TEXT 44

Verš

Texte

pūrvābhyāsena tenaiva
hriyate hy avaśo ’pi saḥ
jijñāsur api yogasya
śabda-brahmātivartate

Synonyma

Synonyms

pūrva — dřívějším; abhyāsena — praktikováním; tena — tím; eva — zajisté; hriyate — je přitahován; hi — bezpečně; avaśaḥ — mimovolně; api — také; saḥ — on; jijñāsuḥ — zkoumavý; api — dokonce; yogasya — o yoze; śabda-brahma — rituální zásady písem; ativartate — překonává.

pūrva: précédente; abhyāsena: par cette pratique; tena: par cela; eva: certes; hriyate: est attiré; hi: sûrement; avaśaḥ: automatiquement; api: aussi; saḥ: il; jijñāsuḥ: désireux de connaître; api: même; yogasya: le yoga; śabda-brahma: les principes rituels des Écritures; ativartate: transcende.

Překlad

Translation

Díky božskému vědomí z předchozího života ho začnou přitahovat principy yogy, a to mimovolně, aniž by po nich pátral. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad rituálními zásadami písem.

En vertu de la conscience divine acquise dans sa vie passée, il est tout naturellement porté vers la pratique du yoga, même à son insu. Un tel spiritualiste transcende déjà tous les principes rituels des Écritures.

Význam

Purport

Pokročilé yogīny příliš nepřitahují obřady popsané v písmech, ale zato je automaticky přitahují jógové principy, díky kterým mohou dospět k úplnému vědomí Kṛṣṇy, nejvyšší dokonalosti yogy. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (3.33.7) je tento nezájem pokročilých transcendentalistů o védské obřady vyložen takto:

Les yogīs avancés se désintéressent des rites mentionnés dans les Écritures et sont tout naturellement attirés par les principes du yoga, qui peuvent les mener à la perfection du yoga – la conscience de Kṛṣṇa. Le Śrīmad-Bhāgavatam (3.33.7) explique cela:

aho bata śva-paco ’to garīyān
yaj-jihvāgre vartate nāma tubhyam
tepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryā
brahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

“Ó můj Pane! Ti, kdo zpívají Tvá svatá jména, jsou nesmírně duchovně pokročilí, a to i když se narodili v rodinách pojídačů psů. Bezpochyby již podstoupili veškerou askezi, vykonali všechny druhy obětí, vykoupali se na všech posvátných místech a prostudovali všechna písma.”

« Ô Seigneur, même s’ils sont nés dans des familles de mangeurs de chien, ceux qui chantent Tes saints noms sont extrêmement élevés dans la vie spirituelle. Car pour pouvoir ainsi chanter Tes noms, ils ont dû mener maintes ascèses, faire d’innombrables oblations, se baigner dans tous les lieux sacrés et étudier toutes les Écritures. »

Slavný příklad dal v této souvislosti Pán Caitanya, který přijímal Ṭhākuru Haridāsu za jednoho ze svých nejvýznačnějších žáků. I když se Ṭhākura Haridāsa shodou okolností narodil v muslimské rodině, Pán Caitanya ho povznesl na úroveň nāmācāryi za to, že důsledně dodržoval zásadu každý den pronést tři sta tisíc Pánových svatých jmen Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. A jelikož zpíval svaté jméno Pána neustále, rozumí se, že ve svém předchozím životě musel dodržet všechny rituální postupy Ved, śabda-brahma. Nikdo se tedy nemůže uchýlit k následování zásad spojených s vědomím Kṛṣṇy či začít zpívat svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa, aniž by byl očištěn.

Śrī Caitanya illustra parfaitement cela lorsqu’Il fit d’Haridāsa Ṭhākura, pourtant d’ascendance musulmane, l’un de Ses principaux disciples. Parce qu’il avait été fidèle à son vœu de prononcer chaque jour 300000 noms du Seigneur en récitant: Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare / Hare Rāma Hare Rāma Rāma Rāma Hare Hare, le Seigneur en fit le nāmācārya (l’ācārya du saint nom). Qu’il ait pu ainsi réciter constamment le nom du Seigneur indique qu’il avait, dans sa vie précédente, accompli tous les rites des Védas (śabda-brahma). Car à moins de s’être purifié, on ne peut ni suivre les principes de la conscience de Kṛṣṇa, ni chanter Hare Kṛṣṇa, le saint nom du Seigneur.