TEXT 26

Verš

Texte

kāma-krodha-vimuktānāṁ
yatīnāṁ yata-cetasām
abhito brahma-nirvāṇaṁ
vartate viditātmanām

Synonyma

Synonyms

kāma — od tužeb; krodha — a hněvu; vimuktānām — těch, kteří jsou osvobození; yatīnām — světců; yata-cetasām — jež dokonale ovládají mysl; abhitaḥ — zaručené v blízké budoucnosti; brahma-nirvāṇam — osvobození na úrovni Nejvyššího; vartate — je; vidita-ātmanām — těch, kdo znají vlastní já.

kāma: des désirs; krodha: et de la colère; vimuktānām: pour ceux qui sont libérés; yatīnām: pour les saints hommes; yata-cetasām: qui sont parfaitement maîtres de leur mental; abhitaḥ: assurée dans un futur proche; brahma-nirvāṇam: la libération dans le Suprême; vartate: est là; vidita-ātmanām: pour ceux qui ont réalisé le soi.

Překlad

Translation

Ti, kdo jsou prostí hněvu, hmotných tužeb, znají vlastní já, ovládají se a neustále usilují o dokonalost, mají zaručené, že osvobození na úrovni Nejvyššího dosáhnou ve velmi blízké budoucnosti.

La libération dans l’Absolu est très proche pour l’être ayant réalisé son identité spirituelle, et qui, maître de lui, libre de la colère et du désir matériel, s’efforce toujours d’atteindre la perfection.

Význam

Purport

Ze všech světců, kteří stále usilují o vysvobození, je nejlepší ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy. Bhāgavatam (4.22.39) to dokládá následovně:

D’entre tous les sages qui s’efforcent avec constance d’atteindre le salut, le dévot de Kṛṣṇa est le plus élevé, ainsi que le confirme le Śrīmad-Bhāgavatam (4.22.39):

yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā
karmāśayaṁ grathitam udgrathayanti santaḥ
tadvan na rikta-matayo yatayo ’pi ruddha-
sroto-gaṇās tam araṇaṁ bhaja vāsudevam

“Snaž se oddanou službou uctívat Vāsudevu, Nejvyšší Osobnost Božství. Ani velcí mudrci nedovedou odolávat náporu smyslů tak účinně jako ti, kdo zakoušejí transcendentální blaženost ze služby lotosovým nohám Pána a odstraňují tak hluboce zakořeněnou touhu po jednání s vidinou plodů.”

« Essayez seulement d’adorer Vāsudeva, le Seigneur Suprême, en Le servant avec amour et dévotion. Les plus grands sages ne parviennent pas à maîtriser leurs sens avec autant de force que ceux qui ont goûté au plaisir transcendantal que l’on éprouve en servant les pieds pareils-au-lotus du Seigneur, déracinant ainsi le désir fortement ancré de jouir des fruits de l’acte. »

Touha užívat si plodů svých činů je v podmíněné duši tak hluboce zakořeněná, že i pro velké mudrce je přes nesmírné úsilí velice obtížné ji ovládat. Oddaný Pána — jenž se stále věnuje oddané službě, má vědomí Kṛṣṇy a dokonale zná sebe sama — ovšem velice rychle dosahuje osvobození na úrovni Nejvyššího. Díky svému úplnému poznání spojenému se seberealizací neustále setrvává v tranzu. Je dán následující příklad:

Le désir de jouir des fruits de l’acte est si profondément ancré en l’âme conditionnée que les grands sages eux-mêmes, en dépit d’efforts considérables, ont du mal à le déraciner. Le dévot du Seigneur, par contre, parce qu’il sert constamment Kṛṣṇa avec amour et dévotion, parce qu’il est pleinement réalisé, obtient rapidement la libération suprême. Cette connaissance parfaite de la réalisation de soi lui permet de toujours rester en samādhi (extase méditative). Un passage des Écritures illustre bien ce procédé:

darśana-dhyāna-saṁsparśair
matsya-kūrma-vihaṅgamāḥ
svāny apatyāni puṣṇanti
tathāham api padma-ja

“Své potomky vychovává ryba pouhým pohledem, želva rozjímáním a pták dotekem. Ó Padmajo, podobně činím i Já.”

« Le poisson, la tortue et l’oiseau font éclore leurs œufs qui en les regardant, qui en méditant sur eux, qui en les touchant. C’est aussi ce que je fais, ô Padmaja. »

Ryba vychovává své potomstvo tím, že se na ně dívá. Želva se o potomstvo stará rozjímáním — naklade vejce do země, a zatímco je ve vodě, rozjímá o nich. Stejně tak oddaný, který si je vědom Kṛṣṇy, může dospět do Pánova sídla — přestože je od něho daleko — jednoduše tím, že na Pána neustále myslí neboli jedná s vědomím Kṛṣṇy. Tehdy nepociťuje hmotné strasti. Tento stav se nazývá brahma-nirvāṇa — živá bytost nezakouší hmotné utrpení, jelikož je nepřetržitě upoutána Nejvyšším.

Le poisson fait éclore ses œufs simplement en les regardant, et la tortue, simplement en méditant sur eux. Elle pond ses œufs dans le sable puis retourne à l’océan pour méditer sur sa progéniture. Il en est ainsi du dévot qui est en mesure d’atteindre le royaume du Seigneur – bien qu’il en soit fort éloigné – par sa méditation constante et son action dans la conscience de Kṛṣṇa. Parce que toujours il s’absorbe dans l’Absolu, il n’est plus affecté par les souffrances matérielles. Il connaît l’état que l’on appelle le brahma-nirvāṇa.