Skip to main content

TEXTS 27-28

27 – 28. VERS

Verš

Szöveg

sparśān kṛtvā bahir bāhyāṁś
cakṣuś caivāntare bhruvoḥ
prāṇāpānau samau kṛtvā
nāsābhyantara-cāriṇau
sparśān kṛtvā bahir bāhyāṁś
cakṣuś caivāntare bhruvoḥ
prāṇāpānau samau kṛtvā
nāsābhyantara-cāriṇau
yatendriya-mano-buddhir
munir mokṣa-parāyaṇaḥ
vigatecchā-bhaya-krodho
yaḥ sadā mukta eva saḥ
yatendriya-mano-buddhir
munir mokṣa-parāyaṇaḥ
vigatecchā-bhaya-krodho
yaḥ sadā mukta eva saḥ

Synonyma

Szó szerinti jelentés

sparśān — objekty smyslového vnímání, jako je například zvuk; kṛtvā — udržující; bahiḥ — vnější; bāhyān — nepodstatné; cakṣuḥ — oči; ca — rovněž; eva — zajisté; antare — mezi; bhruvoḥ — obočí; prāṇa-apānau — vzduch proudící nahoru a vzduch proudící dolů; samau — ustálené, nehybné; kṛtvā — udržující; nāsa-abhyantara — v nosních dírkách; cāriṇau — vanoucí; yata — ovládnuté; indriya — smysly; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; muniḥ — transcendentalista; mokṣa — k osvobození; parāyaṇaḥ — směřující; vigata — když opustil; icchā — přání; bhaya — strach; krodhaḥ — hněv; yaḥ — ten, kdo; sadā — vždy; muktaḥ — osvobozený; eva — jistě; saḥ — on je.

sparśān – érzéktárgyakat, például a hangot; kṛtvā – tartva; bahiḥ – kívül; bāhyān – a feleslegeseket; cakṣuḥ – szemeket; ca – szintén; eva – bizony; antare – között; bhruvoḥ – a szemöldökök; prāṇa-apānau – fel- és lefelé mozgó levegőt; samau – beszüntetve; kṛtvā – visszatartva; nāsa-abhyantara – az orrlyukakban; cāriṇau – fújó; yata – szabályozott; indriya – érzékű; manaḥ – elméjű; buddhiḥ – értelmű; muniḥ – transzcendentalista; mokṣa – felszabadulásra; parāyaṇaḥ – szánt; vigata – elhagyott; icchā – vágyú; bhaya – félelmű; krodhaḥ – dühű; yaḥ – aki; sadā – mindig; muktaḥ – felszabadult; eva – bizony; saḥ – ő.

Překlad

Fordítás

Když se transcendentalista zaměřený na osvobození odvrátí od všech vnějších smyslových objektů, když upře pohled mezi obočí a zastaví vcházející a vycházející dech v nosních dírkách—čímž ovládne mysl, smysly a inteligenci — oprostí se od touhy, strachu a hněvu. Ten, kdo stále setrvává v tomto stavu, je bezesporu osvobozený.

Amikor kizárja valamennyi külső érzéki tárgyat, szemét és tekintetét a két szemöldök közé rögzíti, a ki- és belélegzést az orrlyukakban tartja, ezáltal szabályozva az elmét, az érzékeket és az értelmet, a felszabadulásra törekvő transzcendentalista megszabadul a vágyaktól, a félelemtől és a haragtól. Aki mindig ebben az állapotban van, az bizonyosan felszabadult.

Význam

Magyarázat

Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, může okamžitě poznat svou duchovní totožnost, a pak prostřednictvím oddané služby i Nejvyššího Pána. Když je v oddané službě stálý, dosáhne transcendentálního postavení, kdy může pociťovat přítomnost Pána při svém jednání. Tento stav se nazývá osvobození na úrovni Nejvyššího.

