Skip to main content

TEXT 32

TEXT 32

Verš

Text

ātmaupamyena sarvatra
samaṁ paśyati yo ’rjuna
sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ
sa yogī paramo mataḥ
ātmaupamyena sarvatra
samaṁ paśyati yo ’rjuna
sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ
sa yogī paramo mataḥ

Synonyma

Synonyms

ātma — s vlastním já; aupamyena — přirovnáním; sarvatra — všude; samam — stejně; paśyati — vidí; yaḥ — ten, kdo; arjuna — Arjuno; sukham — štěstí; — nebo; yadi — jestliže; — nebo; duḥkham — neštěstí; saḥ — takový; yogī — transcendentalista; paramaḥ — dokonalý; mataḥ — je považován.

ātma — with his self; aupamyena — by comparison; sarvatra — everywhere; samam — equally; paśyati — sees; yaḥ — he who; arjuna — O Arjuna; sukham — happiness; — or; yadi — if; — or; duḥkham — distress; saḥ — such; yogī — a transcendentalist; paramaḥ — perfect; mataḥ — is considered.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.

He is a perfect yogī who, by comparison to his own self, sees the true equality of all beings, in both their happiness and their distress, O Arjuna!

Význam

Purport

Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy.

One who is Kṛṣṇa conscious is a perfect yogī; he is aware of everyone’s happiness and distress by dint of his own personal experience. The cause of the distress of a living entity is forgetfulness of his relationship with God. And the cause of happiness is knowing Kṛṣṇa to be the supreme enjoyer of all the activities of the human being, the proprietor of all lands and planets, and the sincerest friend of all living entities. The perfect yogī knows that the living being who is conditioned by the modes of material nature is subjected to the threefold material miseries due to forgetfulness of his relationship with Kṛṣṇa. And because one in Kṛṣṇa consciousness is happy, he tries to distribute the knowledge of Kṛṣṇa everywhere. Since the perfect yogī tries to broadcast the importance of becoming Kṛṣṇa conscious, he is the best philanthropist in the world, and he is the dearest servitor of the Lord. Na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). In other words, a devotee of the Lord always looks to the welfare of all living entities, and in this way he is factually the friend of everyone. He is the best yogī because he does not desire perfection in yoga for his personal benefit, but tries for others also. He does not envy his fellow living entities. Here is a contrast between a pure devotee of the Lord and a yogī interested only in his personal elevation. The yogī who has withdrawn to a secluded place in order to meditate perfectly may not be as perfect as a devotee who is trying his best to turn every man toward Kṛṣṇa consciousness.