Skip to main content

TEXT 14

VERSO 14

Verš

Texto

ananya-cetāḥ satataṁ
yo māṁ smarati nityaśaḥ
tasyāhaṁ su-labhaḥ pārtha
nitya-yuktasya yoginaḥ
ananya-cetāḥ satataṁ
yo māṁ smarati nityaśaḥ
tasyāhaṁ su-labhaḥ pārtha
nitya-yuktasya yoginaḥ

Synonyma

Sinônimos

ananya-cetāḥ — s neodbíhající myslí; satatam — neustále; yaḥ — každý, kdo; mām — na Mě (Kṛṣṇu); smarati — vzpomíná; nityaśaḥ — pravidelně; tasya — pro něho; aham — jsem; su-labhaḥ — snadno dosažitelný; pārtha — ó synu Pṛthy; nitya — vždy; yuktasya — zaměstnaného; yoginaḥ — pro oddaného.

ananya-cetāḥ — sem desvio da mente; satatam — sempre; yaḥ — qualquer um que; mām — a Mim (Kṛṣṇa); smarati — lembra; nityaśaḥ — regularmente; tasya — para ele; aham — Eu sou; su-labhaḥ — muito fácil de alcançar; pārtha — ó filho de Pṛthā; nitya — regularmente; yuktasya — ocupado; yoginaḥ — para o devoto.

Překlad

Tradução

Ó synu Pṛthy! Pro toho, kdo na Mě vždy bez odchýlení vzpomíná, jsem snadno dosažitelný, díky jeho neustálé oddané službě.

Para aquele que sempre se lembra de Mim sem desvios, Eu sou fácil de obter, ó filho de Pṛthā, devido à sua constante ocupação no serviço devocional.

Význam

Comentário

Tento verš líčí, kam nakonec dospějí čistí oddaní, kteří slouží Nejvyšší Osobnosti Božství na úrovni bhakti-yogy. Dřívější verše uvedly čtyři druhy oddaných — soužené, zkoumavé, hledající hmotný zisk a spekulativní filozofy. Rovněž byly popsány různé cesty k osvobození: karma-yoga, jñāna-yoga a haṭha-yoga. V zásadách těchto systémů yogy je obsažena určitá míra bhakti, ale v tomto verši se píše o čisté bhakti-yoze, se kterou se žádná jñāna, karma ani haṭha nemísí. Slovo ananya-cetāḥ vyjadřuje, že oddaný sloužící na úrovni čisté bhakti-yogy netouží po ničem jiném než po Kṛṣṇovi. Čistý oddaný si nepřeje dosáhnout nebeských planet ani jednoty s brahmajyoti či vysvobodit se z hmotného zapletení, netouží po ničem. V Caitanya-caritāmṛtě je nazván niṣkāma, což znamená, že nemá osobní zájmy. Jedině on pociťuje dokonalý klid; nikoliv ti, kdo usilují o vlastní zisk. Jñāna-yogī, karma-yogī i haṭha-yogī mají své sobecké zájmy, ale dokonalý oddaný si nepřeje nic jiného než potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. A Pán říká, že pro toho, kdo je Mu neochvějně oddán, je snadno dosažitelný.

Este verso descreve especificamente o destino final alcançado pelos devotos imaculados que servem à Suprema Personalidade de Deus em bhakti-yoga. Versos anteriores mencionaram quatro tipos diferentes de devotos — os aflitos, os inquisitivos, aqueles que buscam ganho material e os filósofos especuladores. Também foram descritos diversos processos de liberação: karma-yoga, jñāna-yoga e haṭha-yoga. Os princípios destes sistemas de yoga contêm um pouco de bhakti, mas este verso menciona particularmente a bhakti-yoga pura, sem nenhuma mistura de jñāna, karma ou haṭha. Como o indica a palavra ananya-cetāḥ, em bhakti-yoga pura tudo o que o devoto deseja é Kṛṣṇa. O devoto puro não deseja promoção aos planetas celestiais, nem busca unidade com o brahmajyoti, nem salvar-se ou libertar-se do enredamento material. O devoto puro nada deseja. No Caitanya-caritāmṛta, ele é chamado niṣkāma, e isto significa que não tem nenhum desejo interesseiro. A paz perfeita habita somente nele, e não naqueles que lutam por ganho pessoal. Enquanto um jñāna-yogī, karma-yogī ou haṭha-yogī têm seus próprios interesses egoístas, o devoto perfeito tem como desejo único agradar à Suprema Personalidade de Deus. Por isso, o Senhor diz que para aquele que é inabalavelmente devotado a Ele será fácil alcançá-lO.

Čistý oddaný neustále prokazuje oddanou službu Kṛṣṇovi v jedné z mnoha Jeho osobních podob. Kṛṣṇa má různé úplné expanze a inkarnace, jako jsou například Rāma a Nṛsiṁha, a oddaný se může sám rozhodnout a upřít svou mysl v láskyplné službě na kteroukoliv z těchto transcendentálních podob Nejvyššího Pána. Nesetká se přitom s žádným z problémů, které postihují následovníky jiných druhů yogy. Bhakti-yoga je velice jednoduchá, čistá a snadná. Každý může začít prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa. Pán je milostivý ke všem, ale jak jsme již uvedli, je zvláště nakloněn těm, kteří Mu vždy bez odchýlení slouží. Těmto oddaným různými způsoby pomáhá. Ve Vedách (Kaṭha Upaniṣad 1.2.23) je řečeno: yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas / tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanuṁ svām—ten, kdo je zcela odevzdaný Nejvyššímu Pánu a prokazuje Mu oddanou službu, Ho může poznat takového, jaký je. A Bhagavad-gītā (10.10) uvádí: dadāmi buddhi-yogaṁ tam — tento oddaný od Pána obdrží dostatečnou inteligenci, aby Ho nakonec mohl dosáhnout v Jeho duchovním království.

