TEXT 27

Verš

Texte

naite sṛtī pārtha jānan
yogī muhyati kaścana
tasmāt sarveṣu kāleṣu
yoga-yukto bhavārjuna

Synonyma

Synonyms

na — nikdy; ete — tyto dvě; sṛtī — rozdílné cesty; pārtha — ó synu Pṛthy; jānan — třebaže zná; yogī — oddaný Pána; muhyati — je zmaten; kaścana — kterýkoliv; tasmāt — proto; sarveṣu kāleṣu — vždy; yoga-yuktaḥ — jednající s vědomím Kṛṣṇy; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno.

na: jamais; ete: ces deux; sṛtī: différentes voies; pārtha: ô fils de Pṛthā; jānan: même s’il connaît; yogī: le dévot du Seigneur; muhyati: n’est égaré; kaścana: aucune; tasmāt: donc; sarveṣu kāleṣu: toujours; yoga-yuktaḥ: engagé dans la conscience de Kṛṣṇa; bhava: deviens simplement; arjuna: ô Arjuna.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.

Si les dévots connaissent ces deux voies, ils ne s’en soucient pas. Sois donc, ô Arjuna, toujours ferme dans la dévotion.

Význam

Purport

Kṛṣṇa zde radí Arjunovi, aby nebyl zneklidněn různými cestami, kterými může duše opustit hmotný svět. Oddaný Nejvyššího Pána by si neměl dělat starosti s tím, zda opustí tělo plánovaně nebo nepředvídaně. Má neochvějně setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy a zpívat Hare Kṛṣṇa. Měl by vědět, že starost o kteroukoliv z těchto dvou cest přináší potíže. Nejlepší je být zcela zaujat vědomím Kṛṣṇy, neustále zapojen do služby Jemu — pak je cesta do duchovního království bezpečná, jistá a přímá. V tomto verši je zvláště významné slovo yoga-yukta. Je třeba neochvějně setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy, a k tomu je nutné se výlučně věnovat činnostem, které jsou spojené s Kṛṣṇou. Śrī Rūpa Gosvāmī doporučuje neulpívat pokud jde o hmotné záležitosti a dělat vše s vědomím Kṛṣṇy: anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ. Tento způsob, který se nazývá yukta-vairāgya, umožňuje dosáhnout dokonalosti. Oddaný tedy není těmito popisy zneklidněn, jelikož ví, že cestu do svrchovaného sídla má zaručenu vykonáváním oddané služby.

Kṛṣṇa conseille ici à Arjuna de ne pas s’inquiéter des diverses voies que peut emprunter l’âme au moment de quitter l’univers matériel. Que ce départ s’effectue par choix ou par accident, le dévot du Seigneur ne doit pas s’en soucier. Il doit savoir qu’il ne gagnera que de vaines inquiétudes à s’en préoccuper; qu’il s’applique simplement à chanter Hare Kṛṣṇa et se fixe dans la conscience de Kṛṣṇa. Il n’y a pas de meilleur moyen pour cela qu’une constante absorption dans le service du Seigneur. C’est le chemin le plus sûr et le plus direct vers le royaume spirituel.

Le terme yoga-yukta est très éloquent: il indique que la fermeté dans la pratique du yoga consiste à être, dans tous ses actes, constamment absorbé dans la conscience de Kṛṣṇa. Śrīla Rūpa Gosvāmī nous conseille de nous détacher des choses matérielles et de n’agir que dans la conscience de Kṛṣṇa: anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ – ce yukta-vairāgya nous mènera à la perfection. Parce qu’il sait avec certitude qu’il atteindra la demeure suprême par la pratique du service de dévotion, le dévot n’est pas concerné par les conditions de départ de ce monde décrites précédemment.