TEXT 10

VERŠ 10

Verš

prayāṇa-kāle manasācalena
bhaktyā yukto yoga-balena caiva
bhruvor madhye prāṇam āveśya samyak
sa taṁ paraṁ puruṣam upaiti divyam

Synonyma

prayāṇa-kāle — v čase smrti; manasā — myslí; acalena — bez jejího odchýlení; bhaktyā — s naprostou oddaností; yuktaḥ — zaměstnaný; yoga-balena — silou mystické yogy; ca — také; eva — jistě; bhruvoḥ — obočí; madhye — mezi; prāṇam — vzduch života; āveśya — usazující; samyak — zcela; saḥ — on; tam — té; param — transcendentální; puruṣam — Osobnosti Božství; upaiti — dosáhne; divyam — v duchovním království.

prayāṇa-kāle — v okamihu smrti; manasā — myseľ; acalena — neochvejne; bhaktyā — s oddanosťou; yuktaḥ — uprie; yoga-balena — silou yogy; ca — aj; eva — určite; bhruvoḥ — obočie; madhye — medzi; prāṇam — životný dych; āveśya — ustanoví; samyak — úplne; saḥ — on; tam — tu; param — transcendentálna; puruṣam — Božská Osobnosť; upaiti — dosiahne; divyam — duchovné kráľovstvo.

Překlad

Ten, kdo při umírání soustředí vzduch života mezi obočí a silou yogy vzpomíná s neodbíhající myslí a naprostou oddaností na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, k Němu bezesporu dospěje.

Ten, kto v okamihu smrti stiahne životný dych silou yogy medzi obočie a s oddanosťou uprie neochvejne myseľ na Najvyššieho Pána, určite dospeje k Najvyššej Božskej Osobnosti.

Význam

V tomto verši je jasně řečeno, že při umírání se mysl musí s oddaností upírat na Nejvyšší Osobnost Božství. Těm, kteří jsou zběhlí v yoze, je doporučeno pozdvihnout životní sílu mezi obočí (do ājñā-cakry). Hovoří se tu o provádění ṣaṭ-cakra-yogy, týkající se meditace spojené s šesti cakrami. Čistý oddaný se této yoze nevěnuje, ale jelikož neustále jedná vědom si Kṛṣṇy, může ve chvíli smrti na Nejvyššího Pána Jeho milostí vzpomínat. To je popsáno ve čtrnáctém verši.

V tomto verši je jasne povedané, že myseľ musí byť v okamihu smrti uprená na Najvyššieho Pána s oddanosťou. Tým, ktorí sa venujú yoge, sa odporúča, aby sústredili životný dych medzi obočie (ājñā-cakra). Odporúča sa tu ṣaṭ-cakra-yoga, meditácia na šiestich cakrách. Čistý oddaný však netrávi čas takýmito cvičeniami. Vďaka svojmu neochvejnému vedomiu Kṛṣṇu a vďaka Pánovej milosti, môže v okamihu smrti myslieť na Najvyššieho Pána. To bude vysvetlené v štrnástom verši.

Významné je zde použití slova yoga-balena — bez praktikování yogy (ať je to ṣaṭ-cakra-yoga nebo bhakti-yoga) nebude nikdo moci ve chvíli smrti dospět do tohoto transcendentálního stavu bytí. Umírající nemůže znenadání začít myslet na Nejvyššího Pána, aniž by se dříve věnoval nějaké yoze, zejména bhakti-yoze. Mysl je při umírání velice rozrušena, a proto musí každý praktikovat spojení s transcendencí pomocí yogy během svého života.

Slovo yoga-balena má v tomto verši zvláštny význam. Nikto nemôže mať vo chvíli smrti transcendentálne vedomie bez toho, že by robil yogu — či už ṣaṭ-cakra-yogu alebo bhakti-yogu. Žiadny človek na smrteľnej posteli nemôže len tak znenazdajky myslieť na Kṛṣṇu bez toho, že by robil yogu, predovšetkým bhakti-yogu. Preto musíme cvičiť myseľ pomocou yogy už počas života, aby v okamihu smrti nebola rozrušená.