Skip to main content

TEXT 4

TEXT 4

Verš

Texte

sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam
sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam

Synonyma

Synonyms

sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.

sāṅkhya: l’étude analytique de l’univers matériel; yogau: l’action dans le service de dévotion; pṛthak: différentes; bālāḥ: les moins intelligents; pravadanti: disent; na: jamais; paṇḍitāḥ: les érudits; ekam: dans l’une; api: même si; āsthitaḥ: étant situé; samyak: complet; ubhayoḥ: des deux; vindate: jouit du; phalam: résultat.

Překlad

Translation

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Seul l’ignorant prétend que le service de dévotion [le karma-yoga] diffère de l’étude analytique du monde matériel [le sāṅkhya]. Les vrais érudits, eux, affirment que si l’on suit parfaitement l’une de ces voies, on obtient le résultat des deux.

Význam

Purport

Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.

L’étude analytique du monde matériel doit nous permettre de découvrir l’âme de toute chose. L’âme du monde matériel est Viṣṇu, l’Âme Suprême. Ainsi, qui sert le Seigneur sert du même coup l’Âme Suprême. Celui qui étudie en toute conscience la philosophie du sāṅkhya, découvre la vraie racine du monde, Viṣṇu, et fort de cette connaissance, l’arrose grâce à la pratique du service de dévotion. Dans leur essence il n’y a donc pas de différence entre le sāṅkhya et le service de dévotion puisque leur but est un: Viṣṇu. Ceux qui ignorent ce but ultime prétendent que les objectifs du sāṅkhya et du karma-yoga diffèrent, mais l’homme réfléchi sait quelle fin commune les unit.