TEXT 29

Verš

Tekst

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

Synonyma

Synonyms

bhoktāram — příjemce; yajña — obětí; tapasām — a askeze; sarva-loka — všech planet a polobohů na nich; mahā-īśvaram — Nejvyšší Pán; su-hṛdam — příznivec; sarva — všech; bhūtānām — živých bytostí; jñātvā — takto znající; mām — Mě (Pána Kṛṣṇu); śāntim — úlevu od hmotných strastí; ṛcchati — osoba získá.

bhoktāram — den begunstigede; yajña — ved ofringer; tapasām — og bodsøvelser og askese; sarva-loka — over alle planeter og deres halvguder; mahā-īśvaram — den Højeste Herre; su-hṛdam — velgøreren; sarva — af alle; bhūtānām — de levende væsener; jñātvā — efter således at have forstået; mām — Mig (Herren Kṛṣṇa); śāntim — lindring fra materielle kvaler; ṛcchati — han opnår.

Překlad

Translation

Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.

En person, der er i fuld bevidsthed om Mig og kender Mig som den endelige nyder af alle former for offerhandling og askese, som den Højeste Herre over alle planeter og halvguder og som alle levende væseners velgører og velynder, opnår fred fra de materielle lidelser.

Význam

Purport

Všechny podmíněné duše, které jsou v zajetí matoucí energie, se snaží v hmotném světě dosáhnout klidu a míru. Neznají však návod, jenž je předložen zde. Nejlepším klíčem k míru je poznání, že Pán Kṛṣṇa je příjemcem všech lidských činností. Lidé by měli obětovat vše transcendentální službě Pánu, protože ten je vlastníkem všech planet i s polobohy, kteří na nich žijí. Nikdo Ho nepřevyšuje; je mocnější než ti nejmocnější z polobohů — Pán Śiva a Pán Brahmā. Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) je Nejvyšší Pán popisován slovy tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram. Živé bytosti se pod vlivem iluze snaží být pány všeho, co vidí, ale ve skutečnosti je samotné ovládá hmotná energie Pána. Pán je vládcem hmotné přírody a podmíněné duše podléhají jejím přísným zákonům. Dokud neporozumějí těmto prostým skutečnostem, není možné, aby na světě dosáhly klidu a míru, individuálně ani kolektivně. Toto je porozumění vědomí Kṛṣṇy — Pán Kṛṣṇa je nejvyšší vládce a všechny živé bytosti včetně velkých polobohů jsou vůči Němu v podřízeném postavení. Dokonalého míru může každý dosáhnout jedině tehdy, když si bude plně vědom Kṛṣṇy.

FORKLARING: De betingede sjæle, der er i kløerne på den illusoriske energi, er alle ivrige efter at få fred i den materielle verden. Men de kender ikke opskriften på fred, som den bliver forklaret i denne del af Bhagavad-gītā. Den bedste fredsformular er slet og ret denne: Herren Kṛṣṇa er den begunstigede nyder af alle menneskets aktiviteter. Mennesker bør give alt til Herrens transcendentale tjeneste, for Han er ejeren af alle planeter og halvguderne derpå. Ingen er større end Ham. Han er større end de største halvguder, Herren Śiva og Herren Brahmā. I Vedaerne (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) bliver Herren beskrevet som tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram. Under illusionens fortryllelse prøver de levende væsener at blive herrer over alt, de ser, men i virkeligheden ligger de under for Herrens materielle energi. Herren er herskeren over den materielle natur, og de betingede sjæle er underlagt den materielle naturs strenge love. Medmindre man forstår disse nøgne kendsgerninger, kan det ikke lade sig gøre at få fred i verden, hverken individuelt eller kollektivt. Dette er, hvad Kṛṣṇa-bevidsthed indebærer: Herren Kṛṣṇa er den højeste hersker, og alle levende væsener inklusive de store halvguder er Hans underordnede. Man kan kun opnå perfekt fred i fuldstændig Kṛṣṇa-bevidsthed.

