Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola pátá

TEXT 24

TEXT 24

Verš

Texte

yo ’ntaḥ-sukho ’ntar-ārāmas
tathāntar-jyotir eva yaḥ
sa yogī brahma-nirvāṇaṁ
brahma-bhūto ’dhigacchati
yo ’ntaḥ-sukho ’ntar-ārāmas
tathāntar-jyotir eva yaḥ
sa yogī brahma-nirvāṇaṁ
brahma-bhūto ’dhigacchati

Synonyma

Synonyms

yaḥ — ten, kdo; antaḥ-sukhaḥ — šťastný ve svém nitru; antaḥ-ārāmaḥ — činný a radující se v nitru; tathā — také; antaḥ-jyotiḥ — zaměřený do nitra; eva — jistě; yaḥ — kdokoliv; saḥ — on; yogī — mystik; brahma-nirvāṇam — osvobození na úrovni Nejvyššího; brahma-bhūtaḥ — když zná sám sebe; adhigacchati — dosahuje.

yaḥ: celui qui; antaḥ-sukhaḥ: heureux de l’intérieur; antaḥ-ārāmaḥ: se réjouissant activement à l’intérieur; tathā: ainsi que; antaḥ-jyotiḥ: visant l’intérieur; eva: certes; yaḥ: quiconque; saḥ: il; yogī: un yogī mystique; brahma-nirvāṇam: la libération dans le Suprême; brahma-bhūtaḥ: ayant réalisé le soi; adhigacchati: atteint.

Překlad

Translation

Ten, kdo nalézá štěstí ve svém nitru, je činný a raduje se sám v sobě a jehož cíl spočívá uvnitř, je dokonalý mystik. Je osvobozený na úrovni Nejvyššího a nakonec Nejvyššího také dosahuje.

Celui dont l’activité, le bonheur et l’objectif sont purement intérieurs est un parfait yogī. Il est libéré dans l’Absolu et, à la fin, atteindra l’Absolu.

Význam

Purport

Jak by mohl někdo zanechat vnějších činností zaměřených na dosažení povrchního štěstí, jestliže není schopen vychutnávat štěstí ve svém nitru? Ten, kdo je osvobozený, štěstí opravdu prožívá. Může proto kdekoliv v tichosti usednout a radovat se ze života ve vlastním nitru; již netouží po vnějším, hmotném štěstí. Tento stav se nazývá brahma-bhūta—po jeho dosažení si může být živá bytost jista tím, že se vrátí k Bohu, zpátky domů.

À moins de savoir goûter le bonheur intérieur, comment peut-on abandonner toute recherche des plaisirs superficiels extérieurs ? L’être libéré connaît, par expérience, le vrai bonheur. Aussi peut-il s’asseoir en silence n’importe où et jouir intérieurement des activités de la vie. Il ne recherche plus les joies matérielles extérieures. On appelle cet état le brahma-bhūta. Quiconque l’atteint est assuré de retourner à Dieu, en sa demeure éternelle.