TEXT 2

Verš

Texte

jñānaṁ te ’haṁ sa-vijñānam
idaṁ vakṣyāmy aśeṣataḥ
yaj jñātvā neha bhūyo ’nyaj
jñātavyam avaśiṣyate

Synonyma

Synonyms

jñānam — fenomenální poznání; te — tobě; aham — Já; sa — společně s; vijñānam — duchovním poznáním; idam — toto; vakṣyāmi — vyložím; aśeṣataḥ — beze zbytku; yat — což; jñātvā — znající; na — ne; iha — v tomto světě; bhūyaḥ — dále; anyat — cokoliv dalšího; jñātavyam — poznatelné; avaśiṣyate — zůstává.

jñānam: la connaissance phénoménale; te: à toi; aham: Je; sa: avec; vijñānam: la connaissance nouménale; idam: cela; vakṣyāmi: expliquerai; aśeṣataḥ: totalement; yat: laquelle; jñātvā: sachant; na: ne pas; iha: en ce monde; bhūyaḥ: plus avant; anyat: quelque chose de plus; jñātavyam: à connaître; avaśiṣyate: reste.

Překlad

Translation

Nyní ti v úplnosti vyložím toto poznání, fenomenální (hmotné) i duchovní, po jehož pochopení nezbyde již nic, co by bylo možné poznat.

Je vais maintenant tout te révéler de la connaissance phénoménale et nouménale, hors de quoi il n’est rien qui reste à connaître.

Význam

Purport

Uplné, transcendentální poznání zahrnuje poznání fenomenálního neboli hmotného světa, skryté duchovní podstaty a jejich zdroje. Pán Kṛṣṇa chce vyložit Arjunovi zmíněný systém poznání, protože Arjuna je Jeho důvěrným oddaným a přítelem. Zde se znovu potvrzuje to, co na začátku čtvrté kapitoly již Pán uvedl: úplného poznání může nabýt jedině Pánův oddaný, který se zapojí do učednické posloupnosti pocházející od Pána samotného. Člověk proto má být natolik inteligentní, aby poznal zdroj veškerého poznání, který je příčinou všech příčin a jediným cílem meditace ve všech druzích yogy. S poznáním příčiny všech příčin pozná vše, co je možné znát; nic mu nezůstane neznámé. Vedy (Muṇḍaka Upaniṣad 1.1.3) uvádějí: kasmin nu bhagavo vijñāte sarvam idaṁ vijñātaṁ bhavatīti.

Le savoir qui embrasse le monde phénoménal, l’esprit situé au-delà, et leur source commune, est complet et transcendantal. Kṛṣṇa veut maintenant en instruire Arjuna, attendu qu’il est Son dévot et ami intime. Les paroles du Seigneur prononcées au début du quatrième chapitre sont ici confirmées: seul peut acquérir la connaissance parfaite le dévot appartenant à la succession disciplique issue directement du Seigneur. Il faut donc être suffisamment clairvoyant pour connaître la vraie source du savoir, la cause de toutes les causes et l’unique objet de méditation dans tous les yogas. Qui connaît cette cause suprême n’a plus rien d’autre à connaître, car cette connaissance englobe tout le savoir. Ce que confirment les Védas par les mots: kasminn u bhagavato vijñāte sarvam idaṁ vijñātaṁ bhavatīti (Muṇḍaka Upaniṣad 1.1.3).