Kṛṣṇa-tudatban cselekedve az ember azonnal megismeri lelki önazonosságát, majd az odaadó szolgálat révén képes lesz megérteni a Legfelsőbb Urat is. Az odaadó szolgálatban megállapodva eléri a transzcendentális szintet, s alkalmassá válik arra, hogy minden tettében érezze az Úr jelenlétét. Ezt a sajátos helyzetet nevezik felszabadulásnak a Legfelsőbben.

Poté, co Pán popsal principy osvobození na úrovni Nejvyššího, poučuje Arjunu, jak je možné tohoto postavení dosáhnout mystickou yogou, která je známá pod jménem aṣṭāṅga-yoga. Dělí se na osm stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi. V šesté kapitole je yoga rozvedena do podrobností; na konci této páté kapitoly je pouze její předběžný popis. Yogī se při ní musí pomocí metody pratyāhāra odpoutat od objektů smyslového vnímání — zvuku, doteku, podoby, chuti a vůně — a potom soustředit pohled mezi obočí a s přivřenýma očima vidět špičku nosu. Zavřít oči úplně mu nepřinese žádný prospěch — je tu vždy nebezpečí, že usne. Také není prospěšné mít oči úplně otevřené, protože tehdy hrozí, že ho budou přitahovat smyslové objekty. Dýchání zastaví v nosních dírkách neutralizováním vzduchu proudícího v těle směrem nahoru a vzduchu proudícího směrem dolů. Cvičením této yogy dokáže ovládnout smysly, odvrátit se od vnějších smyslových objektů a připravit se tak na osvobození na úrovni Nejvyššího.

Miután megmagyarázta a Legfelsőbben való felszabadulás említett elveit, az Úr arra oktatja Arjunát, hogyan lehet elérni ezt az állapotot a misztika, vagyis az aṣṭāṅga-yoga nevű yoga által, ami egy nyolcrétű gyakorlatot takar: yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna és samādhi. Az ötödik fejezet végén csak előzetes ismertetést olvashatunk erről a yogáról, de a hatodik fejezet részletesen leírja a módszert. Ebben a yogában a pratyāhāra révén az embernek távol kell tartania magát az érzéktárgyaktól, vagyis a hangtól, az érintéstől, a formától, az íztől és az illattól, majd a tekintetet a két szemöldök közé szögezve, félig lehunyt szemmel az orrhegyre kell összpontosítania a figyelmét. A szemet nem tanácsos teljesen becsukni, mert ez nagyon könnyen elalváshoz vezet. Teljesen kinyitni sem jó, mert akkor meg annak a veszélye áll fenn, hogy vonzódni kezdünk az érzéktárgyakhoz. A légzést az orrlyukban a test le- és felfelé mozgó levegőjének egyensúlyban tartásával lehet benntartani. E yoga gyakorlása által az ember képes lesz uralkodni az érzékei felett, távol tudja tartani magát a külső érzéktárgyaktól, s ily módon felkészülhet a Legfelsőbben való felszabadulásra.

Tato yoga pomáhá živé bytosti zbavit se veškerého strachu a hněvu, a tak v transcendentálním stavu pociťovat přítomnost Nadduše. Jinými slovy, jednání s vědomím Kṛṣṇy je nejsnadnějším způsobem dosažení principů yogy. To bude důkladně vysvětleno v další kapitole. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, neriskuje, že by jeho smysly skončily u nějaké jiné činnosti, protože je vždy zaměstnán oddanou službou. To je lepší způsob ovládání smyslů, než jaký nabízí aṣṭāṅga-yoga.

Ez a yoga-folyamat segít abban, hogy megszabaduljunk minden félelemtől és dühtől, s így abban is, hogy e transzcendentális állapotban megérezzük a Felsőlélek jelenlétét. Más szóval a Kṛṣṇa-tudat a legkönnyebb módszer a yoga elveinek betartására. Ezt a következő fejezet alaposan el fogja magyarázni. A Kṛṣṇa-tudatú ember számára azonban amiatt, hogy mindig odaadó szolgálatot végez, nem áll fenn az a veszély, hogy elveszíti uralmát érzékei felett, s az érzékek más elfoglaltságot keresnek. Ez jobb módszer az érzékek szabályozására, mint az aṣṭāṅga-yoga.