TEXT 15
TEXT 15
Verš
Texte
yogī niyata-mānasaḥ
śāntiṁ nirvāṇa-paramāṁ
mat-saṁsthām adhigacchati
yogī niyata-mānasaḥ
śāntiṁ nirvāṇa-paramāṁ
mat-saṁsthām adhigacchati
Synonyma
Synonyms
yuñjan — praktikující; evam — jak bylo uvedeno výše; sadā — neustále; ātmānam — tělo, mysl a duši; yogī — transcendentalista-mystik; niyata-mānasaḥ — s ovládnutou myslí; śāntim — klid a mír; nirvāṇa-paramām — ukončení hmotné existence; mat-saṁsthām — duchovního nebe (království Boha); adhigacchati — dosáhne.
yuñjan: en pratiquant; evam: comme il a été dit ci-dessus; sadā: constamment; ātmānam: le corps, le mental, l’âme; yogī: le spiritualiste mystique; niyata-mānasaḥ: avec le mental maîtrisé; śāntim: la paix; nirvāṇa-paramām: la fin de l’existence matérielle; mat-saṁsthām: le monde spirituel (le royaume de Dieu); adhigacchati: atteint.
Překlad
Translation
Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
Ainsi, parce qu’en maîtrisant constamment son corps, son mental et ses actes, le yogī délaisse la vie matérielle, il atteint le royaume de Dieu [la demeure de Kṛṣṇa].
Význam
Purport
Nyní je jasně popsán konečný cíl provádění yogy. Yoga není určena k dosažení hmotných možností jakéhokoliv druhu—má umožnit ukončení hmotné existence. Ten, kdo chce yogou zlepšit zdraví nebo usiluje o hmotnou dokonalost, není podle Bhagavad-gīty yogī. Ukončení hmotné existence také neznamená, že živá bytost vstoupí do “prázdnoty”. Prázdnota je pouhý mýtus; nic takového ve stvoření Pána neexistuje. Ukončením hmotného bytí se ve skutečnosti rozumí, že každý se může dostat do duchovního nebe, Pánova sídla. Sídlo Pána je také jasně popsáno v Bhagavad-gītě — jako místo, kde není zapotřebí Slunce, Měsíce či elektřiny. Všechny planety v duchovním království září a osvětlují se samy, stejně jako Slunce v hmotném vesmíru. Boží království je všude, ale duchovní nebe a planety v něm jsou paraṁ dhāma, svrchovaná sídla.
Ce verset exprime de façon claire le but ultime du yoga. Il ne s’agit pas en effet de chercher à améliorer ses conditions de vie matérielle, mais de mettre fin à l’existence en ce monde. D’après la Bhagavad-gītā, celui qui pratique le yoga pour vivre plus confortablement ou jouir d’une meilleure santé n’est pas un yogī.
Mettre un terme à l’existence matérielle ne veut pas dire se fondre dans un « vide », par ailleurs mythique, puisque nul vide n’existe dans la création de Dieu. Mettre un terme à l’existence matérielle, c’est s’ouvrir la porte du monde spirituel, de la demeure du Seigneur, lieu, dit la Bhagavad-gītā, où la lumière ne vient ni du soleil, ni de la lune, ni de l’énergie électrique, mais où chaque planète, comme notre soleil, répand sa propre lumière. En un sens, on peut dire que le royaume de Dieu est partout; mais le monde spirituel dont nous parlons ici en est la partie supérieure, le paraṁ dhāma.
Yogī, který zná vlastní já a dokonale poznal Pána Kṛṣṇu — jak zde sám Pán jasně říká (mat-cittaḥ, mat-paraḥ, mat-saṁsthām) — může dosáhnout skutečného klidu a nakonec dospět do Jeho nejvyššího sídla, na Kṛṣṇaloku, zvanou též Goloka Vṛndāvana. V Brahma-saṁhitě (5.37) je jasně řečeno: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ — přestože se Pán neustále zdržuje ve svém sídle jménem Goloka, je prostřednictvím svých vyšších duchovních energií zároveň všeprostupujícím Brahmanem a lokalizovanou Paramātmou. Nikdo nemůže dosáhnout duchovního nebe (Vaikuṇṭhy) či proniknout do Pánova věčného sídla (na Goloku Vṛndāvanu) bez náležitého poznání Kṛṣṇy a Jeho úplné expanze, Viṣṇua. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je tedy dokonalým yogīnem, neboť jeho mysl je vždy pohroužená do Kṛṣṇových činností (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Také z Ved (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) se dozvídáme: tam eva viditvāti mṛtyum eti — “Živá bytost může zdolat zrození a smrt jedině poznáním Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.” Dokonalostí yogy je tedy osvobození od hmotné existence; ne nějaká kouzla nebo gymnastické kousky používané ke klamání nevinných lidí.
Le yogī réalisé, parfaitement conscient de la nature de Kṛṣṇa, connaît la véritable paix et finit par atteindre la demeure suprême, appelée Kṛṣṇaloka ou Goloka Vṛndāvana. Ceci est confirmé dans ce verset et dans le précédent par les mots mat-cittaḥ, mat-paraḥ et mat-saṁsthām. Le Seigneur, nous dit la Brahma-saṁhitā (5.37), réside perpétuellement à Goloka Vṛndāvana (goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ), mais Se manifeste aussi, à travers Ses énergies spirituelles supérieures, en chaque être sous la forme du Paramātmā, de même que sous la forme du Brahman omniprésent. Nul ne peut entrer dans le monde spirituel (Vaikuṇṭha) ou vivre dans la demeure éternelle du Seigneur (Goloka Vṛndāvana) à moins de comprendre parfaitement la nature de Kṛṣṇa, ainsi que celle de Viṣṇu, Son émanation plénière. Ainsi, celui qui agit dans la conscience de Kṛṣṇa, qui immerge constamment son mental dans les multiples activités de Kṛṣṇa (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), est le parfait yogī.
Dans les Védas également (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) nous apprenons: tam eva viditvāti mṛtyum eti – « Le seul moyen d’échapper à la naissance et à la mort est de réaliser Kṛṣṇa, la Personne Suprême. » En d’autres termes, on atteint la perfection du yoga en se libérant de l’existence matérielle, et non en passant maître dans l’art de la gymnastique ou de la magie pour tromper les innocents.