Skip to main content

TEXT 47

TEXT 47

Verš

Text

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntar-ātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yukta-tamo mataḥ
yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntar-ātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yukta-tamo mataḥ

Synonyma

Synonyms

yoginām — yogīnů; api — také; sarveṣām — všech; mat-gatena — který se ke Mně upíná, neustále na Mě myslí; antaḥ-ātmanā — ve svém nitru; śraddhā-vān — s naprostou vírou; bhajate — prokazuje transcendentální láskyplnou službu; yaḥ — ten, kdo; mām — Mně (Nejvyššímu Pánu); saḥ — on; me — Mnou; yukta-tamaḥ — největší yogī; mataḥ — je považován.

yoginām — von yogīs; api — auch; sarveṣām — allen Arten von; mat- gatena — in Mir weilend, immer an Mich denkend; antaḥ-ātmanā — im Innern; śraddhā-vān — voller Glauben; bhajate — bringt transzendentalen liebevollen Dienst dar; yaḥ — derjenige, der; mām — Mir (dem Höchsten Herrn); saḥ — er; me — von Mir; yukta-tamaḥ — der größte yogī; mataḥ — wird betrachtet als.

Překlad

Translation

Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.

Und von allen yogīs ist derjenige, der großen Glauben besitzt und immer in Mir weilt, immer an Mich denkt und Mir transzendentalen liebevollen Dienst darbringt, am engsten mit Mir in yoga vereint, und er ist der höchste von allen. Das ist Meine Meinung.

Význam

Purport

Důležité je zde slovo bhajate. Pochází ze slovesného kořene bhaj, kterého se používá k označení služby. Slovo uctívat nemá úplně stejný význam jako bhaj. Uctívat znamená někoho ctít, projevovat úctu někomu, kdo si to zaslouží. Služba s láskou a vírou je však zvláště určena Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se vyhne uctívání ctihodného člověka či poloboha, je možná nazván nezdvořilým, ale ten, kdo se vyhýbá službě Nejvyššímu Pánu, je ztracen. Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a svou přirozeností je tedy určena ke službě Jemu. Jestliže podle toho nejedná, poklesne. Bhāgavatam (11.5.3) to dokládá takto:

ERLÄUTERUNG: Das Wort bhajate ist hier von Bedeutung. Bhajate hat seine Wurzel in dem Verb bhaj, das verwendet wird, wenn es notwendig ist, Dienst darzubringen. Das Wort „verehren“ kann nicht im gleichen Sinne wie bhaj gebraucht werden. Verehren bedeutet bewundern oder jemandem, der es Wert ist, Achtung und Ehre zu erweisen. Aber Dienst mit Liebe und Glauben ist besonders für die Höchste Persönlichkeit Gottes bestimmt. Man kann es vermeiden, einen achtbaren Menschen oder einen Halbgott zu verehren, und man wird vielleicht als unhöflich bezeichnet, aber den Dienst für den Höchsten Herrn kann man nicht vermeiden, ohne sich selbst tief ins Verderben zu stürzen. Jedes Lebewesen ist ein Teil des Herrn, der Höchsten Persönlichkeit Gottes, daher ist es die wesensgemäße Bestimmung eines jeden Lebewesens, Ihm zu dienen. Wenn das Lebewesen dies unterläßt, kommt es zu Fall. Dies wird im Bhāgavatam (11.5.3) wie folgt bestätigt:

ya eṣāṁ puruṣaṁ sākṣād
ātma-prabhavam īśvaram
na bhajanty avajānanti
sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ
ya eṣāṁ puruṣaṁ sākṣād
ātma-prabhavam īśvaram
na bhajanty avajānanti
sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ

“Každý, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží původnímu Pánu, jenž je zdrojem všech živých bytostí, poklesne ze svého přirozeného postavení.”

„Jeder, der seine Pflicht gegenüber dem urersten Herrn, der Quelle aller Lebewesen, vernachlässigt und Ihm nicht dient, wird mit Sicherheit von seiner wesensgemäßen Stellung fallen.“

Stejné slovo, bhajanti, je rovněž v tomto verši. Bhajanti se tedy může vztahovat jedině ke službě Nejvyššímu Pánu, zatímco slovo uctívat může být vztaženo k polobohům či jakékoliv jiné obyčejné živé bytosti. Slovo avajānanti, použité v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu, nalezneme také v Bhagavad-gītě. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ — “Jedině hlupáci a darebáci se vysmívají Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.” Tito hlupáci si troufají psát komentáře k Bhagavad-gītě, aniž by měli služebnický postoj k Pánu. Proto nejsou schopni náležitě rozlišovat mezi slovem bhajanti a slovem uctívat.

