TEXT 25

Verš

Texte

śanaiḥ śanair uparamed
buddhyā dhṛti-gṛhītayā
ātma-saṁsthaṁ manaḥ kṛtvā
na kiñcid api cintayet

Synonyma

Synonyms

śanaiḥ — postupně; śanaiḥ — krok za krokem; uparamet — má zastavit; buddhyā — inteligencí; dhṛti-gṛhītayā — opírající se o přesvědčení; ātma-saṁstham — spočívající na úrovni transcendence; manaḥ — mysl; kṛtvā — činící; na — ne; kiñcit — na cokoliv jiného; api — ani; cintayet — má myslet.

śanaiḥ: graduellement; śanaiḥ: pas à pas; uparamet: on doit; buddhyā: par l’intelligence; dhṛti-gṛhītayā: soutenue par la conviction; ātma-saṁstham: situé dans la transcendance; manaḥ: le mental; kṛtvā: faisant ainsi; na: rien; kiñcit: d’autre; api: même; cintayet: ne doit penser à.

Překlad

Translation

Postupně, krok za krokem, by se měl prostřednictvím inteligence podporované pevným přesvědčením ustálit v tranzu. Tak se má jeho mysl upírat na vlastní já a nemyslet na nic jiného.

Guidée par une ferme conviction, l’intelligence doit permettre d’atteindre graduellement à la transcendance. On peut alors fixer son esprit sur l’Être Suprême et ne plus penser à rien d’autre.

Význam

Purport

Na základě náležitého přesvědčení a inteligence je třeba postupně upustit od smyslových činností. To se nazývá pratyāhāra. Mysl, ovládaná přesvědčením, meditací a odpoutána od činností smyslů, má být ustálena v tranzu neboli samādhi; tehdy již nehrozí, že by se vrátila k hmotnému pojetí života. Jinými slovy — živá bytost je ve styku s hmotou tak dlouho, dokud existuje hmotné tělo, ale přesto by neměla uvažovat o uspokojování smyslů. Nemá myslet na žádný požitek kromě požitku Nejvyššího Já. Tohoto stavu může snadno dosáhnout, když bude přímo rozvíjet vědomí Kṛṣṇy.

Par la force de sa conviction et par l’entremise de son intelligence, l’homme doit graduellement atteindre le pratyāhāra, étape où cesse toute action sensorielle. Une fois que sa ferme conviction, la méditation et l’arrêt de l’activité des sens lui ont permis de dominer le mental, le yogī doit se fixer dans le samādhi, l’extase méditative, où il ne risque plus de choir. En d’autres termes, bien que l’on soit contraint, tant que le corps existe, de rester en contact avec la matière, il ne faut pas méditer sur les plaisirs des sens. La seule satisfaction qu’on doive rechercher est celle de l’Âme Suprême. Cet objectif est du reste aisément atteint lorsqu’on pratique d’emblée la conscience de Kṛṣṇa.