Skip to main content

TEXT 5

TEXT 5

Verš

Text

yat sāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ
tad yogair api gamyate
ekaṁ sāṅkhyaṁ ca yogaṁ ca
yaḥ paśyati sa paśyati
yat sāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ
tad yogair api gamyate
ekaṁ sāṅkhyaṁ ca yogaṁ ca
yaḥ paśyati sa paśyati

Synonyma

Synonyms

yat — co; sāṅkhyaiḥ — filozofií sāṅkhyi; prāpyate — je dosaženo; sthānam — místo; tat — to; yogaiḥ — oddanou službou; api — také; gamyate — lze dosáhnout; ekam — jedno; sāṅkhyam — zkoumání; ca — a; yogam — jednání s oddaností; ca — a; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; saḥ — on; paśyati — opravdu vidí.

yat — what; sāṅkhyaiḥ — by means of Sāṅkhya philosophy; prāpyate — is achieved; sthānam — place; tat — that; yogaiḥ — by devotional service; api — also; gamyate — one can attain; ekam — one; sāṅkhyam — analytical study; ca — and; yogam — action in devotion; ca — and; yaḥ — one who; paśyati — sees; saḥ — he; paśyati — actually sees.

Překlad

Translation

Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.

One who knows that the position reached by means of analytical study can also be attained by devotional service, and who therefore sees analytical study and devotional service to be on the same level, sees things as they are.

Význam

Purport

Skutečným účelem filozofického bádání je nalézt konečný cíl života. Jelikož je tímto cílem seberealizace, není mezi závěry, jichž se dosahuje oběma výše zmíněnými procesy, žádný rozdíl. Sánkhjové filozofické zkoumání vede k závěru, že živá bytost není nedílnou částí hmotného světa, ale svrchovaného duchovního celku. Z toho plyne, že duše nemá s hmotným světem nic společného — její činy musí být v nějakém vztahu s Nejvyšším. Když jedná vědoma si Kṛṣṇy, je ve svém přirozeném postavení. V prvním procesu (sāṅkhya) musí osoba vyvinout odpoutanost od hmoty a v procesu yogy oddanosti se musí upnout k jednání spojenému s vědomím Kṛṣṇy. Ve skutečnosti jsou oba procesy stejné, i když se na první pohled zdá, že jeden vyžaduje odpoutanost a druhý připoutanost. Odpoutanost od hmoty a připoutanost ke Kṛṣṇovi jsou jedno a totéž. Ten, kdo to vidí, vidí věci v pravém světle.

The real purpose of philosophical research is to find the ultimate goal of life. Since the ultimate goal of life is self-realization, there is no difference between the conclusions reached by the two processes. By Sāṅkhya philosophical research one comes to the conclusion that a living entity is not a part and parcel of the material world but of the supreme spirit whole. Consequently, the spirit soul has nothing to do with the material world; his actions must be in some relation with the Supreme. When he acts in Kṛṣṇa consciousness, he is actually in his constitutional position. In the first process, Sāṅkhya, one has to become detached from matter, and in the devotional yoga process one has to attach himself to the work of Kṛṣṇa consciousness. Factually, both processes are the same, although superficially one process appears to involve detachment and the other process appears to involve attachment. Detachment from matter and attachment to Kṛṣṇa are one and the same. One who can see this sees things as they are.