Auch in diesem Vers wird das Wort bhajanti gebraucht. Folglich läßt sich das Wort bhajanti nur auf den Höchsten Herrn anwenden, wohingegen sich das Wort „verehren“ auch auf Halbgötter oder jedes andere gewöhnliche Lebewesen beziehen kann. Das Wort avajānanti, das in diesem Vers des Śrīmad-Bhāgavatam vorkommt, findet man auch in der Bhagavad-gītā: avajānanti māṁ mūḍhāḥ „Nur Toren und Schurken verspotten die Höchste Persönlichkeit Gottes, Śrī Kṛṣṇa.“ Solche Toren maßen es sich an, Kommentare zur Bhagavad-gītā zu schreiben, ohne dem Herrn gegenüber eine dienende Haltung einzunehmen. Folglich sind sie auch unfähig, zwischen dem Wort bhajanti und dem Wort „verehren“ richtig zu unterscheiden.

Všechny druhy yogy vrcholí bhakti-yogou. Ostatní yogy jsou pouze prostředky, jak dospět k bhakti na úrovni bhakti-yogy. Yoga ve skutečnosti znamená bhakti-yogu; všechny ostatní yogy jsou postupy na cestě k bhakti-yoze. Od karma-yogy na počátku po bhakti-yogu na konci vede dlouhá cesta seberealizace. Karma-yoga, práce zbavená svých plodů, je počátkem této cesty. Je-li karma-yoga obohacena poznáním a odříkáním, nazývá se tato úroveň jñāna-yoga. Když ke jñāna-yoze přibyde meditace o Nadduši prováděná pomocí různých tělesných úkonů a mysl je upřená na Pána, nazývá se to aṣṭāṅga-yoga. A když někdo překoná aṣṭāṅga-yogu a dojde k Osobě Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy, dosáhl bhakti-yogy, která je vrcholem. Bhakti-yoga je skutečně konečným cílem, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat, musíme porozumět ostatním yogám. Yogī, který jde neustále dál, je tedy na pravé cestě věčného štěstí. Ten, kdo se zdržuje na určitém stupni, bez dalšího pokroku, je podle toho nazýván příslušným jménem: karma-yogī, jñāna-yogī či dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī a tak dále. Pokud má někdo to štěstí, že se dostal až na úroveň bhakti-yogy, všechny ostatní yogy již překonal. Vědomí Kṛṣṇy je tedy nejvyšším stupněm yogy, stejně jako když mluvíme o Himalájích, míníme tím nejvyšší hory na světě, které vrcholí Mount Everestem.

Alle Arten von yoga-Vorgängen gipfeln in bhakti-yoga. Alle anderen yogas sind nichts weiter als Mittel, um zum Punkt der bhakti im bhakti-yoga zu kommen. Yoga bedeutet eigentlich bhakti-yoga, denn alle anderen Formen von yoga sind nichts weiter als Schritte auf dem Weg zum Ziel, bhakti-yoga. Zwischen dem Beginn des karma-yoga und dem Ende des bhakti-yoga liegt ein langer Weg der Selbstverwirklichung. Man beginnt diesen Pfad mit karma-yoga, wobei man auf fruchttragende Ergebnisse verzichtet. Wenn karma-yoga an Wissen und Entsagung zunimmt, nennt man diese Stufe jñāna-yoga. Wenn sich jñāna-yoga durch verschiedene körperliche Übungen zu Meditation über die Überseele entwickelt und der Geist auf die Überseele gerichtet ist, wird dies aṣṭāṅga-yoga genannt. Und wenn man über aṣṭāṅga-yoga hinausgeht und sich direkt der Höchsten Persönlichkeit Gottes, Kṛṣṇa, zuwendet, wird dies bhakti-yoga, die höchste Stufe, genannt. Eigentlich ist bhakti- yoga das endgültige Ziel, doch um bhakti-yoga genau zu analysieren, muß man diese anderen yogas verstehen. Der yogī, der sich immer weiter vorwärtsbewegt, befindet sich daher auf dem wahren Pfad des ewigen Glücks. Wer aber an einem bestimmten Punkt stehenbleibt und nicht weiter fortschreitet, wird dementsprechend karma-yogī, jñāna-yogī, dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī usw. genannt. Wenn jemand das Glück hat, bis zur Stufe des bhakti-yoga zu kommen, kann man darauf schließen, daß er alle anderen yogas hinter sich gelassen hat. Kṛṣṇa-bewußt zu werden ist daher die höchste Stufe des yoga, genauso wie von den Himālayas, die das höchste Gebirge der Welt darstellen, der allesüberragende Mount Everest als der höchste Gipfel bezeichnet wird.

