TEXT 37

Verš

Tekst

arjuna uvāca
ayatiḥ śraddhayopeto
yogāc calita-mānasaḥ
aprāpya yoga-saṁsiddhiṁ
kāṁ gatiṁ kṛṣṇa gacchati

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; ayatiḥ — neúspěšný transcendentalista; śraddhayā — s vírou; upetaḥ — zaměstnaný; yogāt — od mystického spojení; calita — odchýlená; mānasaḥ — který má takovou mysl; aprāpya — nedosahující; yoga-saṁsiddhim — nejvyšší dokonalost v mystice; kām — jaké; gatim — místo určení; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; gacchati — dosáhne.

arjunaḥ uvāca — Arjuna ütles; ayatiḥ — ebaedukas transtsendentalist; śraddhayā — usuga; upetaḥ — hõivatud; yogāt — müstilist ühendust; calita — kõrvale kaldunud; mānasaḥ — kellel on selline mõistus; aprāpya — saavutamata; yoga-saṁsiddhim — müstitsismi kõrgeimat täiuslikkust; kām — millist; gatim — sihti; kṛṣṇa — oo, Kṛṣṇa; gacchati — saavutab.

Překlad

Translation

Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?

Arjuna küsis: Oo, Kṛṣṇa, mis ootab ees sellist ebaedukat transtsendentalisti, kes küll alustab vaimse eneseteadvustamise protsessi, sellesse uskudes, kuid kes hiljem sellest ilmaliku meelestatuse tõttu loobub, saavutamata sedasi täiuslikkust müstitsismis?

Význam

Purport

Cesta seberealizace či mystiky je popsána zde, v Bhagavad-gītě. Základním principem seberealizace je poznání, že živá bytost se liší od hmotného těla a že její štěstí spočívá na transcendentální úrovni věčného života, blaženosti a poznání, nad úrovní těla i mysli. K seberealizaci lze jít cestou poznání, cestou osmistupňové yogy nebo cestou bhakti-yogy. V každém z těchto procesů je třeba poznat základní postavení živé bytosti, její vztah s Bohem a činnosti, jimiž může obnovit ztracené spojení a dosáhnout nejdokonalejšího stavu, vědomí Kṛṣṇy. Následování kterékoliv z výše uvedených metod dříve či později zaručeně vede k dosažení nejvyššího cíle. To již Pán prohlásil ve druhé kapitole: I malý pokrok na transcendentální cestě dává velkou naději na osvobození. Z těchto tří metod je pro současný věk konkrétně vhodná cesta bhakti-yogy, protože je tou nejpřímější metodou realizace Boha. Arjuna si chtěl být dvojnásob jistý, a proto požádal Pána Kṛṣṇu, aby své dřívější prohlášení potvrdil. Každý se může upřímně vydat cestou seberealizace, ale metody rozvoje poznání a provádění osmistupňové yogy jsou v Kali-yuze obecně velice obtížně uskutečnitelné. Z mnoha důvodů se proto může stát, že uchazeč neuspěje, přestože vynakládá soustavné úsilí. V první řadě je možné, že následování procesu nebere dostatečně vážně. Vydat se po transcendentální cestě v podstatě znamená vyhlásit válku matoucí energii. A ta se snaží každého, kdo se pokouší uniknout z jejího sevření, přemoci různými lákadly. Podmíněná duše je již okouzlena kvalitami hmotné energie, a i když se věnuje transcendentální disciplíně, neustále jí hrozí, že bude okouzlena znovu. To se potom nazývá yogāc calita-mānasaḥ — odklon z transcendentální cesty. Arjuna chce vědět, co se stane, když někdo takto sejde z cesty seberealizace.

Eneseteadvustamise või müsitsismi teed kirjeldatakse „Bhagavad-gītās". Eneseteadvustamise olulisim põhimõte seisneb mõistmises, et elusolend pole mitte materiaalne keha, vaid et ta on sellest erinev, ning et tema õnn peitub igaveses elus, mis on täis õndsust ja teadmisi. Need teadmised ja õndsus on transtsendentaalsed, nii kehast kui ka mõistusest väljapoole jäävad. Eneseteadvustamise poole püüeldakse kas teadmiste omandamise, kaheksaastmelise joogasüsteemi või bhakti-jooga praktiseerimise läbi. Igas neist protsessidest peab inimene teadvustama elusolendi algolemuslikku positsiooni, tema suhteid Jumalaga, ning rakendama end tegevustesse, mis aitavad tal taastada katkenud lüli enda ja Jumala vahel, jõudes sedasi Kṛṣṇa teadvuse kõrgeima täiuslikkuse tasandile. Järgides ühte eespool nimetatud kolmest protsessist, saavutab inimene varem või hiljem lõpliku eesmärgi. Seda kinnitab Jumal teises peatükis: väikseimgi areng transtsendentaalsel teel annab inimesele suure lootuse vabanemiseks. Käesoleval ajastul on neist kolmest meetodist sobivaim bhakti-jooga, kuna see on otseseim tee Jumala teadvustamiseks. Et olla selles kahekordselt kindel, palub Arjuna Jumalat oma eelnevat ütlust veel kord kinnitada. Inimene võib siiralt asuda eneseteadvustamise teele, kuid selleni püüdlemine teadmiste arendamise ja kaheksaastmelise joogasüsteemi läbi on käesoleval ajal üldiselt äärmiselt raske. Seepärast võib inimene neid protsesse järgides, suurtest jõupingutustest hoolimata, erinevatel põhjustel edu mitte saavutada. Esiteks võib inimesel jääda vajaka tõsidusest valitud protsessi järgimisel. Asuda transtsendentaalsele teele tähendab nii või teisiti illusoorsele energiale sõja kuulutamist. Seega kui inimene püüab illusoorse energia küüniste vahelt vabaks pääseda, heidab illusoorne energia ta teele erinevaid ahvatlusi. Materiaalse looduse guṇad juba niigi ahvatlevad tingimustest sõltuvat hinge ning oht nendele ahvatlustele järele anda jääb ka transtsendentaalseid põhimõtteid järgides. Selle kohta öeldakse yogāc calita-mānaṣaḥ – transtsendentaalselt teelt kõrvalekaldumine. Arjuna esitab küsimuse eneseteadvustamise teelt kõrvalekaldumise tagajärgede kohta.