TEXT 23

Verš

Texte

śaknotīhaiva yaḥ soḍhuṁ
prāk śarīra-vimokṣaṇāt
kāma-krodhodbhavaṁ vegaṁ
sa yuktaḥ sa sukhī naraḥ

Synonyma

Synonyms

śaknoti — je schopen; iha eva — v nynějším těle; yaḥ — ten, kdo; soḍhum — snášet; prāk — předtím, než; śarīra — tělo; vimokṣaṇāt — zříkající se; kāma — touha; krodha — a hněv; udbhavam — vzniklý z; vegam — popud; saḥ — on; yuktaḥ — v tranzu; saḥ — on; sukhī — šťastný; naraḥ — člověk.

śaknoti: est capable; iha eva: dans le corps actuel; yaḥ: celui qui; soḍhum: de tolérer; prāk: avant; śarīra: le corps; vimokṣaṇāt: d’abandonner; kāma: le désir; krodha: et la colère; udbhavam: nés des; vegam: impulsions; saḥ: il; yuktaḥ: dans le yoga; saḥ: il; sukhī: heureux; naraḥ: l’être humain.

Překlad

Translation

Je-li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.

Celui qui, avant de quitter son corps, parvient à tolérer les impulsions des sens et à juguler la force de la concupiscence et de la colère, est bien situé. Il est heureux en ce monde.

Význam

Purport

Chce-li někdo dosahovat stálého pokroku na cestě seberealizace, musí se snažit odolávat náporu řeči, hněvu, mysli, žaludku, genitálií a jazyka. Ten, kdo je schopen nápor všech těchto hmotných smyslů a mysli ovládat, je nazýván gosvāmī nebo svāmī. Tito gosvāmī žijí životem přísného sebeovládání a vůči náporu smyslů jsou zcela neteční. Z neuspokojených hmotných tužeb pochází hněv, a tím je podrážděna mysl, oči a hruď. Proto než opustí živá bytost toto hmotné tělo, musí se učit své touhy ovládat. Každý, kdo to dokáže, zná sám sebe, a tak je v tomto stavu seberealizace šťastný. Usilovně se snažit ovládnout touhu a hněv je pro transcendentalistu povinností.

Celui qui désire résolument progresser sur le sentier de la réalisation spirituelle doit s’efforcer de maîtriser les forces qu’exercent sur lui ses sens matériels, telles les impulsions de la parole, de la colère, du mental, des organes génitaux, de l’estomac et de la langue. On donne à celui qui parvient à leur résister le nom de svāmī, ou gosvāmī. Le gosvāmī vit de façon réglée et s’abstient de répondre aux puissants désirs des sens. Quand ils sont inassouvis, les désirs matériels engendrent la colère qui agite le mental, les yeux et la poitrine. Il faut donc apprendre à les contrôler avant que ne vienne le moment de quitter le corps. Celui qui y parvient atteint la réalisation spirituelle et connaît le bonheur qu’elle procure. Il va du devoir du spiritualiste de tout faire pour triompher de la convoitise et de la colère.