TEXT 46
46. VERS
Verš
Szöveg
jñānibhyo ’pi mato ’dhikaḥ
karmibhyaś cādhiko yogī
tasmād yogī bhavārjuna
jñānibhyo ’pi mato ’dhikaḥ
karmibhyaś cādhiko yogī
tasmād yogī bhavārjuna
Synonyma
Szó szerinti jelentés
tapasvibhyaḥ — než asketové; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; jñānibhyaḥ — než moudří; api — také; mataḥ — považován; adhikaḥ — větší; karmibhyaḥ — než ti, kdo se věnují práci s touhou po jejích plodech; ca — také; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; tasmāt — proto; yogī — transcendentalista; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno.
tapasvibhyaḥ – az aszkétáknál; adhikaḥ – kiválóbb; yogī – a yogī; jñānibhyaḥ – a bölcsnél; api – is; mataḥ – tekintik; adhikaḥ – kiválóbbnak; karmibhyaḥ – a munka gyümölcseiért dolgozónál; ca – is; adhikaḥ – kiválóbb; yogī – a yogī; tasmāt – ezért; yogī – transzcendentalista; bhava – legyél; arjuna – ó, Arjuna.
Překlad
Fordítás
Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno.
A yogī jobb az aszkétánál, az empirikus filozófusnál és a tettei gyümölcseire törekvőnél is. Ó, Arjuna, légy hát yogī minden körülmények között!
Význam
Magyarázat
Když hovoříme o yoze, máme na mysli spojení našeho vědomí s Nejvyšší Absolutní Pravdou. Tento proces nazývají různí yogīni různě, podle jimi používané metody. Pokud proces spojení spočívá převážně v činnostech s vidinou jejich plodů, nazývá se karma-yoga. Je-li převážně empirický, nazývá se jñāna-yoga, a pokud je založený na vztahu oddanosti Nejvyššímu Pánu, nazývá se bhakti-yoga. Bhakti-yoga neboli proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je vrcholnou dokonalostí všech druhů yogy. To bude vyloženo v následujícím verši. Zde Pán potvrzuje nadřazenost zmiňovaného systému yogy, ale neříká, že je lepší než bhakti-yoga. Bhakti-yoga představuje úplné duchovní poznání, a proto ji nic nemůže předčit. Askeze postrádající poznání vlastního já je nedokonalá. Empirické poznání prosté odevzdání se Nejvyššímu Pánu je také nedokonalé a jednání s touhou po jeho plodech, ve kterém chybí vědomí Kṛṣṇy, je ztráta času. Nejvychvalovanější ze všech vyjmenovaných forem yogy je tedy bhakti-yoga, což bude ještě jasněji vysvětleno v dalším verši.
Yoga alatt azt értjük, amikor tudatunk összekapcsolódik a Legfelsőbb Abszolút Igazsággal. Az ennek elérését szolgáló folyamatokat gyakorlóik az adott módszernek megfelelően különféle nevekkel illetik. Ha az összekapcsoló folyamat legfőképpen gyümölcsöző cselekedetekből áll, akkor karma-yogának, ha inkább empirikus tudásra épül, akkor jñāna-yogának, s ha leginkább a Legfelsőbb Úrral való odaadó kapcsolat jellemzi, akkor bhakti-yogának nevezik. Ahogyan azt a következő vers elmagyarázza, valamennyi yoga végső tökéletessége a Kṛṣṇa-tudat, a bhakti-yoga. Ebben a versben az Úr megerősítette a yoga felsőbbrendűségét, ám arra nem utal, hogy ez jobb lenne a bhakti-yogánál. A bhakti-yoga a teljes lelki tudás, ezért semmi sem múlhatja felül. Az önvaló ismerete nélkül az aszketizmus tökéletlen, és nem lehet tökéletes az empirikus tudás sem, ha mellőzi a Legfelsőbb Úr előtti meghódolást. A gyümölcsöző munka szintén csak idővesztegetés, ha Kṛṣṇa-tudat nélkül végezzük. Ezért minden yoga-folyamat közül a bhakti-yoga a legdicsőségesebb, amelyről ez a vers beszél. Ezt a következő vers még világosabban elmagyarázza.