Skip to main content

TEXT 1

TEXT 1

Verš

Texte

śrī-bhagavān uvāca
mayy āsakta-manāḥ pārtha
yogaṁ yuñjan mad-āśrayaḥ
asaṁśayaṁ samagraṁ māṁ
yathā jñāsyasi tac chṛṇu
śrī-bhagavān uvāca
mayy āsakta-manāḥ pārtha
yogaṁ yuñjan mad-āśrayaḥ
asaṁśayaṁ samagraṁ māṁ
yathā jñāsyasi tac chṛṇu

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; mayi — ke Mně; āsakta-manāḥ — s připoutanou myslí; pārtha — ó synu Pṛthy; yogam — seberealizaci; yuñjan — praktikující; mat-āśrayaḥ — s vědomím Mne (vědomím Kṛṣṇy); asaṁśayam — bez pochyby; samagram — zcela; mām — Mě; yathā — jak; jñāsyasi — můžeš znát; tat — to; śṛṇu — slyš.

śrī-bhagavān uvāca: la Personne Suprême dit; mayi: à Moi; āsakta-manāḥ: le mental attaché; pārtha: ô fils de Pṛthā; yogam: la réalisation spirituelle; yuñjan: pratiquant; mat-āśrayaḥ: en ayant conscience de Moi (conscience de Kṛṣṇa); asaṁśayam: sans nul doute; samagram: complètement; mām: Moi; yathā: comment; jñāsyasi: tu peux connaître; tat: cela; śṛṇu: essaie d’écouter.

Překlad

Translation

Ó synu Pṛthy! Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nyní slyš, jak Mě můžeš zcela znát, prostý jakékoliv pochybnosti, budeš-li provádět yogu plně si Mě vědom, s myslí na Mě upřenou.

Dieu, la Personne Suprême, dit: Ô fils de Pṛthā, écoute comment, en pratiquant le yoga, la conscience et le mental fixés sur Moi, il te sera possible de Me connaître pleinement, sans que demeure le moindre doute.

Význam

Purport

V sedmé kapitole Bhagavad-gīty je podrobně popsána povaha vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa v plné míře oplývá všemi druhy bohatství a zde je vyloženo, jak je projevuje. Rovněž jsou tu popisovány čtyři druhy šťastlivců, kteří se oddávají Kṛṣṇovi, a čtyři druhy nešťastníků, kteří se ke Kṛṣṇovi nikdy neuchylují.

Ce chapitre présente la conscience de Kṛṣṇa sous tous ses aspects. Kṛṣṇa possédant à l’infini toutes les perfections, ces pages vont nous décrire comment elles se manifestent. On découvrira également les quatre catégories d’hommes fortunés qui s’attachent à Kṛṣṇa, et les quatre catégories d’hommes infortunés qui Le rejettent.

V prvních šesti kapitolách Bhagavad-gīty se uvádí, že živá bytost je nehmotná, duchovní duše, schopná pomocí různých druhů yogy dosáhnout seberealizace. Na konci šesté kapitoly je jasně řečeno, že stálé soustředění mysli na Kṛṣṇu — jinými slovy vědomí Kṛṣṇy — je nejvyšší formou veškeré yogy. Upírá-li živá bytost mysl na Kṛṣṇu, může poznat Absolutní Pravdu v Její úplnosti, což jinak není možné. Realizace neosobní brahmajyoti či lokalizované Paramātmy neznamená dokonalé poznání Absolutní Pravdy — je jen částečná. Úplné a vědecké poznání je Kṛṣṇa—tomu, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je vyjeveno všechno. Každý, kdo si je zcela vědom Kṛṣṇy, ví mimo veškerou pochybnost, že Kṛṣṇa je konečným poznáním. Různé druhy yogy jsou pouze postupy na cestě vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo se uchýlí přímo k yoze vědomí Kṛṣṇy, ví automaticky vše o brahmajyoti a Paramātmě. Touto yogou lze dosáhnout úplného poznání všeho — Absolutní Pravdy, živých bytostí, hmotné přírody a také jejich projevů a všeho, co s nimi souvisí.

Les six premiers chapitres ont expliqué que l’être vivant est une âme spirituelle, distincte de la matière et capable, par la pratique de diverses formes de yoga, de réaliser son identité véritable. La fin du sixième chapitre a du reste clairement défini l’absorption constante en Kṛṣṇa – la conscience de Kṛṣṇa – comme la plus haute forme de yoga. On ne peut, en effet, réaliser pleinement la Vérité Absolue sans absorber son mental en Kṛṣṇa. La réalisation du brahmajyoti impersonnel et celle du Paramātmā logé en chaque être demeurent imparfaites dans la mesure où elles n’apportent qu’une connaissance partielle de la Vérité Absolue. L’apogée du savoir et de la science se trouve en Kṛṣṇa. Tout se révèle à qui développe en lui la conscience de Kṛṣṇa: il réalise sans que subsiste le moindre doute que Kṛṣṇa est la connaissance ultime. Les diverses méthodes de yogas ne sont que des plate-formes d’accès à la conscience de Kṛṣṇa, alors que la voie directe de la conscience de Kṛṣṇa nous amène à connaître automatiquement, dans leur intégralité, le brahmajyoti et le Paramātmā. La pratique de ce yoga suprême permet donc de tout connaître: la Vérité Absolue, mais aussi les êtres distincts, la nature matérielle et tout ce qui se rapporte à leurs diverses manifestations.

