské tělo umožňující konat oběti, a celý koloběh může začít znovu. Tak neustále přechází sem a tam po hmotné cestě a trpí. Osoba vědomá si Kṛṣṇy se však takových obětí straní. Vydává se přímo cestou vědomí Kṛṣṇy, a tak se připravuje na návrat k Bohu.

I ofringsprocessen udfører det levende væsen visse rituelle offerhandlinger for at nå bestemte himmelske planeter og kommer følgelig til dem. Når fortjenesten fra offerhandlingerne er opbrugt, falder det levende væsen ned til Jorden som regn for derefter at tage form som korn. Kornet spises af en mand og omdannes til sæd, der derefter befrugter en kvinde. På den måde får det levende væsen atter en menneskekrop, i hvilken han kan udføre ofringer og gentage den samme cyklus. Således kommer og går det levende væsen uophørligt på den materielle vej. Den Kṛṣṇa-bevidste person undgår imidlertid den slags offerhandlinger. Han engagerer sig direkte i Kṛṣṇa-bevidsthed og forbereder sig derved på at vende tilbage til Guddommen.

Impersonalističtí autoři komentářů k Bhagavad-gītě se nerozumně domnívají, že Brahman v hmotném světě přijímá podobu jīvy, a snaží se to doložit sedmým veršem z patnácté kapitoly. I v něm však Pán poukazuje na živou bytost slovy “Má věčná dílčí část”. Dílčí část Boha, živá bytost, může poklesnout do hmotného světa, ale Nejvyšší Pán (Acyuta) nepoklesne nikdy. Mínění, že Nejvyšší Brahman přijímá podobu jīvy, proto nelze uznat. Je důležité mít na paměti, že védská literatura rozlišuje mezi Brahmanem neboli živou bytostí a Parabrahmanem, Nejvyšším Pánem.

Upersonalistiske Bhagavad-gītā-kommentatorer antager urimeligt, at Brahman tager form som en jīva i den materielle verden, og for at bevise dette refererer de til Bhagavad-gītā, kapitel 15, vers 7. Men i det vers omtaler Herren også det levende væsen som “et evigt fragment af Mig Selv”. Dette fragment af Gud, det levende væsen, kan falde ned til den materielle verden, men den Højeste Herre (Acyuta) falder aldrig ned. Derfor er ideen om, at den Højeste Brahman tager form som en jīva, ikke acceptabel. Det er vigtigt at huske på, at der i den vediske litteratur skelnes mellem Brahman (det levende væsen) og Parabrahman (den Højeste Herre).