TEXT 5

VERSO 5

Verš

Texto

uddhared ātmanātmānaṁ
nātmānam avasādayet
ātmaiva hy ātmano bandhur
ātmaiva ripur ātmanaḥ

Synonyma

Sinônimos

uddharet — má osvobodit; ātmanā — myslí; ātmānam — podmíněnou duši; na — nikdy; ātmānam — podmíněnou duši; avasādayet — přivést k poklesnutí; ātmā — mysl; eva — jistě; hi — skutečně; ātmanaḥ — podmíněné duše; bandhuḥ — přítel; ātmā — mysl; eva — jistě; ripuḥ — nepřítel; ātmanaḥ — podmíněné duše.

uddharet — deve-se libertar; ātmanā — pela mente; ātmānam — a alma condicionada; na — nunca; ātmānam — a alma condicionada; avasādayet — pôr em degradação; ātmā — a mente; eva — decerto; hi — mesmo; ātmanaḥ — da alma condicionada; bandhuḥ — amigo; ātmā — mente; eva — decerto; ripuḥ — inimigo; ātmanaḥ — da alma condicionada.

Překlad

Tradução

Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.

Com a ajuda de sua mente, a pessoa deve liberar-se, e não degradar-se. A mente é a amiga da alma condicionada, e é também a sua inimiga.

Význam

Comentário

Slovo ātmā označuje tělo, mysl a duši — vždy podle okolností. V systému yogy se zvláště jedná o mysl a podmíněnou duši. Zde se ātmā vztahuje na mysl, jelikož ta je v yoze středem pozornosti. Účelem yogy je ovládnout mysl a odvrátit ji od ulpívání na smyslových objektech. V tomto verši je zdůrazněno, že mysl je třeba vycvičit tak, aby mohla vysvobodit podmíněnou duši z bažiny nevědomosti. V hmotné existenci podléhá živá bytost vlivu mysli a smyslů. Čistá duše je zapletená v hmotném světě ve skutečnosti proto, že mysl je ve styku s falešným egem, které chce ovládat hmotnou přírodu. Proto by měla být mysl vycvičena tak, aby ji lesk hmotné přírody nepřitahoval. To může podmíněnou duši zachránit. Neměla by podlehnout přitažlivosti smyslových objektů a způsobit si tím vlastní úpadek. Čím více ji smyslové objekty přitahují, tím více se zaplétá do hmotné existence. Nejlepším způsobem, jak se osvobodit, je stále zaměstnávat mysl na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Pro zdůraznění je použito slovo hi, což znamená, že se to musí dělat. V písmech také stojí:

A palavra ātmā denota o corpo, a mente e a alma — dependendo das diferentes circunstâncias. No sistema de yoga, a mente e a alma condicionada têm uma importância especial. Como a mente é o ponto central da prática de yoga, aqui ātmā refere-se à mente. O propósito do sistema de yoga é controlar a mente e afastá-la do apego aos objetos dos sentidos. Nesta passagem, enfatiza-se que a mente deve ser treinada de tal maneira que possa livrar a alma condicionada do lodaçal da ignorância. Na existência material, a pessoa sujeita-se à influência da mente e dos sentidos. De fato, a alma pura está enredada no mundo material porque a mente envolve-se com o falso ego, que deseja assenhorear-se da natureza material. Portanto, a mente deve ser treinada para que não se deixe atrair pelo brilho da natureza material, e aí então a alma condicionada conseguirá salvar-se. Não se deve cair vítima da atração aos objetos dos sentidos. Quanto mais alguém se deixa atrair pelos objetos dos sentidos, mais se enreda na existência material. A melhor maneira de se desvencilhar é sempre ocupar a mente na consciência de Kṛṣṇa. A palavra hi é usada para enfatizar este ponto, isto é, que a pessoa deve fazer isso. Também se diz:

mana eva manuṣyāṇāṁ
kāraṇaṁ bandha-mokṣayoḥ
bandhāya viṣayāsaṅgo
muktyai nirviṣayaṁ manaḥ

“Mysl je pro člověka příčinou otroctví a také příčinou osvobození. Pokud je upoutána smyslovými objekty, přivede ho do otroctví, a pokud je od nich odpoutaná, přinese mu svobodu.” (Amṛta-bindu Upaniṣad 2) Mysl, která je vždy upoutána vědomím Kṛṣṇy, je tedy příčinou nejvyššího osvobození.

“Para o homem, a mente é a causa do cativeiro e a mente é a causa da liberação. A mente absorta nos objetos dos sentidos é a causa do cativeiro, e a mente desapegada dos objetos dos sentidos é a causa da liberação.” (Amṛta-bindu Upaniṣad 2) Portanto, a mente que está sempre ocupada em consciência de Kṛṣṇa é a causa da suprema liberação.