TEXT 4

Verš

Tekst

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

Synonyma

Synonyms

bhūmiḥ — země; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; eva — jistě; ca — a; ahaṅkāraḥ — falešné ego; iti — takto; iyam — všechny tyto; me — Mé; bhinnā — oddělené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osmero.

bhūmiḥ — jord; āpaḥ — vand; analaḥ — ild; vāyuḥ — luft; kham — æter; manaḥ — sind; buddhiḥ — intelligens; eva — afgjort; ca — og; ahaṅkāraḥ — falsk ego; iti — således; iyam — alle disse; me — Mine; bhinnā — adskilte; prakṛtiḥ — energier; aṣṭadhā — ottefoldige.

Překlad

Translation

Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

Jord, vand, ild, luft, æter, sind, intelligens og falsk ego – alt i alt udgør disse otte mine adskilte materielle energier.

Význam

Purport

Věda o Bohu rozebírá téma přirozeného postavení Boha a Jeho různých energií. Hmotná příroda se nazývá prakṛti neboli energie, kterou Pán projevuje prostřednictvím svých různých inkarnací či expanzí zvaných puruṣové. To je popsáno v Sātvata-tantře:

FORKLARING: Videnskaben om Gud analyserer Gud og Hans forskellige energiers naturlige position. Som beskrevet i Nārada Pañcarātra, der er en af Sātvata-tantraerne, bliver den materielle natur betegnet som prakṛti eller Herrens energi, der udfoldes gennem Hans forskellige puruṣa-inkarnationer (ekspansioner):

viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi
puruṣākhyāny atho viduḥ
ekaṁ tu mahataḥ sraṣṭṛ
dvitīyaṁ tv aṇḍa-saṁsthitam
tṛtīyaṁ sarva-bhūta-sthaṁ
tāni jñātvā vimucyate

“Za účelem stvoření hmotného světa přijímá úplná expanze Pána Kṛṣṇy podobu tří Viṣṇuů. První, Mahā-Viṣṇu, vytváří souhrn hmotné energie zvaný mahat-tattva. Druhý, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vstupuje do všech vesmírů, aby v každém vytvořil různorodost. A třetí, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, je přítomný ve všech vesmírech v podobě všeprostupující Nadduše a je známý pod jménem Paramātmā. Nachází se dokonce i v atomech. Každý, kdo zná tyto tři Viṣṇuy, může být vysvobozen z hmotného zapletení.”

“Med henblik på materiel skabelse antager Herren Kṛṣṇas fuldstændige ekspansion tre Viṣṇu-former. Den første, Mahā-viṣṇu, skaber den totale materielle energi, der kaldes mahat-tattva. Den anden, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, træder ind i hvert enkelt univers for at skabe mangfoldighed i det. Den tredje, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, spreder Sig som den altgennemtrængende Oversjæl i alle universerne og kaldes Paramātmā. Han er endog til stede inde i hvert eneste atom. Enhver, der kender disse tre Viṣṇuer, kan blive befriet fra materiel indvikling.”

Hmotný svět je dočasným projevem jedné z Pánových energií a všechny jeho činnosti řídí tito tři Viṣṇuové, expanze Pána Kṛṣṇy neboli puruṣové známí jako Jeho inkarnace. Ten, kdo nezná vědu o Bohu, o Kṛṣṇovi, se obvykle domnívá, že hmotný svět je určen k požitku živých bytostí a že živé bytosti jsou puruṣové — příčiny a vládci hmotné energie, kteří si jí mají užívat. Bhagavad-gītā dokládá, že tento ateistický závěr je nepravdivý. Ve verši, který právě rozebíráme, je řečeno, že původní příčinou hmotného projevu je Kṛṣṇa, a totéž je potvrzeno i ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Hmotné prvky jsou oddělené energie Pána. Dokonce i brahmajyoti, kterou impersonalisté uznávají za vrcholný věčný cíl, je duchovní energie projevená v duchovním nebi; není v ní duchovní rozmanitost jako na Vaikuṇṭhalokách. A projev Paramātmy je zase dočasným, všeprostupujícím aspektem Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Není věčným projevem jako podoby v duchovním světě. Skutečná Absolutní Pravda je tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa. On je dokonalým zdrojem a vlastníkem všech oddělených a vnitřních energií.

Denne materielle verden er en midlertidig manifestation af en af Herrens energier. Alle den materielle verdens aktiviteter bliver styret af Herren Kṛṣṇas tre Viṣṇu-ekspansioner. Disse puruṣaer kaldes for inkarnationer. Normalt går den, der ikke forstår videnskaben om Gud (Kṛṣṇa), ud fra, at denne materielle verden er til for de levende væseners fornøjelses skyld, og at de levende væsener er puruṣaerne, dvs. årsager til, herskere over og nydere af den materielle energi. Ifølge Bhagavad-gītā er denne ateistiske konklusion forkert. I dette aktuelle vers bliver det slået fast, at Kṛṣṇa er den oprindelige årsag til den materielle manifestation. Det bekræftes også i Śrīmad-Bhāgavatam. Den materielle manifestations ingredienser er Herrens adskilte energier. Selv brahmajyoti, der er upersonalisternes endelige mål, er en åndelig energi, der er manifesteret i den åndelige sfære. I brahmajyoti er der ingen åndelig mangfoldighed som på Vaikuṇṭha-lokaerne, og alligevel accepterer upersonalisterne denne brahmajyoti som det endelige evige mål. Paramātmā-manifestationen er også et midlertidigt altgennemtrængende aspekt af Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Paramātmā er ikke en evig manifestation i den åndelige verden. Den Absolutte Sandhed er derfor i virkeligheden Guddommens Højeste Personlighed, Kṛṣṇa. Han er den fuldstændigt energiske person, og Han besidder forskellige adskilte og indre energier.

Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.

Som ovenfor nævnt er der otte principielle manifestationer i den materielle energi. Af disse er de første fem manifestationer, nemlig jord, vand, ild, luft og æter, kendt som de fem gigantiske skabelser eller de grove skabelser, der omfatter de fem sanseobjekter. Disse er manifestationen af fysisk lyd, berøring, form, smag og lugt. Den materielle videnskab beskæftiger sig med disse ti elementer og intet andet. Men de tre andre elementer, nemlig sind, intelligens og falsk ego, bliver tilsidesat af materialisterne. Filosoffer, der beskæftiger sig med mentale aktiviteter, har heller ikke perfekt kundskab, for de har ingen viden om den endelige kilde til alt, Kṛṣṇa. Det falske ego, der kommer til udtryk som “Jeg er” og “Det er mit”, og som er det grundlæggende princip for materiel eksistens, omfatter ti sanseorganer, der er beregnet til materielle handlinger. Intelligens refererer til den totale materielle skabelse, der kaldes mahat-tattva. Fra Herrens otte adskilte energier manifesteres derfor den materielle verdens 24 elementer, der er genstand for diskussionen i den ateistiske sāṅkhya-filosofi. De er oprindeligt udløbere af Kṛṣṇas energier og er adskilte fra Ham, men de ateistiske sāṅkhya- filosoffer ved med deres ringe viden ikke, at Kṛṣṇa er alle årsagers årsag. Emnet i sāṅkhya-filosofien er kun manifestationen af Kṛṣṇas ydre energi, sådan som den beskrives i Bhagavad-gītā.