TEXT 43

Verš

Texte

tatra taṁ buddhi-saṁyogaṁ
labhate paurva-dehikam
yatate ca tato bhūyaḥ
saṁsiddhau kuru-nandana

Synonyma

Synonyms

tatra — pak; tam — to; buddhi-saṁyogam — oživení vědomí; labhate — získává; paurva-dehikam — z předchozího těla; yatate — usiluje; ca — také; tataḥ — poté; bhūyaḥ — znovu; saṁsiddhau — o dokonalost; kuru-nandana — ó synu Kurua.

tatra: alors; tam: ce; buddhi-saṁyogam: ravivement de la conscience; labhate: retrouve; paurva-dehikam: du corps précédent; yatate: il s’efforce de; ca: aussi; tataḥ: ensuite; bhūyaḥ: encore; saṁsiddhau: pour la perfection; kuru-nandana: ô fils de Kuru.

Překlad

Translation

Ó synu Kurua, jakmile se narodí v těchto podmínkách, oživí božské vědomí ze svého minulého života a usiluje o další pokrok, aby dosáhl dokonalého úspěchu.

Alors, ô fils de Kuru, il recouvre la conscience divine acquise dans sa vie passée et reprend sa marche vers la perfection.

Význam

Purport

Za příklad dobrého zrození, jež umožňuje oživit dřívější transcendentální vědomí, může sloužit král Bharata, který se po dvou životech narodil v rodině ctnostného brāhmaṇy. Král Bharata byl vládcem celého světa a od té doby nazývají polobozi tuto planetu Bhārata-varṣa. Předtím byla známá pod jménem Ilāvṛta-varṣa. Král již v mládí odešel do ústraní, aby usiloval o duchovní dokonalost, ale neuspěl. Později se narodil v rodině ctnostného brāhmaṇy a nazývali ho Jaḍa Bharata, protože se vždy stranil společnosti a s nikým nemluvil. Poté v něm však král Rahūgaṇa odhalil velkého transcendentalistu. Z jeho života je zřejmé, že transcendentální úsilí — provádění yogy — nepřijde nikdy nazmar. Milostí Pána dostává transcendentalista opakované příležitosti k tomu, aby mohl dosáhnout úplné dokonalosti v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy.

L’exemple du roi Bharata, qui lors de sa troisième naissance naquit dans la famille d’un brāhmaṇa, illustre bien ce que c’est que de naître dans une famille favorable pour reprendre le progrès spirituel interrompu. Bharata était l’empereur du monde. C’est, du reste, depuis son règne que les devas nomment la terre « Bhārata-varṣa », qui s’appelait jusqu’alors « Ilāvṛta-varṣa ». Bien qu’il fût jeune encore, l’empereur renonça au trône et se voua à la quête de la perfection spirituelle, sans toutefois l’atteindre. Il eut alors à renaître dans la famille d’un brāhmaṇa vertueux. Parce qu’il vivait toujours seul et ne parlait à personne, on le nomma Jaḍa Bharata. Un jour advint où le roi Rahūgaṇa découvrit en lui le plus grand des spiritualistes. Sa vie nous prouve qu’aucun effort n’est vain dans la voie spirituelle, la pratique du yoga, et que le Seigneur, par Sa grâce, donne au spiritualiste maintes et maintes occasions d’atteindre la perfection spirituelle.