TEXT 23

VERŠ 23

Verš

śaknotīhaiva yaḥ soḍhuṁ
prāk śarīra-vimokṣaṇāt
kāma-krodhodbhavaṁ vegaṁ
sa yuktaḥ sa sukhī naraḥ

Synonyma

śaknoti — je schopen; iha eva — v nynějším těle; yaḥ — ten, kdo; soḍhum — snášet; prāk — předtím, než; śarīra — tělo; vimokṣaṇāt — zříkající se; kāma — touha; krodha — a hněv; udbhavam — vzniklý z; vegam — popud; saḥ — on; yuktaḥ — v tranzu; saḥ — on; sukhī — šťastný; naraḥ — člověk.

śaknoti — dokáže; iha eva — v tomto tele; yaḥ — ten, kto; soḍhum — čeliť; prāk — skôr; śarīra — telo; vimokṣaṇāt — opustí; kāma — túžby; krodha — hnev; udbhavam — pochádza z; vegam — popud; saḥ — on; yuktaḥ — v tranze; saḥ — on; sukhī — šťastný; naraḥ — človek.

Překlad

Je-li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.

Kto dokáže čeliť popudom hmotných zmyslov a odolávať náporom túžob a hnevu, skôr, než opustí telo, je v tomto svete správne umiestnený a šťastný.

Význam

Chce-li někdo dosahovat stálého pokroku na cestě seberealizace, musí se snažit odolávat náporu řeči, hněvu, mysli, žaludku, genitálií a jazyka. Ten, kdo je schopen nápor všech těchto hmotných smyslů a mysli ovládat, je nazýván gosvāmī nebo svāmī. Tito gosvāmī žijí životem přísného sebeovládání a vůči náporu smyslů jsou zcela neteční. Z neuspokojených hmotných tužeb pochází hněv, a tím je podrážděna mysl, oči a hruď. Proto než opustí živá bytost toto hmotné tělo, musí se učit své touhy ovládat. Každý, kdo to dokáže, zná sám sebe, a tak je v tomto stavu seberealizace šťastný. Usilovně se snažit ovládnout touhu a hněv je pro transcendentalistu povinností.

Ak chce človek pevne a s istotou postupovať na ceste sebarealizácie, musí sa snažiť ovládať nátlak hmotných zmyslov. Ten, kto dokáže ovládať reč, hnev, myseľ, žalúdok, genitálie a jazyk, sa nazýva gosvāmī alebo svāmī. Takéto osobnosti vedú zdržanlivý život a plne ovládajú popudy zmyslov. Z neuspokojenia hmotných žiadostí pochádza hnev, čo dráždi myseľ, oči a hruď. Preto sa ich človek musí naučiť ovládať skôr, než opustí toto telo. Ten, kto to dokáže, je považovaný za sebarealizovaného a je v tomto stave šťastný. Povinnosťou transcendentalistu je snažiť sa neustále ovládať žiadostivosť a hnev.