TEXT 46

Verš

Texte

tapasvibhyo ’dhiko yogī
jñānibhyo ’pi mato ’dhikaḥ
karmibhyaś cādhiko yogī
tasmād yogī bhavārjuna

Synonyma

Synonyms

tapasvibhyaḥ — než asketové; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; jñānibhyaḥ — než moudří; api — také; mataḥ — považován; adhikaḥ — větší; karmibhyaḥ — než ti, kdo se věnují práci s touhou po jejích plodech; ca — také; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; tasmāt — proto; yogī — transcendentalista; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno.

tapasvibhyaḥ: que les ascètes; adhikaḥ: plus grand; yogī: le yogī; jñānibhyaḥ: que les sages; api: aussi; mataḥ: considéré; adhikaḥ: plus grand; karmibhyaḥ: que ceux qui agissent pour leur profit; ca: aussi; adhikaḥ: plus grand; yogī: le yogī; tasmāt: donc; yogī: un spiritualiste; bhava: deviens; arjuna: ô Arjuna.

Překlad

Translation

Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno.

Le yogī est plus élevé que l’ascète, plus avancé que le philosophe empiriste et plus grand que l’homme qui aspire aux fruits de l’acte. En toutes circonstances, sois donc un yogī, ô Arjuna.

Význam

Purport

Když hovoříme o yoze, máme na mysli spojení našeho vědomí s Nejvyšší Absolutní Pravdou. Tento proces nazývají různí yogīni různě, podle jimi používané metody. Pokud proces spojení spočívá převážně v činnostech s vidinou jejich plodů, nazývá se karma-yoga. Je-li převážně empirický, nazývá se jñāna-yoga, a pokud je založený na vztahu oddanosti Nejvyššímu Pánu, nazývá se bhakti-yoga. Bhakti-yoga neboli proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je vrcholnou dokonalostí všech druhů yogy. To bude vyloženo v následujícím verši. Zde Pán potvrzuje nadřazenost zmiňovaného systému yogy, ale neříká, že je lepší než bhakti-yoga. Bhakti-yoga představuje úplné duchovní poznání, a proto ji nic nemůže předčit. Askeze postrádající poznání vlastního já je nedokonalá. Empirické poznání prosté odevzdání se Nejvyššímu Pánu je také nedokonalé a jednání s touhou po jeho plodech, ve kterém chybí vědomí Kṛṣṇy, je ztráta času. Nejvychvalovanější ze všech vyjmenovaných forem yogy je tedy bhakti-yoga, což bude ještě jasněji vysvětleno v dalším verši.

Le mot yoga se réfère à la méthode permettant de relier la conscience à la Vérité Suprême et Absolue. Selon qu’on adopte telle ou telle pratique, le yoga porte différents noms. Ainsi le nomme-t-on karma-yoga, lorsqu’il s’agit de privilégier l’action intéressée, jñāna-yoga, lorsqu’il est question de recherche philosophique, et bhakti-yoga, lorsque prime le lien dévotionnel qui unit l’être distinct au Seigneur Suprême. Ce dernier, qu’on appelle également conscience de Kṛṣṇa, est, comme le montrera le prochain verset, le plus grand des yogas.

Le Seigneur déclare ici la supériorité du yoga, mais Il ne le dit pas supérieur au bhakti-yoga. Aucun yoga ne peut dépasser en excellence le bhakti-yoga, qui est la connaissance spirituelle complète. Sans connaissance du soi, l’ascétisme reste toujours incomplet; sans abandon au Seigneur Souverain, le savoir empirique est également imparfait; quant aux actes intéressés, s’ils ne sont empreints de conscience divine, ils ne sont qu’une perte de temps. La forme de yoga la plus élevée dont on parle ici est donc le bhakti-yoga, comme l’explique plus clairement encore le verset suivant.