TEXT 12

Verš

Text

sarva-dvārāṇi saṁyamya
mano hṛdi nirudhya ca
mūrdhny ādhāyātmanaḥ prāṇam
āsthito yoga-dhāraṇām

Synonyma

Synonyms

sarva-dvārāṇi — všechny brány těla; saṁyamya — ovládající; manaḥ — mysl; hṛdi — v srdci; nirudhya — uzavírající; ca — také; mūrdhni — na hlavu; ādhāya — soustřeďující; ātmanaḥ — duše; prāṇam — vzduch života; āsthitaḥ — setrvávající ve; yoga-dhāraṇām — spočinutí v yoze.

sarva-dvārāṇi — all the doors of the body; saṁyamya — controlling; manaḥ — the mind; hṛdi — in the heart; nirudhya — confining; ca — also; mūrdhni — on the head; ādhāya — fixing; ātmanaḥ — of the soul; prāṇam — the life air; āsthitaḥ — situated in; yoga-dhāraṇām — the yogic situation.

Překlad

Translation

Setrvávat v yoze znamená být odpoután od všech činností smyslů. Yogī k tomuto spočinutí v yoze dospěje, když uzavře všechny brány smyslů, soustředí mysl na srdce a pozvedne vzduch života do vrcholu hlavy.

The yogic situation is that of detachment from all sensual engagements. Closing all the doors of the senses and fixing the mind on the heart and the life air at the top of the head, one establishes himself in yoga.

Význam

Purport

Aby mohl někdo provádět yogu, jak je zde doporučeno, musí nejdříve uzavřít brány skýtající veškerý smyslový požitek. Toto cvičení se nazývá pratyāhāra, odpoutání smyslů od smyslových objektů. Smyslové orgány určené k získávání poznání — oči, uši, nos, jazyk a pokožka — mají být zcela pod kontrolou a nemá jim být dovoleno užívat si objektů smyslů. Tak se mysl zaměří na Nadduši v srdci a životní síla je pozdvižena do vrcholu hlavy. V šesté kapitole je tento proces popsán podrobně. Jak již ale bylo uvedeno, není v současném věku praktický. Nejlepším procesem je rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Když oddaný dokáže trvale soustředit svou mysl na Kṛṣṇu na úrovni oddané služby, je pro něho snadné setrvávat v ničím nerušeném transcendentálním tranzu, v samādhi.

To practice yoga as suggested here, one first has to close the doors of all sense enjoyment. This practice is called pratyāhāra, or withdrawing the senses from the sense objects. The sense organs for acquiring knowledge – the eyes, ears, nose, tongue and touch – should be fully controlled and should not be allowed to engage in self-gratification. In this way the mind focuses on the Supersoul in the heart, and the life force is raised to the top of the head. In the Sixth Chapter this process is described in detail. But as mentioned before, this practice is not practical in this age. The best process is Kṛṣṇa consciousness. If one is always able to fix his mind on Kṛṣṇa in devotional service, it is very easy for him to remain in an undisturbed transcendental trance, or in samādhi.