TEXT 8

Verš

Text

jñāna-vijñāna-tṛptātmā
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ

Synonyma

Synonyms

jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.

jñāna — by acquired knowledge; vijñāna — and realized knowledge; tṛpta — satisfied; ātmā — a living entity; kūṭa-sthaḥ — spiritually situated; vijita-indriyaḥ — sensually controlled; yuktaḥ — competent for self-realization; iti — thus; ucyate — is said; yogī — a mystic; sama — equipoised; loṣṭra — pebbles; aśma — stone; kāñcanaḥ — gold.

Překlad

Translation

Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.

A person is said to be established in self-realization and is called a yogī [or mystic] when he is fully satisfied by virtue of acquired knowledge and realization. Such a person is situated in transcendence and is self-controlled. He sees everything – whether it be pebbles, stones or gold – as the same.

Význam

Purport

Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou zcela zbytečné:

Book knowledge without realization of the Supreme Truth is useless. This is stated as follows:

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

“Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotou znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou člověku zjeveny, jedině když je duchovně naplněn díky transcendentální službě Pánu.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)

“No one can understand the transcendental nature of the name, form, quality and pastimes of Śrī Kṛṣṇa through his materially contaminated senses. Only when one becomes spiritually saturated by transcendental service to the Lord are the transcendental name, form, quality and pastimes of the Lord revealed to him.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)

Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen.

This Bhagavad-gītā is the science of Kṛṣṇa consciousness. No one can become Kṛṣṇa conscious simply by mundane scholarship. One must be fortunate enough to associate with a person who is in pure consciousness. A Kṛṣṇa conscious person has realized knowledge, by the grace of Kṛṣṇa, because he is satisfied with pure devotional service. By realized knowledge, one becomes perfect. By transcendental knowledge one can remain steady in his convictions, but by mere academic knowledge one can be easily deluded and confused by apparent contradictions. It is the realized soul who is actually self-controlled, because he is surrendered to Kṛṣṇa. He is transcendental because he has nothing to do with mundane scholarship. For him mundane scholarship and mental speculation, which may be as good as gold to others, are of no greater value than pebbles or stones.