Skip to main content

TEXTS 13-14

VERSOS 13-14

Verš

Texto

samaṁ kāya-śiro-grīvaṁ
dhārayann acalaṁ sthiraḥ
samprekṣya nāsikāgraṁ svaṁ
diśaś cānavalokayan
samaṁ kāya-śiro-grīvaṁ
dhārayann acalaṁ sthiraḥ
samprekṣya nāsikāgraṁ svaṁ
diśaś cānavalokayan
praśāntātmā vigata-bhīr
brahmacāri-vrate sthitaḥ
manaḥ saṁyamya mac-citto
yukta āsīta mat-paraḥ
praśāntātmā vigata-bhīr
brahmacāri-vrate sthitaḥ
manaḥ saṁyamya mac-citto
yukta āsīta mat-paraḥ

Synonyma

Sinônimos

samam — zpříma; kāya — tělo; śiraḥ — hlavu; grīvam — šíji; dhārayan — držící; acalam — nehybný; sthiraḥ — stálý; samprekṣya — hledící; nāsikā — nosu; agram — na špičku; svam — svou; diśaḥ — na všechny strany; ca — také; anavalokayan — nedívá se; praśānta — nevzrušená; ātmā — mysl; vigata-bhīḥ — prostý strachu; brahmacāri-vrate — při dodržování slibu celibátu; sthitaḥ — setrvávající; manaḥ — mysl; saṁyamya — zcela ovládající; mat — na Mě (Kṛṣṇu); cittaḥ — soustřeďující mysl; yuktaḥ — pravý yogī; āsīta — má sedět; mat — Mě; paraḥ — vrcholný cíl.

samam — eretos; kāya — corpo; śiraḥ — cabeça; grīvam — e pescoço; dhārayan — mantendo; acalam — imóvel; sthiraḥ — fixo; samprekṣya — olhando; nāsikā — do nariz; agram — para a ponta; svam — próprio; diśaḥ — em todos os lados; ca — também; anavalokayan — não olhando; praśānta — não agitada; ātmā — mente; vigata-bhīḥ — sem medo; brahmacāri-vrate — no voto de celibato; sthitaḥ — situado; manaḥ — mente; saṁyamya — dominando por completo; mat — em Mim (Kṛṣṇa); cittaḥ — concentrando a mente; yuktaḥ — o verdadeiro yogī; āsīta — deve sentar-se; mat — a Mim; paraḥ — a meta última.

Překlad

Tradução

Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.

Deve-se manter o corpo, pescoço e cabeça eretos, conservando-os em linha reta, e deve-se olhar fixamente para a ponta do nariz. Assim, com a mente plácida e subjugada, sem medo, livre por completo da vida sexual, deve-se meditar em Mim dentro do coração e ver a Mim como a meta última da vida.

Význam

Comentário

Cílem života je znát Kṛṣṇu, jenž dlí v srdci každé živé bytosti ve čtyřruké podobě Viṣṇua, Paramātmy. Proces yogy se podstupuje pouze proto, aby yogī tuto lokalizovanou podobu Viṣṇua mohl objevit a vidět. Lokalizovaná viṣṇu-mūrti je úplným zastoupením Kṛṣṇy v našem srdci. Takzvaný yogī, jehož zájmem není poznat tuto podobu, jen zbytečně napodobuje yogu a ztrácí čas. Kṛṣṇa je vrcholným cílem života a viṣṇu-mūrti v srdcích všech je cílem yogy. Aby někdo mohl vnímat tuto viṣṇu-mūrti v srdci, musí se zcela zdržet pohlavního života; proto musí odejít z domova do ústraní, kde má žít sám a sedět podle výše uvedeného popisu. Není možné, aby se každý den doma nebo někde jinde oddával sexu, přitom navštěvoval takzvané kurzy yogy a tak se stal yogīnem. Musí se učit ovládat mysl a vyhýbat se všem druhům smyslového požitku, z nichž je sex tím hlavním. V pravidlech celibátu, které sepsal velký mudrc Yājñavalkya, stojí:

O objetivo da vida é conhecer Kṛṣṇa, que está situado no coração de cada ser vivo como Paramātmā, a forma de Viṣṇu de quatro braços. Pratica-se o processo de yoga para descobrir e ver esta forma localizada de Viṣṇu, e não com alguma outra finalidade. A viṣṇu-mūrti localizada é a representação plenária de Kṛṣṇa que mora em nosso coração. Quem não está se preparando para compreender esta viṣṇu-mūrti ocupa-se inutilmente em yoga simulada e com certeza está perdendo seu tempo. Kṛṣṇa é a meta última da vida, e a viṣṇu-mūrti situada no coração é o objeto da prática de yoga. Para perceber esta viṣṇu-mūrti dentro do coração, é necessário observar completa abstinência da vida sexual; por isso, deve-se deixar o lar e viver sozinho num lugar isolado, permanecendo sentado como se mencionou acima. Ninguém pode desfrutar de vida sexual diariamente em casa ou em outro lugar e participar de uma presumível aula de yoga e dessa maneira tornar-se um yogī. Deve-se praticar o controle da mente e a privação de todas as espécies de gozo dos sentidos, cujo elemento predominante é a vida sexual. Nas regras de celibato escritas pelo grande sábio Yājñavalkya afirma-se:

karmaṇā manasā vācā
sarvāvasthāsu sarvadā
sarvatra maithuna-tyāgo
brahmacaryaṁ pracakṣate
karmaṇā manasā vācā
sarvāvasthāsu sarvadā
sarvatra maithuna-tyāgo
brahmacaryaṁ pracakṣate

