TEXT 28
VERSO 28
Verš
Texto
dāneṣu yat puṇya-phalaṁ pradiṣṭam
atyeti tat sarvam idaṁ viditvā
yogī paraṁ sthānam upaiti cādyam
dāneṣu yat puṇya-phalaṁ pradiṣṭam
atyeti tat sarvam idaṁ viditvā
yogī paraṁ sthānam upaiti cādyam
Synonyma
Sinônimos
vedeṣu — ve studiu Ved; yajñeṣu — v konání yajñi, oběti; tapaḥsu — v podstupování různých druhů askeze; ca — rovněž; eva — zajisté; dāneṣu — v dávání milodarů; yat — to, co; puṇya-phalam — výsledky zbožného jednání; pradiṣṭam — vyjádřené; atyeti — překonává; tat sarvam — ty všechny; idam — toto; viditvā — znající; yogī — oddaný; param — svrchovaného; sthānam — sídla; upaiti — dosáhne; ca — také; ādyam — původního.
vedeṣu — no estudo dos Vedas; yajñeṣu — nas execuções de yajña, sacrifício; tapaḥsu — submetendo-se a diferentes espécies de austeridades; ca — também; eva — decerto; dāneṣu — em dar caridade; yat — aquilo que; puṇya — phalam–resultado de trabalho piedoso; pradiṣṭam — indicado; atyeti — ultrapassa; tat sarvam — todos aqueles; idam — este; viditvā — conhecendo; yogī — o devoto; param — suprema; sthānam — morada; upaiti — alcança; ca — também; ādyam — original.
Překlad
Tradução
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.
Aquele que aceita o caminho do serviço devocional não se priva dos resultados obtidos por estudar os Vedas, executar sacrifícios, submeter-se a austeridades, dar caridade ou dedicar-se a atividades filosóficas e fruitivas. Pelo simples fato de executar serviço devocional, ele consegue tudo isto, e por fim alcança a eterna morada suprema.
Význam
Comentário
Tento verš shrnuje obsah sedmé a osmé kapitoly, které konkrétně pojednávají o vědomí Kṛṣṇy a oddané službě. Zatímco žák žije v péči duchovního učitele, má pod jeho vedením studovat Vedy a podstupovat askezi mnoha druhů. Brahmacārī musí žít v domě duchovního učitele jako služebník a chodit od domu k domu žádat o almužnu, kterou mu pak odevzdá. Jí jedině na učitelův pokyn, a pokud ho učitel toho dne opomene zavolat k jídlu, drží půst. To jsou některé z védských zásad dodržování brahmacaryi.
Este verso é o resumo dos Capítulos Sétimo e Oitavo, que tratam especialmente da consciência de Kṛṣṇa e do serviço devocional. Ao estudar os Vedas, é necessário que o aluno coloque-se sob a orientação do mestre espiritual e submeta-se a muitas austeridades e penitências enquanto vive sob seus cuidados. Tal qual um servo, o brahmacārī tem que viver na casa do mestre espiritual, e pedir donativos de porta em porta e entregá-los ao mestre espiritual. Ele só se alimenta quando recebe ordens do mestre, e se naquele dia o mestre não chamar o discípulo, o discípulo jejua. Estes são alguns dos princípios védicos a serem seguidos por quem observa brahmacarya.
Poté, co žák od pěti do dvaceti let studoval u duchovního učitele Vedy, by se měl stát mužem s dokonalým charakterem. Studium Ved není určeno pro kratochvíle salonních spekulantů, ale pro utváření charakteru. Po této přípravě se může brahmacārī oženit a stát se hospodářem. Tehdy musí konat mnoho obětí, aby dosáhl dalšího osvícení. Musí také rozdávat milodary s ohledem na místo, dobu a osobu a rozlišovat při tom mezi dobročinností patřící ke kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Toto téma je v Bhagavad-gītě popisováno. Později, když zanechá rodinného života a přijme stav vānaprastha, podstupuje tvrdou askezi — žije v lesích, oděv má z kůry stromů, neholí se a podobně. Dodržováním pravidel stavu brahmacarya, života hospodáře, vānaprasthy a nakonec sannyāsu dosahuje dokonalosti života. Někteří se potom dostávají na nebeské planety a ti, kdo jsou ještě pokročilejší, dosáhnou osvobození v duchovním nebi — buď v neosobní brahmajyoti, nebo na vaikunthských planetách či Kṛṣṇaloce. To je cesta naznačená védskými písmy.
Depois de ter recebido instruções do mestre sobre os Vedas por um período dos cinco aos vinte anos, o estudante se torna um homem de caráter perfeito. O estudo dos Vedas não é para a recreação dos especuladores diletantes, mas para a formação de caráter. Após este treinamento, permite-se ao brahmacārī ingressar na vida familiar e casar-se. Como chefe de família, ele tem que executar muitos sacrifícios para continuar obtendo iluminação. Ele deve também fazer caridade conforme a região, a hora e o candidato, discriminando entre caridade em bondade, em paixão e em ignorância, como se descreve no Bhagavad-gītā. Então, após retirar-se da vida familiar, aceitando a ordem de vānaprastha, ele se submete a rigorosas penitências — vivendo nas florestas, vestindo-se com cascas de árvore, não fazendo a barba, etc. Executando as ordens próprias para brahmacarya, vida familiar, vānaprastha e por fim sannyāsa, ele eleva-se à fase de perfeição da vida. Daí, alguns são promovidos aos reinos celestiais, e ao continuarem avançando, libertam-se rumo ao céu espiritual, quer no brahmajyoti impessoal, quer nos planetas Vaikuṇṭha, ou Kṛṣṇaloka. Este é o caminho delineado pelos textos védicos.
