TEXT 32

Verš

Texte

ātmaupamyena sarvatra
samaṁ paśyati yo ’rjuna
sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ
sa yogī paramo mataḥ

Synonyma

Synonyms

ātma — s vlastním já; aupamyena — přirovnáním; sarvatra — všude; samam — stejně; paśyati — vidí; yaḥ — ten, kdo; arjuna — Arjuno; sukham — štěstí; vā — nebo; yadi — jestliže; vā — nebo; duḥkham — neštěstí; saḥ — takový; yogī — transcendentalista; paramaḥ — dokonalý; mataḥ — je považován.

ātma: avec soi-même; aupamyena: en comparaison; sarvatra: partout; samam: l’égalité; paśyati: voit; yaḥ: celui qui; arjuna: ô Arjuna; sukham: le bonheur; vā: ou; yadi: si; vā: ou; duḥkham: le malheur; saḥ: un tel; yogī: le spiritualiste; paramaḥ: parfait; mataḥ: est considéré.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.

Le parfait yogī, ô Arjuna, voit à travers sa propre expérience l’égalité de tous les êtres, dans le bonheur comme dans le malheur.

Význam

Purport

Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy.

L’être qui a conscience de Kṛṣṇa est le parfait yogī. Du fait de son expérience personnelle, il est conscient des joies et des peines de chacun. La douleur se manifeste quand l’être oublie le lien qui l’unit à Kṛṣṇa, et le bonheur lorsqu’il sait que le Seigneur est le bénéficiaire ultime du fruit des actes de l’homme, le possesseur de l’ensemble des pays et des planètes, et l’ami le plus sincère de tous les êtres. Le yogī accompli comprend que, pour avoir oublié le lien qui l’unit à Kṛṣṇa, l’être conditionné par les trois guṇas doit subir les trois types de souffrances matérielles. Parce qu’il est lui-même heureux, il s’efforce de faire partager à tous la connaissance de Kṛṣṇa. Œuvrant ainsi à faire comprendre au monde combien il est important de devenir conscient de Kṛṣṇa, le parfait yogī se montre le plus grand philanthrope et le serviteur le plus cher au Seigneur. Na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (B.g. 18.69).

En d’autres termes, le dévot du Seigneur est le véritable ami des hommes puisqu’il veille sans cesse à leur bonheur. Il est le meilleur des yogīs, car il ne recherche pas la perfection pour lui seul mais pour tous les êtres, et jamais ne jalouse autrui. C’est ce qui distingue le pur dévot du yogī préoccupé par sa seule élévation. Le yogī qui se retire en un endroit solitaire pour se vouer à la méditation peut ne pas être aussi parfait que le dévot qui s’efforce de tout son cœur de conduire chaque homme vers la conscience de Kṛṣṇa.