TEXT 29

VERŠ 29

Verš

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

Synonyma

bhoktāram — příjemce; yajña — obětí; tapasām — a askeze; sarva-loka — všech planet a polobohů na nich; mahā-īśvaram — Nejvyšší Pán; su-hṛdam — příznivec; sarva — všech; bhūtānām — živých bytostí; jñātvā — takto znající; mām — Mě (Pána Kṛṣṇu); śāntim — úlevu od hmotných strastí; ṛcchati — osoba získá.

bhoktāram — príjemcom; yajña — obetí; tapasām — pokánia a odriekania; sarva-loka — všetkých planét a polobohov; maha-īśvaram — Najvyšším Pánom; su-hṛdam — priaznivcom; sarva — všetkých; bhūtānām — bytostí; jñātvā — takto pozná; mām — Mňa, Kṛṣṇu; śāntim — oslobodenie od hmotných strastí; ṛcchati — dosiahne.

Překlad

Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.

Múdry človek, ktorý si Ma plne uvedomuje a vie, že Ja som konečným príjemcom všetkých obetí a pokánia, Najvyšším Pánom všetkých planét a polobohov a priateľom všetkých bytostí, sa oslobodí od hmotných strastí a dosiahne mier.“

Význam

Všechny podmíněné duše, které jsou v zajetí matoucí energie, se snaží v hmotném světě dosáhnout klidu a míru. Neznají však návod, jenž je předložen zde. Nejlepším klíčem k míru je poznání, že Pán Kṛṣṇa je příjemcem všech lidských činností. Lidé by měli obětovat vše transcendentální službě Pánu, protože ten je vlastníkem všech planet i s polobohy, kteří na nich žijí. Nikdo Ho nepřevyšuje; je mocnější než ti nejmocnější z polobohů — Pán Śiva a Pán Brahmā. Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) je Nejvyšší Pán popisován slovy tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram. Živé bytosti se pod vlivem iluze snaží být pány všeho, co vidí, ale ve skutečnosti je samotné ovládá hmotná energie Pána. Pán je vládcem hmotné přírody a podmíněné duše podléhají jejím přísným zákonům. Dokud neporozumějí těmto prostým skutečnostem, není možné, aby na světě dosáhly klidu a míru, individuálně ani kolektivně. Toto je porozumění vědomí Kṛṣṇy — Pán Kṛṣṇa je nejvyšší vládce a všechny živé bytosti včetně velkých polobohů jsou vůči Němu v podřízeném postavení. Dokonalého míru může každý dosáhnout jedině tehdy, když si bude plně vědom Kṛṣṇy.

Všetky podmienené duše, ktoré sa nachádzajú v zajatí iluzórnej energie, sa snažia dosiahnuť v hmotnom svete mier. Nevedia však ako. Bhagavad-gītā vysvetľuje toto tajomstvo: Śrī Kṛṣṇa je príjemcom všetkých ľudských činností. Ľudia by mali všetko obetovať v transcendentálnej službe Pánovi, pretože On je vlastníkom a vládcom všetkých planét a polobohov. Nik nie je mocnejší než On. Podľa Ved je mocnejší než najmocnejší z polobohov, ako Śiva a Brahmā — tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7). Živé bytosti sa pod vplyvom ilúzie snažia byť pánmi všetkého, čo ich obklopuje, ale v skutočnosti sú sami ovládané Pánovou hmotnou energiou. Boh je Pánom hmotnej prírody a podmienené duše sú podriadené jej zákonom. Kým nepochopíme tieto jasné fakty, nemôžeme dosiahnuť mier, ani individuálne, ani kolektívne. Taký je význam vedomia Kṛṣṇu — Śrī Kṛṣṇa je najvyšší vládca a všetky živé bytosti, vrátane mocných polobohov, sú Mu podriadené. Mier môžeme dosiahnuť, až keď si to dokonale uvedomíme.

