TEXT 19

Verš

Tekst

ihaiva tair jitaḥ sargo
yeṣāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ
nirdoṣaṁ hi samaṁ brahma
tasmād brahmaṇi te sthitāḥ

Synonyma

Synonyms

iha — v tomto životě; eva — jistě; taiḥ — jimi; jitaḥ — přemožené; sargaḥ — zrození a smrt; yeṣām — jejichž; sāmye — ve stavu vyrovnanosti; sthitam — setrvávající; manaḥ — mysl; nirdoṣam — bez chyb; hi — zajisté; samam — stejní; brahma — jako Nejvyšší; tasmāt — proto; brahmaṇi — na úrovni Nejvyššího; te — oni; sthitāḥ — setrvávají.

iha — i dette liv; eva — afgjort; taiḥ — af dem; jitaḥ — besejret; sargaḥ — fødsel og død; yeṣām — de, hvis; sāmye — i sindsligevægt; sthitam — placeret; manaḥ — sind; nirdoṣam — fejlfri; hi — sandelig; samam — i lighed med; brahma — den Højeste; tasmāt — derfor; brahmaṇi — i den Højeste; te — de; sthitāḥ — er situeret.

Překlad

Translation

Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.

De, hvis sind er grundfæstet i balance og sindsligevægt, har allerede sat sig ud over fødslen og dødens betingelser. De er fejlfrie som Brahman og således allerede situeret i Brahman.

Význam

Purport

Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších.

FORKLARING: Sindsligevægt er som nævnt ovenfor tegn på selverkendelse. De, der faktisk har opnået et sådant stadie, må anses for at have sat sig ud over de materielle betingelser, især fødsel og død. Så længe man identificerer sig med denne krop, er man at betragte som en betinget sjæl, men så snart man gennem selverkendelse er blevet ophøjet til stadiet af sindsligevægt, er man befriet fra det betingede liv. Man er med andre ord ikke længere underlagt at skulle tage fødsel i den materielle verden, men kan komme til den åndelige verden efter sin død. Herren er fejlfri, for Han føler hverken tiltrækning eller aversion. Når det levende væsen ligeledes ikke føler tiltrækning eller aversion, bliver han også fejlfri og kvalificeret til at komme til den åndelige verden. Sådanne personer må betragtes som allerede befriede. Deres kendetegn bliver beskrevet i det følgende.