Skip to main content

TEXT 21

TEXT 21

Verš

Text

bāhya-sparśeṣv asaktātmā
vindaty ātmani yat sukham
sa brahma-yoga-yuktātmā
sukham akṣayam aśnute
bāhya-sparśeṣv asaktātmā
vindaty ātmani yat sukham
sa brahma-yoga-yuktātmā
sukham akṣayam aśnute

Synonyma

Synonyms

bāhya-sparśeṣu — ve vnějším smyslovém požitku; asakta-ātmā — ten, kdo neulpívá; vindati — nachází potěšení; ātmani — ve vlastním já; yat — to, které; sukham — štěstí; saḥ — on; brahma-yoga — soustředěním na Brahman; yukta-ātmā — vnímající vlastní já; sukham — štěstí; akṣayam — neomezené; aśnute — vychutnává.

bāhya-sparśeṣu — an äußerer Sinnenfreude; asakta-ātmā — jemand, der nicht angehaftet ist; vindati — genießt; ātmani — im Selbst; yat — das, was; sukham — Glück; saḥ — er; brahma-yoga — durch Konzentration auf das Brahman; yukta-ātmā — mit dem Selbst verbunden; sukham — Glück; akṣayam — unbegrenztes; aśnute — genießt.

Překlad

Translation

Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.

Solch ein befreiter Mensch fühlt sich nicht zu materieller Sinnenfreude hingezogen, sondern befindet sich immer in Trance und genießt die Freude im Innern. Auf diese Weise genießt der Selbstverwirklichte unbegrenztes Glück, denn er konzentriert sich auf den Höchsten.

Význam

Purport

Velký oddaný Śrī Yamunācārya, který si byl plně vědom Kṛṣṇy, řekl:

ERLÄUTERUNG: Śrī Yāmunācārya, ein großer Gottgeweihter im Kṛṣṇa-Bewußtsein, sagte:

yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-pādāravinde
nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt
tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca
yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-pādāravinde
nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt
tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca

“Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Každý, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že zcela ztrácí chuť na veškerý hmotný požitek smyslů. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Jeho kouzlo hýbe celým světem a materialista bez této motivace není vůbec schopen pracovat. Avšak ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dokáže jednat s velkým úsilím bez sexuálního požitku, kterému se naopak vyhýbá. To je zkouška v duchovní realizaci. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dobře k sobě. Osobu vědomou si Kṛṣṇy nepřitahuje smyslový požitek žádného druhu, protože je osvobozenou duší.

„Seitdem ich im transzendentalen liebevollen Dienst Kṛṣṇas tätig bin, erfahre ich in Ihm immer neue Freude, und immer wenn ich an sexuellen Genuß denke, speie ich auf diesen Gedanken, und meine Lippen verziehen sich vor Abscheu.“

Ein Mensch auf dem Pfad des brahma-yoga, des Kṛṣṇa-Bewußtseins, ist so sehr in den liebevollen Dienst Kṛṣṇas vertieft, daß er jeglichen Geschmack an materieller Sinnenfreude verliert. Die höchste materielle Freude ist sexuelle Freude. Die ganze Welt bewegt sich unter ihrem Zauber, und kein Materialist kann ohne diesen Beweggrund arbeiten. Ein Gottgeweihter im Kṛṣṇa-Bewußtsein hingegen kann mit viel größerer Energie arbeiten, ohne von sexueller Lust getrieben zu sein, die er, im Gegenteil, völlig vermeidet. Dies ist der Prüfstein für spirituelle Verwirklichung, denn spirituelle Verwirklichung und sexueller Genuß sind unvereinbar. Weil ein Kṛṣṇa-bewußter Mensch eine befreite Seele ist, fühlt er sich zu keiner Art von Sinnenfreude hingezogen.