Krása vědomí Kṛṣṇy však spočívá v tom, že stačí zaměstnat se oddanou službou, a tím se jedním rázem překonají všechny obřady předepsané pro různé stavy.
Entretanto, a beleza da consciência de Kṛṣṇa reside no fato de que, com um só golpe, ocupando-se em serviço devocional, podem-se ultrapassar todos os rituais das diferentes ordens de vida.
Slova idaṁ viditvā znamenají, že je třeba porozumět pokynům Śrī Kṛṣṇy daným v této a sedmé kapitole Bhagavad-gīty. Tyto kapitoly se nikdo nemá snažit pochopit prostřednictvím učenosti či myšlenkové spekulace — je nutné naslouchat jejich čtení ve společnosti oddaných. Sedmá až dvanáctá kapitola tvoří jádro Bhagavad-gīty. Prvních šest a posledních šest kapitol slouží jako obaly prostředních šesti, jimž Pán poskytuje zvláštní ochranu. Pokud někdo má to štěstí, že pochopí Bhagavad-gītu — zvláště těchto šest prostředních kapitol — ve společnosti oddaných, jeho život bude okamžitě dokonalejší, než jaký by byl po askezi všeho druhu, obětích, dávání milodarů, spekulacích a podobně, protože samotným vědomím Kṛṣṇy lze získat výsledky všech těchto činností.
As palavras idaṁ viditvā indicam que é necessário compreender as instruções que Śrī Kṛṣṇa transmite neste e no Sétimo Capítulo do Bhagavad-gītā. Deve-se procurar compreender estes capítulos não por meio de erudição ou de especulação mental, mas ouvindo-os na companhia dos devotos. Do Sétimo ao Décimo Segundo Capítulo forma-se a essência do Bhagavad-gītā. Os seis primeiros e os seis últimos capítulos são como capas dos seis capítulos intermediários, que recebem proteção especial do Senhor. Se alguém é bem afortunado para compreender o Bhagavad-gītā — especialmente estes seis capítulos intermediários — associando-se com devotos, então sua vida logo se enche de glórias superiores às conquistas advindas de quaisquer penitências, sacrifícios, caridades, especulações, etc., pois, pelo simples fato de praticar a consciência de Kṛṣṇa, pode-se alcançar todos os resultados propiciados por tais atividades.
Ten, kdo má již alespoň nějakou víru v Bhagavad-gītu, by měl tuto knihu poznávat prostřednictvím oddaného, neboť na začátku čtvrté kapitoly je jasně řečeno, že Bhagavad-gītě mohou porozumět jedině oddaní; nikdo jiný nemůže dokonale pochopit její smysl či účel. Proto je třeba se jí učit od oddaného Kṛṣṇy, nikoliv od spekulantů. To je známka víry. Když někdo hledá oddaného a nakonec se mu dostane jeho společnosti, začíná Bhagavad-gītu skutečně studovat a chápat. Díky pokroku dosaženému ve styku s oddaným se může zaměstnat oddanou službou, a ta rozptýlí všechny jeho nejasnosti o Kṛṣṇovi (Bohu), o Kṛṣṇových činnostech, podobě, zábavách, jménu a dalších rysech. Jakmile jsou nejasnosti zcela odstraněny, pokračuje tento oddaný ve svém studiu Bhagavad-gīty neochvějně. Tehdy ho vychutnává a dosáhne stavu, ve kterém bude cítit, že si je neustále vědom Kṛṣṇy. Na pokročilém stupni se do Kṛṣṇy naprosto zamiluje. Tato nejvyšší dokonalost života oddanému umožní přemístění do Kṛṣṇova sídla v duchovním nebi, na Goloku Vṛndāvanu, kde bude věčně šťastný.
Quem tem um pouco de fé no Bhagavad-gītā deve aprendê-lo com um devoto, porque, no início do Quarto Capítulo, afirma-se claramente que o Bhagavad-gītā só pode ser compreendido pelos devotos; ninguém mais pode compreender com perfeição o propósito do Bhagavad-gītā. Por isso, deve-se aprendê-lo com um devoto de Kṛṣṇa, e não com especuladores mentais. Isto é sinal de fé. Somente quando alguém procura um devoto e, afortunadamente, chega a receber a associação dele, é que começa o seu estudo e compreensão do Bhagavad-gītā. Com o desenvolvimento da associação com este devoto, é possível estabelecer-se no serviço devocional. Este serviço dirime todas as suas dúvidas sobre Kṛṣṇa, ou Deus, e sobre as atividades, forma, passatempos, nome e outras características de Kṛṣṇa. Depois que estas dúvidas são completamente debeladas, o devoto se fixa em seu estudo. Aí então, saboreia o estudo do Bhagavad-gītā e alcança o estado no qual sempre se sente consciente de Kṛṣṇa. Na fase adiantada, ele se apaixona por completo por Kṛṣṇa. Nesta elevadíssima fase de perfeição da vida, ele qualifica-se para ir para o céu espiritual, transferindo-se para a morada de Kṛṣṇa, Goloka Vṛndāvana, onde se tornará eternamente feliz.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dosažení Nejvyššího.
Neste ponto encerram-se os significados Bhaktivedanta do Oitavo Capítulo do Śrīmad Bhagavad-gītā que trata do tema: Alcançando o Supremo.