TEXT 4

Verš

Tekst

sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam

Synonyma

Synonyms

sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.

sāṅkhya — analytisk studium af den materielle verden; yogau — og arbejde i hengiven tjeneste; pṛthak — forskellige; bālāḥ — de mindre intelligente; pravadanti — siger; na — aldrig; paṇḍitāḥ — de lærde; ekam — i én; api — bare; āsthitaḥ — den, der er situeret; samyak — fuldstændig; ubhayoḥ — af begge; vindate — han nyder; phalam — resultatet.

Překlad

Translation

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Kun de uvidende hævder, at hengiven tjeneste (karma-yoga) er forskellig fra det analytiske studium af den materielle verden (sāṅkhya). Ifølge de virkelig lærde opnår den, der følger én af disse veje, resultatet af begge.

Význam

Purport

Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.

FORKLARING: Formålet med det analytiske studium af den materielle verden er at finde eksistensens sjæl. Den materielle verdens sjæl er Viṣṇu eller Oversjælen. Herrens hengivne tjeneste indebærer tjeneste til Oversjælen. Den ene metode går ud på at finde træets rod, og den anden er at vande roden. Den ægte studerende af sāṅkhya-filosofien finder den materielle verdens rod, Viṣṇu, og engagerer sig derefter i Herrens tjeneste i fuldkommen viden. I princippet er der derfor ingen forskel på de to, for målet med dem begge er Viṣṇu. De, der ikke kender det endelige mål, hævder, at formålet med sāṅkhya og karma-yoga ikke er det samme, men den, der er lærd, kender det forenende formål i disse to forskellige veje.