Uchýlit se na cestu bhakti-yogy a dospět k vědomí Kṛṣṇy je velké štěstí. Tehdy jsme — jak učí Vedy — v dobrém postavení. Ideální yogī soustřeďuje svou pozornost na Pána Kṛṣṇu, který má jméno Śyāmasundara, má nádhernou barvu mraku, Jeho tvář podobná lotosu září jako slunce, Jeho oděv se blýská drahokamy a Jeho tělo je ověnčené květinovou girlandou. Pán osvětluje všechny strany svým oslnivým jasem zvaným brahmajyoti. Objevuje se v různých podobách, jakými jsou Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Sestupuje jako lidská bytost, syn matky Yaśody, a je znám pod jmény Kṛṣṇa, Govinda a Vāsudeva. Je dokonalým dítětem, manželem, přítelem a pánem a oplývá všemi druhy bohatství a transcendentálními vlastnostmi. Ten, kdo si je neustále vědom těchto Pánových rysů, je nejdokonalejší yogī.

Nur wenn man sehr vom Glück begünstigt ist, kommt man zum Pfad des bhakti-yoga und erreicht Kṛṣṇa-Bewußtsein, die ideale Stellung gemäß den vedischen Schriften. Der vollkommene yogī richtet seinen Geist auf Kṛṣṇa, der Śyāmasundara genannt wird, dessen bezaubernde Körpertönung der Farbe einer Wolke gleicht, dessen lotosgleiches Antlitz wie die Sonne leuchtet, dessen Gewand mit funkelnden Juwelen besetzt ist und dessen Körper mit Blumengirlanden geschmückt ist. Seine prachtvolle Ausstrahlung, brahmajyoti genannt, erleuchtet alle Himmelsrichtungen. Er inkarniert Sich in verschiedenen Formen, wie Rāma, Nṛsiṁha, Varāha und Kṛṣṇa, die Höchste Persönlichkeit Gottes, und Er erscheint wie ein Mensch, als der Sohn Mutter Yaśodās, und Er ist als Kṛṣṇa, Govinda und Vāsudeva bekannt. Er ist das vollkommene Kind, der vollkommene Ehemann, der vollkommene Freund und Meister, und Er birgt alle Reichtümer und alle transzendentalen Eigenschaften in Sich. Wer sich all dieser Merkmale des Herrn immer völlig bewußt ist, wird als der höchste yogī bezeichnet.

Této úrovně nejvyšší dokonalosti yogy lze dosáhnout jedině bhakti-yogou. To dokládají všechna védská písma:

Wie in allen vedischen Schriften bestätigt wird, kann diese Stufe höchster Vollkommenheit im yoga nur durch bhakti-yoga erreicht werden:

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

„Jenen großen Seelen, die bedingungslosen Glauben an den Herrn und den spirituellen Meister haben, wird die gesamte Bedeutung des vedischen Wissens automatisch offenbart.“ (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam — “Bhakti je oddaná služba Pánu prostá touhy po hmotném zisku, v tomto či v příštím životě. Těchto sklonů se je třeba zbavit a zcela zaujmout svou mysl Nejvyšším. To je smysl slova naiṣkarmya.” (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.15)

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam. „Bhakti bedeutet hingebungsvoller Dienst für den Herrn, frei von dem Wunsch nach materiellem Gewinn, sowohl in diesem als auch im nächsten Leben. Frei von solchen Neigungen, sollte man den Geist völlig in den Höchsten versenken. Das ist die Bedeutung von naiṣkarmya.“ (Gopāla- tāpanī Upaniṣad 1.15)

Toto jsou některé z prostředků k praktikování bhakti, yogy vědomí Kṛṣṇy, která je nejdokonalejším stupněm jógového systému.

Dies sind einige der Mittel zur Ausübung von bhakti, Kṛṣṇa-Bewußtsein, der höchsten Stufe der Vollkommenheit des yoga-Systems.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dhyāna-yoze.

Hiermit enden die Bhaktivedanta-Erläuterungen zum Sechsten Kapitel der Śrīmad Bhagavad-gītā mit dem Titel: „Dhyāna-yoga“.