O devoto puro sempre se ocupa em prestar serviço devocional a um dos vários aspectos pessoais de Kṛṣṇa. Kṛṣṇa tem várias expansões plenárias e encarnações, tais como Rāma e Nṛsiṁha, e o devoto pode escolher fixar sua mente no serviço amoroso a qualquer uma destas formas transcendentais do Senhor Supremo. Tal devoto não encontra nenhum dos problemas que afligem os praticantes de outras yogas. A bhakti-yoga é muito simples, pura e fácil de executar. Pode-se começar simplesmente cantando Hare Kṛṣṇa. O Senhor é misericordioso para com todos, porém, como já explicamos, Ele está inclinado em especial àqueles que sempre O servem sem desvios. O Senhor ajuda esses devotos de várias maneiras. Como se afirma nos Vedas (Kaṭha Upaniṣad 1.2.23), yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas/ tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanuṁ svām: quem está plenamente rendido e ocupado no serviço devocional ao Senhor Supremo pode compreender o Senhor Supremo como Ele é. E como se diz no Bhagavad-gītā (10.10), dadāmi buddhi-yogaṁ tam: o Senhor dá a esse devoto inteligência bastante para que, por fim, ele possa alcançá-lO em Seu reino espiritual.

Zvláštní předností čistého oddaného je, že vždy bez odchýlení a bez ohledu na místo a čas myslí na Kṛṣṇu. Nic mu v tom nemůže zabránit; vykonává svou službu, ať je to kdekoliv a v jakékoliv době. Někteří lidé říkají, že oddaný má zůstávat na posvátných místech, jako je Vṛndāvan nebo nějaké svaté město, kde žil Pán, ale čistý oddaný ve skutečnosti může žít kdekoliv a vytvořit tam atmosféru Vṛndāvanu svou oddanou službou. Sám Śrī Advaita jednou řekl Pánu Caitanyovi: “Kdekoliv jsi, Pane, tam je Vṛndāvan.”

A qualificação especial do devoto puro é que ele não desvia seu pensamento de Kṛṣṇa, não importa o tempo ou o lugar. Ele não deve se deixar abater por impedimentos e deve ser capaz de executar seu serviço em qualquer lugar e a qualquer hora. Alguns dizem que o devoto deve permanecer em lugares sagrados como Vṛndāvana ou em alguma cidade sagrada onde o Senhor morou, mas o devoto puro pode viver em qualquer lugar e, com seu serviço devocional, criar uma atmosfera de Vṛndāvana. Foi Śrī Advaita que disse ao Senhor Caitanya: “Onde quer que Você esteja, ó Senhor, tal lugar é Vṛndāvana”.

Slova satatam a nityaśaḥ (vždy, pravidelně, každý den) vyjadřují, že čistý oddaný neustále vzpomíná na Kṛṣṇu a medituje o Něm. Takové jsou charakteristiky ryzího oddaného, pro něhož je Pán snadno dosažitelný. Bhakti-yoga je systém, který Gītā vyzdvihuje nade všechny ostatní. Bhakti-yogīni v zásadě jednají pěti různými způsoby: 1. śānta-bhakta vykonává oddanou službu v neutrálním vztahu; 2. dāsya-bhakta jedná jako Pánův služebník; 3. sākhya-bhakta jedná jako přítel; 4. vātsalya-bhakta jedná jako rodič, a 5. mādhurya-bhakta jedná jako milostný partner Nejvyššího Pána. V každé z těchto nálad je čistý oddaný vždy nepřetržitě zaměstnán transcendentální láskyplnou službou Nejvyššímu Pánu a nemůže na Něho zapomenout — proto je pro Něho Pán snadno dosažitelný. Tak jako čistý oddaný nemůže ani na okamžik zapomenout na Nejvyššího Pána, Nejvyšší Pán nemůže ani na okamžik zapomenout na svého čistého oddaného. To je úžasné požehnání, které přináší proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy spočívající ve zpívání mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Como indicam as palavras satatam e nityaśaḥ, que significam “sempre”, “regularmente” ou “todos os dias”, o devoto puro constantemente lembra-se de Kṛṣṇa e medita nEle. Estas são as qualificações do devoto puro para quem o Senhor é mais facilmente acessível. Bhakti-yoga é o sistema que o Gītā recomenda acima de todos os outros. De um modo geral, os bhakti-yogīs estão ocupados de cinco maneiras diferentes: (1) śānta-bhakta, ocupados em serviço devocional em neutralidade; (2) dāsya-bhakta, ocupados em serviço devocional como servos; (3) sakhya-bhakta, ocupados como amigos; (4) vātsalya-bhakta, ocupados como pai ou mãe; e (5) mādhurya-bhakta, ocupados como amantes conjugais do Senhor Supremo. Em qualquer uma dessas maneiras, o devoto puro sempre se ocupa no serviço transcendental amoroso ao Senhor Supremo e não pode esquecer-se dEle, e por isso facilmente O alcança. O devoto puro não pode esquecer-se do Senhor Supremo nem por um momento sequer, e da mesma forma o Senhor Supremo não Se esquece de Seu devoto puro nem por um momento sequer. Esta é a grande bênção recebida através do processo da consciência de Kṛṣṇa quando se canta o mahā-mantra — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.