TEXT 7

VERŠ 7

Verš

yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate

Synonyma

yoga-yuktaḥ — zaměstnaný oddanou službou; viśuddha-ātmā — očištěná duše; vijita-ātmā — kdo ovládá sám sebe; jita-indriyaḥ — kdo přemohl smysly; sarva-bhūta — ke všem živým bytostem; ātma-bhūta-ātmā — soucitný; kurvan api — přestože jedná; na — nikdy; lipyate — je zapleten.

yoga-yuktaḥ — zamestnaný oddanou službou; viśuddha-ātmā — očistená duša; vijita-ātmā — kto sa ovláda; jita-indriyaḥ — pokoril svoje zmysly; sarva-bhūta — k všetkým živým bytostiam; ātma-bhūta-ātmā — súcitný; kurvan api — hoci koná; na — nikdy; lipyate — nie je zapletený.

Překlad

Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.

Človek konajúci s čistou oddanosťou, ktorý je dokonalou dušou a ktorý ovláda myseľ a zmysly, je milý všetkým a všetci sú milí jemu. Hoci je vždy činný, nikdy sa nezapletie do následkov svojich činov.

Význam

Ten, kdo se prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy nachází na cestě osvobození, je každé živé bytosti nesmírně drahý a každá živá bytost je drahá jemu. Je to díky tomu, že si je vědom Kṛṣṇy. Nedokáže žádnou živou bytost považovat za oddělenou od Kṛṣṇy — tak jako ani listy a větve nejsou oddělené od stromu. Dobře ví, že zaléváním kořene stromu se voda dostane do všech větví a listů. Podobně se dodáváním potravy žaludku rozšíří energie automaticky po celém těle. Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, je služebníkem všech, a proto je každému velmi drahý. A jelikož svou prací uspokojuje každého, je jeho vědomí čisté. Díky čistému vědomí je jeho mysl zcela ovládnutá, a jelikož má ovládnutou mysl, jsou ovládnuté i jeho smysly. Protože má mysl neustále upřenou na Kṛṣṇu, nemůže se stát, že by ho něco od Kṛṣṇy odvedlo. Také se nemůže stát, že by své smysly zaměstnal něčím jiným než službou Pánu. Nechce poslouchat nic jiného než hovory, které se týkají Kṛṣṇy, nechce jíst nic, co nebylo nabídnuto Kṛṣṇovi, a ani někam jít, pokud to nesouvisí s Kṛṣṇou. Jeho smysly jsou tedy ovládnuté. Člověk, který má ovládnuté smysly, nedokáže nikoho napadat. Někdo se může zeptat: “Proč potom Arjuna napadal druhé (v bitvě)? Nebyl si snad vědom Kṛṣṇy?” Arjuna je napadal jen navenek, protože (jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole) všichni shromáždění na bojišti žili i nadále jako jednotlivci, neboť duši nelze zabít. Z duchovního hlediska tedy na Kuruovském bitevním poli nikdo nikoho nezabil. Jen oděv válečníků byl vyměněn z nařízení Kṛṣṇy, který byl osobně přítomný. Proto když Arjuna bojoval v bitvě na Kurukṣetře, ve skutečnosti vůbec nebojoval; pouze s úplným vědomím Kṛṣṇy plnil Kṛṣṇovy příkazy. Taková osoba není nikdy zapletena do následků svého jednání.

Kto kráča cestou vyslobodenia prostredníctvom oddanej služby, je milý všetkým živým bytostiam a všetky tvory sú milé jemu. Je to vďaka tomu, že si je vedomí Kṛṣṇu. Taký človek si nevie ani len predstaviť, že by nejaká živá bytosť mohla byť odlúčená od Kṛṣṇu, tak ako lístie a konáre nemôžu byť odlúčené od stromu. Plne si uvedomuje, že keď poleje koreň stromu, voda sa rozšíri do všetkých listov a konárov, alebo že keď dodá potravu žalúdku, energia sa automaticky roznesie do celého tela. Keď človek slúži Kṛṣṇovi, je služobníkom všetkých a všetci ho majú radi. Keďže sú všetci s jeho prácou spokojní, jeho vedomie je čisté. A pretože je jeho vedomie čisté, jeho myseľ je dokonale ovládnutá. A keďže je jeho myseľ ovládnutá, sú pod kontrolou aj jeho zmysly a neprichádza do úvahy, že by ich zamestnal niečím iným než službou Kṛṣṇovi. Jeho myseľ je stále pripútaná ku Kṛṣṇovi, a preto nie je možné, aby sa od Kṛṣṇu odlúčil. Nerád počúva rozhovory, ktoré sa netýkajú Kṛṣṇu, nikdy nezje jedlo, ktoré nebolo obetované Kṛṣṇovi, a netúži ani navštevovať miesta, ktoré nemajú nič spoločné s Kṛṣṇom. Preto sú jeho zmysly vždy ovládnuté. Človek ovládajúci svoje zmysly nedokáže nikoho ohrozovať. Môžeme sa spýtať: „Prečo bol teda Arjuna v boji agresívny? Nebol si vedomý Kṛṣṇu?“ Arjuna bol agresívny iba zdanlivo, pretože všetky osoby zhromaždené na bojisku pokračujú v žití ako jednotlivci; dušu predsa nemožno zabiť (ako už bolo vysvetlené v druhej kapitole). Takže z duchovného hľadiska na Kuruovskom bojisku nikto nezahynul. Všetci len vymenili svoje odevy na prianie Śrī Kṛṣṇu, ktorý bol na bojisku osobne prítomný. Preto Arjuna v skutočnosti vôbec nebojoval; iba vykonával Kṛṣṇove pokyny s mysľou uprenou na Neho. Takto sa človek nemôže nikdy zapliesť do následkov svojich činov.