Skip to main content

TEXT 4

VERŠ 4

Verš

Verš

sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam
sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam

Synonyma

Synonyma

sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.

sāṅkhya — analytické štúdium hmotného sveta; yogau — činnosť v oddanej službe; pṛthak — odlišuje sa; bālāḥ — menej inteligentní; pravadanti — hovoria; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — aj keď; āsthitaḥ — je umiestnený; samyak — úplne; ubhayoḥ — obidvoch; vindate — teší sa; phalam — výsledok.

Překlad

Překlad

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Iba nevedomí tvrdia, že oddaná služba (karma-yoga) sa odlišuje od analytického štúdia hmotného sveta (sāṅkhye). No naozaj učení hovoria, že správnym nasledovaním jednej z týchto ciest sa dosiahne výsledok oboch.

Význam

Význam

Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.

Cieľom analytického štúdia hmotného sveta je nájsť dušu bytia. Dušou hmotného vesmíru je Viṣṇu alebo Nadduša. Kto oddane slúži Pánovi, slúži zároveň Nadduši. Najskôr musíme nájsť koreň stromu a potom ho polievať. Svedomitý študent filozofie sāṅkhye najprv nájde koreň hmotného sveta, Viṣṇua, a potom sa s dokonalým poznaním odovzdá službe Pánovi. V podstate niet rozdielu medzi karma-yogou a sāṅkhyou, lebo cieľom oboch je Viṣṇu. Kto nepozná konečný cieľ, vraví, že obidve metódy sa od seba odlišujú, ale múdry pozná spoločný cieľ týchto rôznych ciest.