Tato kapitola předkládá praktický popis jednání s vědomím Kṛṣṇy, všeobecně známého jako karma-yoga. Je zde zodpovězena otázka, která je předmětem myšlenkové spekulace, a to: “Jak může karma-yoga přinést osvobození?” Jednat vědom si Kṛṣṇy znamená jednat s úplným poznáním Pána jakožto vládce. Tyto činnosti se neliší od transcendentálního poznání. Bhakti-yoga je cestou přímé realizace vědomí Kṛṣṇy a jñāna-yoga je cesta, která vede k bhakti-yoze. Mít vědomí Kṛṣṇy znamená jednat na základě úplného poznání svého vztahu s Nejvyšší Absolutní Pravdou a dokonalostí tohoto vědomí je úplné poznání Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistá duše je dílčí součástí Boha, a jako taková je Jeho věčným služebníkem. Přichází do styku s māyou (iluzí), protože chce māyi vládnout, a to jí přináší mnohé útrapy. Dokud je ve styku s hmotou, musí pracovat v rámci hmotných nezbytností. Avšak vědomí Kṛṣṇy ji přivádí k duchovnímu životu, dokonce i když ještě pobývá v říši hmoty, jelikož se jedná o probouzení duchovního bytí praxí v hmotném světě. Čím je někdo pokročilejší, tím více je zbavován hmotného sevření. Pán nikomu nestraní. Vše závisí na tom, jak v praxi konáme povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, což po všech stránkách pomáhá ovládat smysly a překonat vliv touhy a hněvu. A ten, kdo je v jednání s vědomím Kṛṣṇy neochvějný a ovládá výše uvedené vášně, setrvává na transcendentální úrovni (brahma-nirvāṇa). Provádění osmistupňové mystické yogy je v jednání s vědomím Kṛṣṇy automaticky zahrnuto, protože je dosažen její konečný cíl. Stupně yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi umožňují postupný pokrok, ale to pouze předchází dokonalosti dosahované oddanou službou, která samotná může člověku přinést klid a mír. Oddaná služba je nejvyšší dokonalostí života.

V tejto kapitole je prakticky vysvetlené vedomie Kṛṣṇu, známe tiež ako karma-yoga. Okrem toho tu nájdeme odpoveď na špekulatívnu otázku, či je možné vyslobodenie pomocou karma-yogy. Konať s mysľou uprenou na Kṛṣṇu znamená byť si plne vedomý toho, že On je najvyšším vládcom. Takéto činnosti sú totožné s transcendentálnym poznaním. Skutočnosťou je, že jñāna-yoga je cesta, ktorá vedie k bhakti-yoge, a bhakti-yoga znamená priame vedomie Kṛṣṇu. Vedomie Kṛṣṇu znamená byť si vo svojich činnostiach vedomý svojho vzťahu k Najvyššiemu Pánovi a dokonalosťou tohto vedomia je úplné poznanie Śrī Kṛṣṇu, Najvyššej Božskej Osobnosti. Čistá duša je nepatrnou čiastočkou Boha a je Jeho večným služobníkom. Jej túžba vládnuť, ju však priviedla do styku s māyou (ilúziou), a to jej spôsobuje mnohé utrpenia. Dokiaľ je v styku s hmotou, musí konať podľa hmotných potrieb. Napriek tomu, že sa nachádzame v hmotnom svete, môžeme prebudiť naše duchovné vedomie a opäť získať svoju čistú duchovnú existenciu; stačí sa aktívne venovať vedomiu Kṛṣṇu. Čím väčší pokrok človek robí na tejto ceste, tým viac sa vyslobodzuje z pút hmoty. Śrī Kṛṣṇa je spravodlivý voči všetkým; všetko závisí od toho, akú snahu vynaložíme pri vykonávaní svojich povinností a do akej miery dokážeme ovládať svoje zmysly a potlačiť túžby a hnev. Keď ovládnutím vášne dosiahneme vedomie Kṛṣṇu, zostaneme na transcendentálnej úrovni zvanej brahma-nirvāṇa. Osemstupňová mystická yoga je automaticky zahrnutá vo vedomí Kṛṣṇu, pretože jej cieľ je dosiahnutý. Je isté, že človek sa môže postupne povzniesť pomocou yamy, niyamy, āsany, prāṇāyāmy, pratyahāry, dharaṇy, dhyāny a samādhi, no týchto osem stupňov je len úvodom k dokonalosti v oddanej službe, ktorá jediná môže človeka naplniť mierom. To je najvyššia dokonalosť života.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.

Takto končia Bhaktivedantove výklady k piatej kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Karma-yoga — konanie s mysľou upretou na Kṛṣṇu.“