Skip to main content

TEXT 7

7. VERS

Verš

Szöveg

yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate
yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate

Synonyma

Szó szerinti jelentés

yoga-yuktaḥ — zaměstnaný oddanou službou; viśuddha-ātmā — očištěná duše; vijita-ātmā — kdo ovládá sám sebe; jita-indriyaḥ — kdo přemohl smysly; sarva-bhūta — ke všem živým bytostem; ātma-bhūta-ātmā — soucitný; kurvan api — přestože jedná; na — nikdy; lipyate — je zapleten.

yoga-yuktaḥ – az odaadó szolgálatot végző; viśuddha-ātmā – megtisztult lélek; vijita-ātmā – önfegyelmezett; jita-indriyaḥ – legyőzött érzékű; sarva-bhūta – minden élőlénnyel; ātma-bhūta-ātmā – együtt érző; kurvan api – habár dolgozik; na – sohasem; lipyate – bonyolódik bele.

Překlad

Fordítás

Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.

Az odaadással cselekvő, elméje és érzékei fölött uralkodó tiszta lelket mindenki kedveli, és ő is mindenkit kedvel. Az ilyen embert, bár állandóan tevékeny, sohasem kötik meg tettei.

Význam

Magyarázat

Ten, kdo se prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy nachází na cestě osvobození, je každé živé bytosti nesmírně drahý a každá živá bytost je drahá jemu. Je to díky tomu, že si je vědom Kṛṣṇy. Nedokáže žádnou živou bytost považovat za oddělenou od Kṛṣṇy — tak jako ani listy a větve nejsou oddělené od stromu. Dobře ví, že zaléváním kořene stromu se voda dostane do všech větví a listů. Podobně se dodáváním potravy žaludku rozšíří energie automaticky po celém těle. Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, je služebníkem všech, a proto je každému velmi drahý. A jelikož svou prací uspokojuje každého, je jeho vědomí čisté. Díky čistému vědomí je jeho mysl zcela ovládnutá, a jelikož má ovládnutou mysl, jsou ovládnuté i jeho smysly. Protože má mysl neustále upřenou na Kṛṣṇu, nemůže se stát, že by ho něco od Kṛṣṇy odvedlo. Také se nemůže stát, že by své smysly zaměstnal něčím jiným než službou Pánu. Nechce poslouchat nic jiného než hovory, které se týkají Kṛṣṇy, nechce jíst nic, co nebylo nabídnuto Kṛṣṇovi, a ani někam jít, pokud to nesouvisí s Kṛṣṇou. Jeho smysly jsou tedy ovládnuté. Člověk, který má ovládnuté smysly, nedokáže nikoho napadat. Někdo se může zeptat: “Proč potom Arjuna napadal druhé (v bitvě)? Nebyl si snad vědom Kṛṣṇy?” Arjuna je napadal jen navenek, protože (jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole) všichni shromáždění na bojišti žili i nadále jako jednotlivci, neboť duši nelze zabít. Z duchovního hlediska tedy na Kuruovském bitevním poli nikdo nikoho nezabil. Jen oděv válečníků byl vyměněn z nařízení Kṛṣṇy, který byl osobně přítomný. Proto když Arjuna bojoval v bitvě na Kurukṣetře, ve skutečnosti vůbec nebojoval; pouze s úplným vědomím Kṛṣṇy plnil Kṛṣṇovy příkazy. Taková osoba není nikdy zapletena do následků svého jednání.

Azt, aki a Kṛṣṇa-tudat révén a felszabadulás útján halad, minden élőlény kedveli, és ő is kedvel mindenkit. Ez Kṛṣṇa-tudatának köszönhető. Egyetlen élőlényről sem gondolja, hogy Kṛṣṇától különálló, mint ahogyan a fa leveleiről és ágairól sem hiszi, hogy a fától függetlenül léteznek. Tudja jól, hogy a fa gyökerét öntözve a víz eljut minden levélhez és ághoz, a gyomor táplálása pedig automatikusan ellátja energiával az egész testet. Aki Kṛṣṇa-tudatban cselekszik, az mindenkit szolgál, ezért őt mindenki szereti. Tetteivel mindenkit elégedetté tesz, így tudata tiszta. Ennek köszönhetően teljesen ura az elméjének, s így érzékei felett is győzedelmeskedik, és mivel elméje mindig Kṛṣṇába merül, nem áll fenn annak a veszélye, hogy eltávolodik Kṛṣṇától. Az sem valószínű, hogy érzékeit mással foglalja el, mint az Úr szolgálatával. Semmi másról nem akar hallani, csak ami Kṛṣṇával kapcsolatos. Egyedül Neki felajánlott ételt akar fogyasztani, és sohasem akar olyan helyre menni, ami nem áll kapcsolatban Kṛṣṇával. Érzékei tehát fegyelmezettek, s aki uralkodik az érzékein, az nem bánt senkit. Felmerülhet a kérdés: „Akkor miért támadt Arjuna másokra (a csatában)? Talán nem volt Kṛṣṇa-tudatú?” Arjuna csupán látszólag volt támadó, mert (ahogyan a második fejezet ezt már megmagyarázta) a csatatéren összegyűlt harcosok mind folytatják egyéni életüket – a lelket nem lehet elpusztítani. Lelki szempontból így senki sem halt meg a kurukṣetrai csatamezőn, a harcosok csupán öltözéküket cserélték egy másikra, Kṛṣṇa utasítására, aki személyesen jelen volt. A kurukṣetrai csatatéren küzdő Arjuna tehát valójában egyáltalán nem harcolt, mindössze Kṛṣṇa utasításait hajtotta végre teljes Kṛṣṇa-tudatban. Az ilyen embert sohasem kötik meg a tettek visszahatásai.