Skip to main content

TEXT 8

VERŠ 8

Verš

Verš

raso ’ham apsu kaunteya
prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ
praṇavaḥ sarva-vedeṣu
śabdaḥ khe pauruṣaṁ nṛṣu
raso ’ham apsu kaunteya
prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ
praṇavaḥ sarva-vedeṣu
śabdaḥ khe pauruṣaṁ nṛṣu

Synonyma

Synonyma

rasaḥ — chuť; aham — Já; apsu — ve vodě; kaunteya — ó synu Kuntī; prabhā — světlo; asmi — jsem; śaśi-sūryayoḥ — měsíce a slunce; praṇavaḥ — tři písmena, a-u-m; sarva — ve všech; vedeṣu — Vedách; śabdaḥ — zvuková vibrace; khe — v éteru; pauruṣam — schopnost; nṛṣu — v lidech.

rasaḥ — chuť; aham — Ja; apsu — vody; kaunteya — ó, syn Kuntī; prabhā — svetlo; asmi — som; śaśi-sūryayoḥ — Slnka a Mesiaca; praṇavaḥ — tri písmená a-u-m; sarva — vo všetkých; vedeṣuVedach; śabdaḥ — zvukom; khe — v éteri; pauruṣam — schopnosťou; nṛṣu — v ľuďoch.

Překlad

Překlad

Jsem chuť vody, synu Kuntī, jsem světlo slunce a měsíce, slabika oṁ ve védských mantrách, zvuk v éteru a schopnost v člověku.

Som chuťou vody, ó, syn Kuntī, som svetlom Slnka a Mesiaca, slabikou oṁ vo vedskych mantrách, som zvukom v éteri a schopnosťou v ľuďoch.

Význam

Význam

Tento verš vysvětluje, jak je Pán všudypřítomný prostřednictvím svých rozmanitých hmotných a duchovních energií. Na počátku Ho lze vnímat skrze Jeho různé energie a tím realizovat Jeho neosobní aspekt. Tak jako je polobůh vládnoucí Slunci osoba, kterou je možné vnímat skrze její všepronikající energii (sluneční svit), lze i Pána vnímat prostřednictvím Jeho energií, které se šíří všude, přestože On sám zůstává ve svém věčném sídle. Působícím principem vody je její chuť. Mořská voda nikomu nechutná, protože v ní je čistá chuť vody smíšená se solí. Voda je lákavá s ohledem na čistotu své chuti a její čistá chuť je jednou z energií Pána. Impersonalista vnímá přítomnost Pána ve vodě skrze její chuť a personalista rovněž oslavuje Pána, že tak laskavě poskytuje člověku chutnou vodu k uhašení žízně. Takto lze vnímat Nejvyššího. Osobní a neosobní filozofie ve skutečnosti nejsou v rozporu. Ten, kdo zná Boha, ví, že neosobní i osobní pojetí jsou současně přítomny ve všem a že si to neodporuje. Proto Pán Caitanya zavedl své vznešené učení o současné totožnosti a rozdílnosti (acintya bheda a abheda-tattva).

Tento verš vysvetľuje, ako je Śrī Kṛṣṇa všeprenikajúci prostredníctvom Svojich hmotných a duchovných energií. Na začiatku duchovnej cesty Ho môžeme vnímať prostredníctvom Jeho rôznych energií, a tak zrealizovať Jeho neosobný aspekt. Poloboh Slnka je osoba, ktorú vnímame prostredníctvom jeho všeprenikajúcej energie, slnečnej žiary. Hoci Śrī Kṛṣṇa zotrváva vo Svojom sídle, môžeme Ho podobne vnímať v Jeho mnohonásobných energiách. Napríklad jednou z vlastností vody je jej typická chuť. Nikto nepije rád morskú vodu, pretože je v nej čistá chuť vody zmiešaná so soľou. Vodu si vážime pre jej čistú chuť, a táto čistá chuť je jedna z Kṛṣṇových energií. Boh a Jeho energie však môžeme vnímať rozlične. Impersonalisti napríklad vnímajú prítomnosť Najvyššieho Pána v chuti vody, zatiaľ čo oddaní nezabúdajú velebiť Kṛṣṇu za to, že im láskavo poskytuje vodu na utíšenie smädu. V skutočnosti nejestvuje konflikt medzi osobnou a neosobnou filozofiou. Kto pozná Boha, vie, že Jeho osobný a neosobný aspekt je súčasne prítomný vo všetkom a že tu nie je žiadny rozpor. Preto Śrī Caitanya Mahāprabhu založil vznešené učenie o nepochopiteľnej súčasnej jednote a odlišnosť (acintya-bhedābheda-tattva).

Světlo slunce a měsíce také původně pochází z brahmajyoti, neosobní záře Pána. A praṇava neboli oṁkāra, transcendentální zvuk na počátku každého védského hymnu, oslovuje Nejvyššího. Impersonalisté se bojí oslovovat Nejvyššího Pána Kṛṣṇu Jeho nesčetnými jmény, a proto raději pronášejí transcendentální oṁ. Neuvědomují si však, že oṁkāra je zvukovým zastoupením Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy proniká všude a ten, kdo je zná, je požehnaný. Ti, kdo Kṛṣṇu neznají, jsou pod vlivem iluze. Znát Kṛṣṇu tedy znamená osvobození a neznalost Kṛṣṇy znamená spoutanost.

Jas Slnka i Mesiaca pôvodne pochádza z brahmajyoti, Kṛṣṇovej neosobnej žiary. Transcendentálna zvuková vibrácia praṇava alebo oṁkāra, ktorá sa uvádza vždy na začiatku všetkých vedskych hymien vzývajúcich Najvyššieho Pána, je tiež emanáciou Boha. Impersonalisti sa boja osloviť Najvyššieho Pána Jeho nespočetnými menami, a preto dávajú prednosť transcendentálnej zvukovej vibrácii oṁ. Nevedia však, že táto vibrácia je zvukovou reprezentáciou Kṛṣṇu. Vedomie Kṛṣṇu zahŕňa všetko a ten, kto to vie, je požehnaný a oslobodený, zatiaľ čo ten, kto to nevie, zostáva v ilúzii a v otroctve hmoty.