TEXT 24

Verš

Texte

agnir jyotir ahaḥ śuklaḥ
ṣaṇ-māsā uttarāyaṇam
tatra prayātā gacchanti
brahma brahma-vido janāḥ

Synonyma

Synonyms

agniḥ — oheň; jyotiḥ — světlo; ahaḥ — den; śuklaḥ — jasných čtrnáct dní; ṣaṭ-māsāḥ — šest měsíců; uttara-ayanam — když slunce putuje po severní straně; tatra — tam; prayātāḥ — ti, kdo odcházejí; gacchanti — jdou; brahma — k Absolutnímu; brahma-vidaḥ — kdo znají Absolutní Pravdu; janāḥ — osoby.

agniḥ: le feu; jyotiḥ: la lumière; ahaḥ: le jour; śuklaḥ: les quinze jours de la lune blanche; ṣaṭ-māsāḥ: les six mois; uttara-ayanam: où le soleil passe au nord; tatra: là; prayātāḥ: ceux qui meurent; gacchanti: vont; brahma: à l’Absolu; brahma-vidaḥ: qui connaissent l’Absolu; janāḥ: les personnes.

Překlad

Translation

Ti, kdo znají Nejvyšší Brahman, Ho dosahují tak, že odcházejí ze světa během vlivu boha ohně, za světla, v příznivém okamžiku dne, v období čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje na severu.

L’être qui connaît le Brahman Suprême parviendra jusqu’à Lui s’il quitte ce monde sous le signe du deva du feu, à un moment propice de la journée, en pleine lumière, pendant les quinze jours où croît la lune ou les six mois durant lesquels le soleil passe au septentrion.

Význam

Purport

Při zmínce o ohni, světle, dni a čtrnácti dnech měsíce je třeba vědět, že jim všem vládnou různá božstva, která zajišťují odchod duše. Ve chvíli smrti mysl přenáší živou bytost na cestu k novému životu. Ten, kdo opustí tělo ve výše uvedené době — ať už neúmyslně nebo plánovaně — může dospět do neosobního brahmajyoti. Mystici, kteří jsou pokročilí v provádění yogy, si mohou naplánovat dobu a místo opuštění těla. Ostatní to nemohou ovlivnit — odejdou-li shodou okolností v příznivém okamžiku, pak se nevrátí do koloběhu zrození a smrti, ale jinak vždy hrozí, že se budou muset vrátit zpět. Čistý oddaný, vědom si Kṛṣṇy, se však nebojí návratu, ať už opustí tělo v příznivý či nepříznivý okamžik, shodou okolností nebo podle plánu.

Lorsqu’on fait mention ici du feu, de la lumière, du jour et du cycle lunaire, on doit comprendre que derrière chacune de ces manifestations des devas agissent pour faciliter le passage de l’âme. Au moment de la mort, le mental transporte l’âme vers une autre vie. Si l’on quitte son corps, volontairement ou fortuitement, au moment décrit dans ce verset, on pourra atteindre le brahmajyoti impersonnel. Les yogīs accomplis sauront choisir le lieu et le moment propices à leur départ, tandis que les autres n’auront aucun contrôle sur le moment de leur mort. Si, par chance, ils quittent leur corps à un moment favorable, ils n’auront pas à continuer à naître et à mourir de façon répétée, mais dans tous les autres cas, ils seront pratiquement assurés de revenir en ce monde. Le pur dévot, lui, ne court aucun risque de renaître, que le moment où il quitte son corps soit propice ou non, que la chose arrive par accident ou par un arrangement défini.