Tato kapitola předkládá praktický popis jednání s vědomím Kṛṣṇy, všeobecně známého jako karma-yoga. Je zde zodpovězena otázka, která je předmětem myšlenkové spekulace, a to: “Jak může karma-yoga přinést osvobození?” Jednat vědom si Kṛṣṇy znamená jednat s úplným poznáním Pána jakožto vládce. Tyto činnosti se neliší od transcendentálního poznání. Bhakti-yoga je cestou přímé realizace vědomí Kṛṣṇy a jñāna-yoga je cesta, která vede k bhakti-yoze. Mít vědomí Kṛṣṇy znamená jednat na základě úplného poznání svého vztahu s Nejvyšší Absolutní Pravdou a dokonalostí tohoto vědomí je úplné poznání Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistá duše je dílčí součástí Boha, a jako taková je Jeho věčným služebníkem. Přichází do styku s māyou (iluzí), protože chce māyi vládnout, a to jí přináší mnohé útrapy. Dokud je ve styku s hmotou, musí pracovat v rámci hmotných nezbytností. Avšak vědomí Kṛṣṇy ji přivádí k duchovnímu životu, dokonce i když ještě pobývá v říši hmoty, jelikož se jedná o probouzení duchovního bytí praxí v hmotném světě. Čím je někdo pokročilejší, tím více je zbavován hmotného sevření. Pán nikomu nestraní. Vše závisí na tom, jak v praxi konáme povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, což po všech stránkách pomáhá ovládat smysly a překonat vliv touhy a hněvu. A ten, kdo je v jednání s vědomím Kṛṣṇy neochvějný a ovládá výše uvedené vášně, setrvává na transcendentální úrovni (brahma-nirvāṇa). Provádění osmistupňové mystické yogy je v jednání s vědomím Kṛṣṇy automaticky zahrnuto, protože je dosažen její konečný cíl. Stupně yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi umožňují postupný pokrok, ale to pouze předchází dokonalosti dosahované oddanou službou, která samotná může člověku přinést klid a mír. Oddaná služba je nejvyšší dokonalostí života.

Kapitel 5 er en praktisk forklaring af Kṛṣṇa-bevidsthed, der almindeligvis kaldes karma-yoga. Hermed besvares det mentalt spekulative spørgsmål om, hvorledes karma-yoga kan føre til befrielse. At handle i Kṛṣṇa-bevidsthed er at arbejde i fuldstændig viden om Herren som herskeren. Den slags arbejde er ikke forskelligt fra transcendental viden. Direkte Kṛṣṇa-bevidsthed er bhakti-yoga, og jñāna-yoga er en vej, der fører til bhakti-yoga. Kṛṣṇa-bevidsthed betyder at handle i fuld viden om sit forhold til den Højeste Absolutte, og fuldendelsen af denne bevidsthed munder ud i fuld kundskab om Kṛṣṇa, Guddommens Højeste Personlighed. En ren sjæl er Guds evige tjener som Hans fragmentariske uadskillelige del. Han (sjælen) kommer i kontakt med māyā, illusion, på grund af sit ønske om at herske over māyā, og det er grunden til hans mange lidelser. Så længe man er i kontakt med materie, bliver man nødt til at handle på sine materielle behov. Kṛṣṇa-bevidsthed fører imidlertid én til åndeligt liv, selv mens man stadig befinder sig under materiens domæne, for det er en vækkelse af ens åndelige eksistens igennem en praksis af den i den materielle verden. Jo mere avanceret man er, desto mere befries man fra materiens kløer. Herren er ikke partisk over for nogen. Det hele afhænger af ens praktiske udøvelse af Kṛṣṇa- bevidste pligter, der hjælper én til at beherske sanserne i alle henseender og overvinde indflydelsen fra begær og vrede. Og den, der står fast i Kṛṣṇa-bevidsthed ved at beherske de ovennævnte lidenskaber, er virkelig situeret på det transcendentale plan eller brahma-nirvāṇa. Den ottefoldige yoga-mystik praktiseres automatisk i Kṛṣṇa-bevidsthed, for det endelige formål tjenes. Udøvelsen af yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna og samādhi er en gradvis ophøjelsesproces. Men disse er kun forløbere for fuldkommenheden i hengiven tjeneste, der alene kan skænke fred til mennesket. Hengiven tjeneste er livets højeste fuldkommenhed.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.

Således ender Bhaktivedanta-forklaringerne af Śrīmad Bhagavad-gītās 5. kapitel, Karma-yoga – handling i Kṛṣṇa-bevidsthed.