TEXT 8
ТЕКСТ 8
Verš
Текст
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ
кӯт̣а-стхо виджитендриях̣
юкта итй учяте йогӣ
сама-лош̣т̣ра̄шма-ка̄н̃чанах̣
Synonyma
Дума по дума
jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.
гя̄на – придобито знание; вигя̄на – и осъществено знание; тр̣пта – удовлетворено; а̄тма̄ – живото същество; кӯт̣а-стхах̣ – духовно установен; виджита-индриях̣ – с овладени сетива; юктах̣ – подготвен за себепознание; ити – по този начин; учяте – се казва; йогӣ – един мистик; сама – уравновесен; лош̣т̣ра – камъчета; ашма – камък; ка̄н̃чанах̣ – злато.
Překlad
Превод
Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
Човек, напълно удовлетворен от придобитото и осъществено знание, е считан за себепознал се йогӣ или мистик. Той се намира на духовно равнище и владее себе си. Той гледа на всичко – на пясъка, на камъните и на златото – по еднакъв начин.
Význam
Пояснение
Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou zcela zbytečné:
Теоретичното знание, без реализация на Върховната Истина, е безполезно. В Бхакти-раса̄мр̣та синдху (1.2.234) се казва:
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
на бхавед гра̄хям индрияих̣
севонмукхе хи джихва̄дау
сваям ева спхуратй адах̣
“Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotou znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou člověku zjeveny, jedině když je duchovně naplněn díky transcendentální službě Pánu.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)
„Човек, чиито сетива са материално замърсени, не може да разбере трансценденталната природа на името, формата, качествата и забавленията на Шри Кр̣ш̣н̣а. Те се разкриват пред него само когато е одухотворил сетивата си чрез служене на Бога.“
Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen.
Бхагавад-гӣта̄ е науката за Кр̣ш̣н̣а съзнание. Никой не може да стане Кр̣ш̣н̣а осъзнат чрез светска ерудиция. Човек трябва да има късмет да общува с личност с чисто съзнание. Кр̣ш̣н̣а осъзнатият е осъществил знанието си, защото по милостта на Кр̣ш̣н̣а намира удовлетворение в чистото предано служене. Осъщественото знание води до съвършенство. С трансцендентално знание убежденията ни стават непоколебими, докато академичното познание лесно може да ни заблуди и обърка с очевидните си противоречия. Само осъществилият духовно знание човек владее себе си, защото се е отдал на Кр̣ш̣н̣а. Той е трансцендентален, отвъд светската ерудиция и умозрителните разсъждения, които за другите може да са злато, но за него нямат по-голяма стойност от пясъка и камъните.