TEXT 4

Verš

Tekst

sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam

Synonyma

Synonyms

sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.

sāṅkhya — materiaalse maailma analüütiline uurimine; yogau — pühendunud teenimisena sooritatav töö; pṛthak — erinev; bālāḥ — vähem arukad; pravadanti — ütlevad; na — mitte kunagi; paṇḍitāḥ — õpetatud; ekam — ühes; api — isegi; āsthitaḥ — asetsedes; samyak — täielik; ubhayoḥ — mõlema; vindate — naudib; phalam — tulemust.

Překlad

Translation

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Ainult teadmisteta inimesed eristavad pühendunud teenimist [karma- joogat] materiaalse maailma analüütilisest uurimisest [sāṅkhyast]. Need, kes on tõeliselt targad, ütlevad, et see, kes astub ühele neist kahest teest, saavutab nende mõlema tulemused.

Význam

Purport

Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.

Materiaalse maailma analüütilise uurimise eesmärk on tuvastada kõige eksisteeriva hing. Materiaalse maailma hingeks on Viṣṇu ehk Ülihing. Jumala pühendunud teenimine hõlmab ka Ülihinge teenimist. Ühe protsessi eesmärgiks on leida puu juur, teise eesmärgiks seda juurt kasta. Sāṅkhya filosoofia tõeline uurija leiab materiaalse maailma juure, Viṣṇu, ning seejärel rakendab end täiuslikele teadmistele toetudes Jumala teenimisse. Seepärast pole põhiolemuslikult nende kahe protsessi vahel mingit erinevust, sest mõlema eesmärk on Viṣṇu. Need, kes pole teadlikud nende protsesside lõplikest eesmärkidest, ütlevad, et sāṅkhya ja karma-jooga pole samased; see aga, kes omab põhjalikke teadmisi, on teadlik neid erinevaid protsesse ühendavast eesmärgist.