TEXT 18

Verš

Text

udārāḥ sarva evaite
jñānī tv ātmaiva me matam
āsthitaḥ sa hi yuktātmā
mām evānuttamāṁ gatim

Synonyma

Synonyms

udārāḥ — velké duše; sarve — všichni; eva — jistě; ete — tito; jñānī — ten, kdo má poznání; tu — ale; ātmā eva — docela jako Já sám; me — Moje; matam — mínění; āsthitaḥ — setrvávající; saḥ — on; hi — jistě; yukta-ātmā — zapojený v oddané službě; mām — Mě; eva — jistě; anuttamām — nejvyšší; gatim — cíl.

udārāḥ — edel; sarve — alle; eva — gewiß; ete — diese; jñānī — derjenige, der im Wissen gründet; tu — aber; ātmā eva — genauso wie Ich; me — Meine; matam — Meinung; āsthitaḥ — verankert; saḥ — er; hi — gewiß; yukta- ātmā — im hingebungsvollen Dienst beschäftigt; mām — in Mir; eva — gewiß; anuttamām — die höchste; gatim — Bestimmung.

Překlad

Translation

Všichni tito oddaní jsou nepochybně velké duše, ale toho, který Mě zná, přijímám jako sebe sama. Prokazuje mi transcendentální službu, a tak zaručeně dosáhne nejvyššího a nejdokonalejšího cíle, Mě samotného.

All diese Geweihten sind zweifellos edle Seelen, doch derjenige, der im Wissen über Mich gründet, ist Mir so lieb wie Mein eigenes Selbst. Weil er in Meinem transzendentalen Dienst tätig ist, ist es ihm sicher, daß er Mich erreicht, das höchste und vollkommenste Ziel.

Význam

Purport

O oddaných, jež neoplývají tak úplným poznáním, rozhodně nelze říci, že Pánovi nejsou drazí. On sám říká, že všichni jsou vznešení, neboť každý, kdo se s jakýmkoliv motivem obrací na Nejvyššího, je mahātmā, velká duše. Oddané, kteří chtějí mít z oddané služby nějaký prospěch, Pán přijímá, protože dochází k opětování náklonnosti. Z náklonnosti žádají Pána o nějaký hmotný zisk a vyslyšení jejich prosby je natolik uspokojí, že dosáhnou také pokroku v oddané službě. Oddaný oplývající úplným poznáním je však Pánu velmi drahý proto, že jeho jediným záměrem je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství s láskou a oddaností; nemůže žít ani okamžik bez styku s Nejvyšším Pánem či služby Jemu. Také Nejvyšší Pán má svého oddaného velice rád a nemůže se od něho odloučit.

ERLÄUTERUNG: Man sollte nicht glauben, daß die Gottgeweihten, deren Wissen nicht so umfassend ist, dem Herrn nicht lieb seien. Der Herr sagt hier, daß sie alle edel sind, denn jeder, der aus irgendeinem Grund zum Herrn kommt, wird als mahātmā, als große Seele, bezeichnet. Die Gottgeweihten, die aus ihrem hingebungsvollen Dienst einen Nutzen ziehen wollen, werden vom Herrn anerkannt, weil ein Austausch von Zuneigung stattfindet. Mit Zuneigung bitten sie den Herrn um einen materiellen Vorteil, und wenn sie ihn bekommen, werden sie so zufrieden, daß sie dadurch auch im hingebungsvollen Dienst Fortschritt machen. Aber der Gottgeweihte, der in vollkommenem Wissen gründet, ist dem Herrn besonders lieb, weil es sein einziges Ziel ist, dem Höchsten Herrn mit Liebe und Hingabe zu dienen. Ein solcher Gottgeweihter kann nicht eine Sekunde leben, ohne mit dem Höchsten Herrn verbunden zu sein oder Ihm zu dienen. Ebenso ist der Höchste Herr Seinem Geweihten sehr zugetan und kann nicht von ihm getrennt sein.

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (9.4.68) Pán říká:

Im Śrīmad-Bhāgavatam (9.4.68) sagt der Herr:

sādhavo hṛdayaṁ mahyaṁ
sādhūnāṁ hṛdayaṁ tv aham
mad-anyat te na jānanti
nāhaṁ tebhyo manāg api

“Oddaní jsou vždy v Mém srdci a Já jsem vždy v srdcích oddaných. Oddaný nezná nic než Mě a Já na něho také nemohu zapomenout.” Mezi Nejvyšším Pánem a čistými oddanými je velice důvěrný vztah. Čistí oddaní, mající úplné poznání, nikdy neztrácejí duchovní spojení, a proto jsou Pánu velmi drazí.

„Die Gottgeweihten sind immer in Meinem Herzen, und Ich bin immer im Herzen der Gottgeweihten. Der Gottgeweihte kennt nichts außer Mir, und auch Ich kann den Gottgeweihten nicht vergessen. Zwischen Mir und Meinen reinen Geweihten besteht eine sehr innige Beziehung. Reine Gottgeweihte, die vollkommenes Wissen besitzen, sind niemals von der spirituellen Natur getrennt, und daher sind sie Mir sehr lieb.“