Proto je třeba začít provádět yogu podle popisu daného v závěrečném verši šesté kapitoly. Soustředit mysl na Kṛṣṇu, Nejvyššího, je možné prostřednictvím předepsané oddané služby, kterou lze vykonávat devíti různými způsoby, z nichž prvním a nejdůležitějším je śravaṇam. Proto Pán říká Arjunovi: tac chṛṇu — “Naslouchej Mi.” Nikdo nemůže být větší autorita než Kṛṣṇa, a naslouchání Jemu je tedy pro všechny tou nejlepší příležitostí k dosažení úrovně, kdy si budou dokonale vědomi Kṛṣṇy. Proto je třeba učit se přímo od Kṛṣṇy nebo od Kṛṣṇova čistého oddaného — nikoliv od neoddaného povýšence, který je nadutý pýchou na své akademické vzdělání.

Il est donc particulièrement recommandé d’emprunter le sentier du yoga suivant les directives que donne le dernier verset du chapitre six. Cette absorption en Kṛṣṇa, en l’Absolu, s’obtient par la pratique du service de dévotion dans ses neuf formes, dont la première, l’écoute (śravaṇam), est la plus importante. C’est pourquoi, dans ce verset, Kṛṣṇa dit à Arjuna: « Écoute-Moi » (tac chṛṇu). Kṛṣṇa est l’autorité suprême, inégalable, et L’écouter revient à bénéficier de la meilleure opportunité qui soit de devenir parfaitement conscient de Sa personne. Il faut donc recevoir cette science suprême de Kṛṣṇa Lui-même ou de Son pur dévot, et non pas d’un individu prétentieux dénué de dévotion et enorgueilli de sa vaine érudition.

Ve druhé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je tento proces umožňující poznání Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství a Absolutní Pravdy, popsán takto:

Le Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17–21) explique comment l’on doit appréhender la science de Kṛṣṇa, la Personne Suprême, la Vérité Absolue:

śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām
śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām
naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu
nityaṁ bhāgavata-sevayā
bhagavaty uttama-śloke
bhaktir bhavati naiṣṭhikī
naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu
nityaṁ bhāgavata-sevayā
bhagavaty uttama-śloke
bhaktir bhavati naiṣṭhikī
tadā rajas-tamo-bhāvāḥ
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati
tadā rajas-tamo-bhāvāḥ
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati
evaṁ prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogataḥ
bhagavat-tattva-vijñānaṁ
mukta-saṅgasya jāyate
evaṁ prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogataḥ
bhagavat-tattva-vijñānaṁ
mukta-saṅgasya jāyate
bhidyate hṛdaya-granthiś
chidyante sarva-saṁśayāḥ
kṣīyante cāsya karmāṇi
dṛṣṭa evātmanīśvare
bhidyate hṛdaya-granthiś
chidyante sarva-saṁśayāḥ
kṣīyante cāsya karmāṇi
dṛṣṭa evātmanīśvare

“Naslouchat čtení o Kṛṣṇovi z védských písem nebo přímo Jeho slovům z Bhagavad-gīty je samo o sobě ctnostné jednání. Pán Kṛṣṇa, jenž dlí v srdci každého, se k oddanému, který o Něm neustále naslouchá, chová jako nejlepší přítel a očišťuje ho. Tak se v oddaném přirozeně probouzí transcendentální poznání. Tím, jak stále více naslouchá vyprávěním o Kṛṣṇovi z Bhāgavatamu a od oddaných, upevní své postavení v oddané službě Pánu. Rozvinutím oddané služby se oprostí od vlivu kvalit vášně a nevědomosti, a tak mizí jeho hmotný chtíč a chamtivost. Jakmile jsou tyto nečistoty odstraněny, oddaný se ustálí na úrovni čistého dobra, ožije díky oddané službě a dokonale pochopí vědu o Bohu. Tímto způsobem roztíná bhakti-yoga pevný uzel pout hmoty a umožňuje okamžitě dosáhnout úrovně asaṁśayaṁ samagram — poznání Nejvyšší Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství.” (Bhāg. 1.2.17-21). Vědě o Kṛṣṇovi tedy můžeme porozumět jedině tak, že budeme naslouchat přímo Kṛṣṇovi, nebo Jeho oddanému, který si je Kṛṣṇy vědom.

« Entendre les narrations se rapportant à Kṛṣṇa dans les Écrits védiques ou écouter directement Ses enseignements dans la Bhagavad-gītā est vertueux en soi. Le Seigneur, présent dans le cœur de chacun, agit toujours en ami bienveillant envers le dévot qui toujours écoute Ses gloires, et Il le purifie. Celui-ci voit alors s’éveiller tout naturellement son savoir spirituel latent. Plus il entend les gloires de Kṛṣṇa décrites dans le Śrīmad-Bhāgavatam et rapportées par les dévots, plus il s’affermit dans son service au Seigneur. Et plus la dévotion imprègne ses actes, plus il se libère des influences de la passion et de l’ignorance et voit diminuer ses désirs matériels et son avidité. Lavé de ces impuretés, il s’établit dans la pure vertu, se sent vivifié par le service de dévotion et saisit pleinement la science de Dieu. Ainsi le bhakti-yoga permet-il de trancher le nœud puissant des attachements matériels et d’atteindre sur-le-champ le stade asaṁśayaṁ samagram, le stade de la réalisation de la Vérité Suprême et Absolue, la Personne Divine. » Pour comprendre la science de Dieu, il suffit de l’entendre directement de la bouche de Kṛṣṇa ou de Son dévot.