“Slib brahmacaryi má živé bytosti pomoci úplně se zdržet sexuálních projevů v činech, slovech a mysli — vždy, všude a za všech okolností.” Nikdo nemůže provádět pravou yogu tím, že se bude oddávat sexu. Brahmacarya se proto učí již od dětství, kdy ještě člověk o pohlavním životě nic neví. Chlapci jsou v pěti letech posíláni do gurukuly neboli místa, kde žije duchovní učitel, pod jehož vedením se učí přísné disciplíně života brahmacārīnů. Bez této průpravy nemůže nikdo dosáhnout pokroku v žádné yoze, ať je to dhyāna, jñāna nebo bhakti. Ten, kdo se však řídí védskými zásadami manželského života a má pohlavní styk pouze se svou ženou (a to usměrněný), je rovněž nazýván brahmacārī. Takový zdrženlivý hospodář-brahmacārī může být přijat do školy bhakti. Školy jñāny a dhyāny ovšem tyto brahmacārīny nepřijímají a vyžadují naprostou zdrženlivost, bez kompromisu. Škola bhakti dovoluje hospodáři-brahmacārīnovi usměrněný pohlavní život, protože bhakti-yoga má takovou moc, že oddaný zaměstnaný touto službou na vyšší úrovni, službou Pánu — přirozeně ztrácí zájem o sex. V Bhagavad-gītě (2.59) čteme:

“O voto de brahmacarya presta-se a ajudar alguém a abster-se por completo da vida sexual em atos, palavras e mente — em todas as ocasiões, em todas as circunstâncias e em todos os lugares.” Ninguém pode realizar a correta prática da yoga entregando-se à vida sexual. Por isso, ensina-se brahmacarya desde a infância, quando não se tem conhecimento sobre vida sexual. Com a idade de cinco anos, as crianças são enviadas ao gurukula, ou a casa do mestre espiritual, e o mestre treina os meninos na disciplina severa que fará deles verdadeiros brahmacārīs. Sem essa prática, ninguém pode progredir em nenhuma yoga, seja ela dhyāna, jñāna ou bhakti. Entretanto, aquele que segue as regras e regulações da vida de casado, tendo relações sexuais apenas com sua esposa (e isso também sob regulação), também é chamado brahmacārī. Este chefe de família, que praticamente vive como um brahmacārī controlado, pode ser aceito na escola bhakti, mas as escolas jñāna e dhyāna não admitem nem mesmo tais chefes de família. Elas exigem abstinência completa, e não fazem concessão alguma. Na escola bhakti, o chefe de família em regime de brahmacārī pode ter uma vida sexual controlada porque o culto de bhakti-yoga é tão poderoso que ele perde automaticamente a atração sexual, por se ocupar no superior serviço ao Senhor. No Bhagavad-gītā (2.59), afirma-se:

viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate
viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate

Zatímco jiní se musí od smyslového požitku násilím odvracet, oddaný Pána od něho upouští přirozeně, jelikož poznal vyšší chuť. Nikdo jiný než oddaný o této vyšší chuti neví.

Os outros são forçados a abster-se do gozo dos sentidos, mas o devoto do Senhor abstém-se automaticamente porque já saboreia um gosto superior. A não ser o devoto, nenhuma outra pessoa conhece esse gosto superior.

Vigata-bhīḥ — beze strachu můžeme být jedině tehdy, když jsme si plně vědomi Kṛṣṇy. Podmíněná duše se bojí proto, že má zvrácenou paměť neboli že zapomněla na svůj věčný vztah s Kṛṣṇou. V Bhāgavatamu (11.2.37) stojí: bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syād īśād apetasya viparyayo 'smṛtiḥ — vědomí Kṛṣṇy je jediným možným základem pro stav beze strachu. Dokonalého provádění yogy je proto schopný ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy. A jelikož je konečným cílem yogy vidět Pána ve svém nitru, je již nyní nejlepším ze všech yogínů. Zde uvedené zásady zmíněného systému yogy se viditelně liší od zásad takzvaných jógových spolků, které jsou dnes populární.

Vigata-bhīḥ. Quem não está em plena consciência de Kṛṣṇa não pode ser destemido. A alma condicionada sente medo porque tem memória esvaecida, ou seja, porque se esqueceu de sua eterna relação com Kṛṣṇa. O Bhāgavatam (11.2.37) diz que bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syād īśād apetasya viparyayo ’smṛtiḥ. A consciência de Kṛṣṇa é a única base para o destemor. Portanto, a prática perfeita é possível para alguém que é consciente de Kṛṣṇa. E como a meta última da prática de yoga é ver o Senhor dentro de si, quem é consciente de Kṛṣṇa já é o melhor dos yogīs. Os princípios do sistema de yoga mencionados nesta passagem são diferentes daqueles das populares “sociedades de yoga”.