TEXT 8

Verš

Tekst

raso ’ham apsu kaunteya
prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ
praṇavaḥ sarva-vedeṣu
śabdaḥ khe pauruṣaṁ nṛṣu

Synonyma

Synonyms

rasaḥ — chuť; aham — Já; apsu — ve vodě; kaunteya — ó synu Kuntī; prabhā — světlo; asmi — jsem; śaśi-sūryayoḥ — měsíce a slunce; praṇavaḥ — tři písmena, a-u-m; sarva — ve všech; vedeṣu — Vedách; śabdaḥ — zvuková vibrace; khe — v éteru; pauruṣam — schopnost; nṛṣu — v lidech.

rasaḥ — maitse; aham — Mina; apsu — vees; kaunteya — oo, Kuntī poeg; prabhā — valgus; asmi — Mina olen; śaśi-sūryayoḥ — Kuu ja Päikese; praṇavaḥ — kolm tähte a-u-m; sarva — kõikides; vedeṣu — „Vedades"; śabdaḥ — helivibratsioon; khe — eetris; pauruṣam — võime; nṛṣu — inimestes.

Překlad

Translation

Jsem chuť vody, synu Kuntī, jsem světlo slunce a měsíce, slabika oṁ ve védských mantrách, zvuk v éteru a schopnost v člověku.

Oo, Kuntī poeg, Mina olen vee maitse, Päikese ja Kuu valgus ning silp „oṁ" vedalikes mantrates. Mina olen helivibratsioon eetris ja võimekus inimestes.

Význam

Purport

Tento verš vysvětluje, jak je Pán všudypřítomný prostřednictvím svých rozmanitých hmotných a duchovních energií. Na počátku Ho lze vnímat skrze Jeho různé energie a tím realizovat Jeho neosobní aspekt. Tak jako je polobůh vládnoucí Slunci osoba, kterou je možné vnímat skrze její všepronikající energii (sluneční svit), lze i Pána vnímat prostřednictvím Jeho energií, které se šíří všude, přestože On sám zůstává ve svém věčném sídle. Působícím principem vody je její chuť. Mořská voda nikomu nechutná, protože v ní je čistá chuť vody smíšená se solí. Voda je lákavá s ohledem na čistotu své chuti a její čistá chuť je jednou z energií Pána. Impersonalista vnímá přítomnost Pána ve vodě skrze její chuť a personalista rovněž oslavuje Pána, že tak laskavě poskytuje člověku chutnou vodu k uhašení žízně. Takto lze vnímat Nejvyššího. Osobní a neosobní filozofie ve skutečnosti nejsou v rozporu. Ten, kdo zná Boha, ví, že neosobní i osobní pojetí jsou současně přítomny ve všem a že si to neodporuje. Proto Pán Caitanya zavedl své vznešené učení o současné totožnosti a rozdílnosti (acintya bheda a abheda-tattva).

Selles värsis selgitatakse, kuidas Jumal on Oma erinevate materiaalsete ja vaimsete energiate kaudu kõikeläbiv. Kõigekõrgemat Jumalat võib esmalt tajuda Tema erinevate energiate kaudu ning sel viisil teadvustatakse Teda impersonaalselt. Nii nagu Päikese pooljumal on isiksus, keda on võimalik tajuda tema kõikeläbiva energia, päikesevalguse kaudu, nii on ka Kõigekõrgemat Jumalat, ehkki ta viibib alati Oma igaveses elupaigas, võimalik tajuda Tema erinevate kõikeläbivate energiate kaudu. Vee maitse on vee peamine omadus. Kellelegi ei meeldi juua merevett, sest selles on puhta vee maitse segunenud soolaga. Vee meeldivus põhineb maitse puhtusel ning vee puhas maitse on üks Jumala energiatest. Impersonalist tajub Jumala kohalolekut vees selle maitse kaudu, personalist aga lisaks sellele ka kiidab Jumalat selle eest, et Ta jagab inimestele janu kustutamiseks lahkelt maitsvat vett. Sellised on Jumala kohaloleku tajumise viisid. Jumala personaalse ja impersonaalse käsitluse vahel ei ole tegelikult vastuolu. Inimene, kes on teadlik Jumalast, teab, et nii impersonaalsed kui ka personaalsed arusaamad eksisteerivad üheaegselt kõiges, olemata omavahel vastuolus. Seepärast andis Jumal Caitanya meile Oma üleva õpetuse: acintya bheda ja abheda-tattva (samaaegne samasus ja erinevus).

Světlo slunce a měsíce také původně pochází z brahmajyoti, neosobní záře Pána. A praṇava neboli oṁkāra, transcendentální zvuk na počátku každého védského hymnu, oslovuje Nejvyššího. Impersonalisté se bojí oslovovat Nejvyššího Pána Kṛṣṇu Jeho nesčetnými jmény, a proto raději pronášejí transcendentální oṁ. Neuvědomují si však, že oṁkāra je zvukovým zastoupením Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy proniká všude a ten, kdo je zná, je požehnaný. Ti, kdo Kṛṣṇu neznají, jsou pod vlivem iluze. Znát Kṛṣṇu tedy znamená osvobození a neznalost Kṛṣṇy znamená spoutanost.

Päikese ja Kuu valgus lähtuvad algselt brahmajyotist, mis on Jumala impersonaalne sära. Ning praṇava ehk oṁkāra transtsendentaalne heli iga vedaliku hümni alguses on pöördumine Kõigekõrgema Jumala poole. Kuna impersonalistid kardavad pöörduda Kõrgeima Jumala, Kṛṣṇa poole Tema lugematute nimedega, eelistavad nad kasutada transtsendentaalset oṁkāra heli. Ent nad ei mõista, et omkāra esindab Kṛṣṇat helina. Kṛṣṇa teadvuses käsitletav katab kõike ning see, kes omab teadmisi Kṛṣṇa teadvusest, on õnnistatud isiksus. Need, kel ei ole teadmisi Kṛṣṇast, viibivad illusioonis. Teadmised Kṛṣṇast tähendavad vabanemist ning nende puudumine orjust.